Ranním hostem Rádia Z byl sběratel replik filmových postav Jan Vlčko. "Pamatuji si dobu, kdy jsme museli na rychlo stěhovat pobočku muzea z Prahy do Poděbrad, protože jezdilo stále více lidí", říká Vlčko k otevření Muzea filmových legend. Dnes disponuje čtyřmi pobočkami v Poděbradech, Praze a také v Kroměříži a Kutné Hoře. "Když chcete být v zorném poli sběratelů, Prahu, jako lokaci potřebujete. Kroměříž je ale nejúspěšnější naše pobočka," zmiňuje sběratel Vlčko.

Nejvíce Jan Vlčko fandí sci-fi postavám, konkrétně vetřelcům, predátorům a terminátorům. "Dlouho jsem sháněl sochu podepsanou Hansem Rudolfem Gigarem. To je takový sběratelský svatý grál, což mi trvalo sedm let. Stála přes 150 tisíc, ale i v době epidemie jsem do tohoto rizika šel" prozrazuje Vlčko a své investice rozhodně nelituje. Co se týče cen jednotlivých vystavovaných exponátů, tak limitní figurky začínají na pěti tisících, u soch je průměrná cena mezi 15 a 25tisíci. Pokud se však měřítko zvětšuje, tak postava či busta v životní velikosti stojí až 150 tisíc korun. "Je to velmi dobrá investice, která neztrácí na ceně", doplňuje Vlčko. Životním zážitkem pro něj bylo v Berlíně setkání se svým hereckým idolem Arnoldem Schwarzeneggerem.

Podle Stehlíka už jsme v případě upálení mistra Jana Husa ztratili středověký kontext. Jak dodává "Jan Hus je v 21. století u nás spíše národním, než církevním symbolem." Potvrdil, že pro určitou skupinu lidí je hrdinou také Jan Žižka, ovšem "žádná historická postava není černobílá. Žižka byl pevně zakotven do své doby, měl starozákonní vidění světa a byl to geniální vůdce. V dějinách jde však vždy o to, jaké mu přiřadíme znaménko nebo roli."

Dnes sice ještě nedostaneme do učebnic události po roce 2000, ale už "v soudobých dějinách kriticky bádáme nad zažitým, kdy konfrontujeme paměť s historickými prameny". Na školách dostávají podle Stehlíka starší dějiny přednost a čím se dostáváme blíže k současnosti, tím se to stává konfrontačnější. 

Doba covidová se pro školy stala velkým nárazem. "Projevilo se, že tato společnost má na jedné straně spoustu úžasných lidí a na straně druhé ne vždy jí fungují systémy od státní správy až po další. Školství je obrovský problém, ve kterém se do budoucna projeví i otázky sociální", doplňuje Michal Stehlík.

Herec Tomáš Měcháček se v květnu během rozhovoru v Českém rozhlase opřel do moderátora Luboše „Xavera“ Veselého a nazval ho pokrytcem a zbabělcem. Nyní je na něj podáno trestní oznámení. „Šel jsem tam s tím, že Veselému řeknu, že by neměl pracovat v Rozhlasu, protože je v konfliktu s etickým kodexem,“ vysvětluje herec, který byl ranním hostem Rádia Z.

Měcháček je také stand-up komik a připustil proto, že se tímto konfliktem bude inspirovat v některém ze svých dalších vystoupení. Motivy pro stand-up hledá ale někdy také u sebe doma. Měcháček je otcem dvou malých dětí. „Lidi se vždycky rádi smějí cizímu neštěstí,“ říká s nadsázkou herec a dodává: Ne, moje děti jsou akorát štěstí. Já si nestěžuju, já akorát fňukám,“ vysvětluje herec. Nyní mu je 42 let. V jednom ze svých stand-upových vystoupení srovnává, jaký je rozdíl mezi tím, když je někomu 25 a 40 let. Moderátor Martin Karlík se proto Měcháčka ptal na to, v čem se člověk změní, když je starší. „Vstává se hůř. Dřív se potím. Dřív to všechno bolí. Ale asi je člověk klidnější,“ říká Měcháček.

V nedávné době si zahrál také v reklamě. Mezi herci už ale podle něj neplatí, že se ostatní povyšují nad ty, kteří hrají v reklamě. „Dělají si ze mě legraci, stejně jako si ji dělám já z ostatních. Ale to je legrace plná lásky,“ dodává Měcháček. V rozhovoru také přiznal, že někdy si při cestě na skútru opakuje texty.

Podzimní volby budou letos provázet emoce. Velkou neznámou je koronavirus, který bude jedním z hlavních témat předvolebních kampaní. Ty největší teprve přijdou. 

„Dobrovolnictví je dovolená 21. století. Jít si lehnout na pláž a konzumovat není z našeho pohledu atraktivní”, říká ochránkyně přírody a lektorka enviromentálního vzdělávání Alena Bendová ze spolku prales dětem.  

V lednu odvysílala Česká televize minisérii Božena, která pojednávala o české spisovatelce Boženě Němcové. Za jejím vznikem stojí kreativní producent ČT Michal Reitler. Podle něj byly reakce na tuto minisérii přesně takové, jaká byla sama Němcová – tedy vášnivé a rozporuplné. „Byli jsme strašně šťastní, jak velkou debatu ta minisérie způsobila,“ říká producent.

Reitler, který byl ranním hostem Rádia Z, se před nedávnou dobou vrátil z Monte Carla, kde Česká televize soutěžila se seriálem Ochránce. „Je to samozřejmě velká událost, když vás vezmou se seriálem, který ještě nemáte dodělaný, do takové fantastické konkurence,“ říká Reitler. Tento desetidílný seriál ze školského prostředí poběží na obrazovkách od září. Hlavní postavou je školský ombudsman, kterého hraje Lukáš Vaculík.

Jak Česká televize vybírá projekty, které bude zpracovávat? „Většinou začínám od toho, jakého mám autora a o čem toho hodně ví. Spolu se snažíme najít správný tvar a směr a důvod, proč se do toho pustit. A to je přesně případ seriálu Ochránce,“ vysvětluje Reitler. Motivací pro vznik tohoto seriálu bylo podle něj také to, že od doby seriálu My všichni školou povinní v Česku chybí seriál, který by se školství věnoval poučeně.  Moderátorka Petra Květová Pšeničná se ptala také na plánované pokračování seriálu Případy prvního oddělení. „Sbírali jsme na to síly a sebevědomí asi šest let. Seriál je natolik oblíbený, že jsme si vědomi toho, že diváci ho znají pravděpodobně lépe než my. Pustit se do toho znamená především nezklamat diváky,“ dodává producent.

Scénárista a režisér Igor Chaun je vedle své umělecké tvorby v posledních letech znám také jako příznivce a propagátor esoteriky. „Současná situace je společensky těžká, my lidi se ale nesmírně otevíráme jakési pokoře vůči veškerenstvu a vůči vyšší síle. Miluju hledání boha, smyslu, řádu, sebe sama,“ říká Chaun.

V ranním vysílání Rádia Z se moderátor Martin Karlík Chauna ptal na to, jak by on sám sebe nejlépe představil. „Jako člověka, bytost, vědomí v lidském těle, stále ještě věcně překvapeného člověka ze života,“ říká režisér. Podle svých slov je i ve svých 57 letech stále „totálně“ překvapený ze života. „Zní to jako humor, ale já to myslím vážně. Jsem stále stejně užaslý. V našich končinách řešíme politiku, společnost, ekonomiku. Ale zapomněli jsme na obrovskou sílu přírody, která se teď připomněla. Tohle je obrovské memento o síle sil, které jsou silnější než my, “ vysvětluje Chaun. Na mysli tím měl tornádo, které ve čtvrtek zasáhlo jižní Moravu.

Chaun v rozhovoru popsal několik svých životních etap. V 90. letech se zabýval buddhismem. Tehdy prožil úžas z učení Buddhy, který před 2500 lety pojmenoval bolest bytí. Tu Chaun podle svých slov cítí od narození. Později se s přáteli vypravil do amazonského pralesa, kde se účastnil rituálu pralesní křesťanské církve Santo Daime. Součástí bylo pití posvátného pralesního nápoje, který mění vědomí. „Tehdy jsem zjistil, že je všechno jinak. Zjistil jsem, že náš hmotný svět je odvozenina a důsledek duchovního světa, že duchovní svět existuje. Zjištění, že moje vědomí je věčné, mě dojalo,“ dodává Chaun.

Podle tlumočnice a překladatelky z běloruštiny Kryscíny Šyjanok není situace v Bělorusku pozitivní. „Zatím nejsou žádné vyhlídky do budoucna. Vkládáme ale velké naděje na sankce, které budou uvaleny na další osoby a podniky,“ říká Běloruska, která byla ranním hostem Rádia Z.

Na hospodářských sankcích vůči běloruskému režimu se v pondělí dohodli ministři zahraničí zemí Evropské unie. Mířit budou na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky a měly by tak citelně zasáhnout autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Na sankčním seznamu jsou také osoby, které se podílely na vynášení rozsudků ve vykonstruovaných soudních řízeních. „Myslím, že to bude mít jistý vliv. Už vlastně má, protože se o tom mluví ve státní televizi a médiích. Kdyby se stát těchto sankcí nebál, tak by to až tak neřešil,“ říká Šyjanok. Lidé zaměstnaní ve státní sféře jsou podle ní mnohdy nuceni k tomu, aby podepisovali prohlášení, ve kterých se proti sankcím vymezují. Mluví se také o trestní odpovědnosti za vyzývání k sankcím. To je důkazem toho, že se stát sankcí bojí, myslí si Šyjanok.

Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na Ramana Prataseviče. Tento opoziční novinář byl zadržen poté, co běloruské úřady přinutily k přistání letadlo, ve kterém se nacházel. „Tento teroristický útok na úrovni běloruského státního aparátu znovu připoutal pozornost k situaci v Bělorusku a běloruské občanské společnosti,“ vysvětluje Šyjanok. Zdůraznila ale, že to, že média v poslední době o dění v Bělorusku informovala méně, neznamená, že se tam nic neudálo. Represe ze strany státu naopak v poslední době sílí. „Tento útok nelze posuzovat samostatně. Je to součást celé řady událostí, které se v Bělorusku odehrávají na denní bázi,“ dodává Běloruska.

Nezisková organizace Amalthea se věnuje náhradní rodinné péči. Ta se podle ředitele této organizace Davida Svobody v Česku v současné době nenachází v dobrém období. Pěstounů totiž ubývá. Řekl to v ranním vysílání Rádia Z. Svoboda proto doufá, že Poslanecká sněmovna schválí novelu zákona na podporu náhradní rodinné péče, kterou nyní projednává.

V ústavní péči je v současné době v Česku okolo 8 tisíc dětí. „Naším cílem je, aby žádné dítě nemuselo vyrůstat mimo rodinu. Potřebovali bychom proto zdvojnásobit počet pěstounů,“ říká Svoboda. V rozhovoru také popsal nejčastější příčiny toho, proč jsou děti odebrány ze svých rodin. Vysvětlil, jak se tomu sociální pracovníci snaží předejít a co následuje v případě, že se rozhodnou dítě z rodiny odebrat. Proč pěstounských rodin v Česku ubývá? „Jedním z důvodů je nedostatečná finanční podpora. Přechodní pěstouni berou 20 tisíc hrubého. To je hrozně málo peněz na to, aby vystačili celý měsíc,“ vysvětluje ředitel organizace.

Moderátorka Petra Květová Pšeničná se ptala také na to, v jakých případech se mohou děti vrátit do své původní rodiny. To se podle Svobody děje častěji v případě přechodné pěstounské péče. „Pokud se dítě vrací do původní rodiny, tak to musí být během prvních let,“ říká Svoboda. Stává se ale také to, že si děti v pěstounské rodině natolik zvyknou, že se vrátit už nechtějí. Jak by měli postupovat lidé, kteří zvažují, že by se stali pěstouny? „Je potřeba si nastudovat informace, kterých je na internetu dostatek, a přemýšlet o tom. Je to jako s těhotenstvím. To rozhodnutí musí zrát, nesmí se ukvapit, “ dodává ředitel organizace.