Investiční skupina Fidurock chce s pomocí nového fondu kvalifikovaných investorů výrazně zrychlit růst svého portfolia retailových parků. Všech čtrnáct areálů v Česku a na Slovensku vložila do fondu a nový kapitál chce využívat především k dalším akvizicím. „Chtěli bychom postupně růst organicky, řekněme o tři až čtyři projekty ročně. Co se týče hodnoty nemovitostí, znamená to zhruba miliardu až miliardu a půl korun ročně,“ říká zakladatel Fidurocku David Hauerland v podcastu e15 REcast.

Fidurock se zaměřuje především na větší retailové areály. Minimální zajímavá velikost pro nový nákup je přibližně pět tisíc metrů čtverečních, obvykle se sedmi až deseti obchody. Vedle Česka a Slovenska se skupina rozhlíží také v Rakousku, Německu a Slovinsku. „Z pohledu správy a dlouhodobé udržitelnosti nájemců je vždy lepší větší město a větší objem,“ vysvětluje Hauerland.

Česká republika jí začala být malá, tak se realitní divize DRFG rozhodla expandovat do zahraničí. Po investicích v Polsku působí společnost nyní také v Chorvatsku, kam vstoupila letos v květnu, o pár měsíců dříve začala podnikat také na maďarském trhu. „Dnes tak působíme v pěti zemích,“ říká v REcastu e15 šéf DRFG Real Estate Jan Pelíšek. 

V obou zemích má skupina nyní další plány. „Dnes už v Maďarsku řešíme druhou akvizici. Pomohlo nám to, že jsme koupili původně maďarskou společnost Trigranit a získali díky tomu velké know-how ohledně místního trhu. Byl to i důvod, proč jsme si na Maďarsko troufli,“ líčí Pelíšek. 

Stavebnictví se dostává do bodu, kdy už nestačí řešit jen to, kolik budova spotřebuje energie a jak pohodlně se v ní lidem pracuje nebo bydlí. Klimatická změna, přehřívání měst, přívalové deště i nedostatek vody mění pohled na to, co vlastně znamená kvalitní nemovitost. V novém dílu podcastu REcast o tom mluvili zakladatel a spolumajitel společnosti LIKO-S Libor Musil a Štěpán Černohorský ze skupiny ČSOB, který vede ČSOB Advisory.

Podle Musila je nutné opustit představu budovy jako samostatného objektu, který se jen chrání před okolním světem. „Nestačí neškodit, je potřeba tomu jít naproti,“ říká v podcastu. Budovy podle něj musí začít fungovat jako součást prostředí: zadržovat a odpařovat vodu, pracovat se zelení, snižovat teplotu ve svém okolí a pomáhat městům i průmyslovým areálům zvládat extrémní horka. Zelená střecha, fasáda, stromy nebo keře tak podle něj nejsou jen estetický doplněk, ale technologie s konkrétním dopadem.

Když Sekyra Group před dvaceti lety stavěla pražské sídlo T-Mobilu, šlo tehdy o jednu z největších kancelářských budov v metropoli. Už tehdy se podle výkonného ředitele skupiny Leoše Anderleho řešila šetrnost a kvalita technologií, pohled na udržitelnost byl ale proti dnešku „úplně jiný svět“. Developer se tehdy díval hlavně na návratnost investice. Dnes musí skládat dohromady energetickou náročnost, uhlíkovou stopu materiálů, certifikace, budoucí provoz, flexibilitu prostor i to, zda budova bude dávat smysl za dvacet nebo třicet let.

Podle Filipa Senefelse ze společnosti Wago, která dodává technologie pro automatizaci budov, se dnes pozornost výrazně přesouvá k rekonstrukcím a retrofitům. U novostaveb se standard postupně zvyšuje, největší rozdíl ale vzniká tam, kde se upravují budovy staré třicet nebo čtyřicet let. Právě tam může moderní měření, regulace, výměna technických zařízení nebo chytřejší práce s energiemi přinést největší úspory. „Tam se dají ušetřit desítky procent nákladů,“ zaznívá v podcastu REcast.

České stavebnictví stojí před problémem, který už není jen ekologickým tématem, ale začíná mít i tvrdý ekonomický rozměr. Do budoucna může být stále složitější zajistit některé klíčové suroviny pro výrobu stavebních materiálů. Týká se to například štěrkopísku či cementu. „Cirkularita začíná být velice důležitým tématem,“ říká v podcastu REcast Michal Široký, manažer pro udržitelnost ve společnosti Saint-Gobain a člen pracovní skupiny pro cirkulární stavebnictví a šetrné materiály v České radě pro šetrné budovy.

Silverline vstupuje do další fáze svého růstu. Fond, který dnes spravuje miliardový majetek, plánuje výrazné navýšení objemu peněz i rozšíření byznysu o nový investiční směr. „Chceme růst jak skrze nový kapitál, tak skrze zhodnocení portfolia,“ říká v REcastu zakladatel a výkonný ředitel Dan Vaško.

Realitní trh v Česku prochází výraznou proměnou. Domácí kapitál dnes dominuje investicím a na významu získává institucionální nájemní bydlení. Developer Trigema zároveň spouští vlastní fond, který má pomoci financovat nové projekty a držet nemovitosti dlouhodoběji. V rozhovoru mluví šéf firmy Marcel Soural také o projektu Top Tower, vývoji cen bytů i budoucnosti developerského trhu. 

Investiční skupina Natland plánuje výrazně posílit své realitní aktivity na Slovensku. Po loňském vstupu do společného podniku kolem bratislavského obchodního centra Vivo rozšířila portfolio o kancelářskou budovu Bajkalská Office Center. V Recastu to popsal investment manager pro real estate Tomáš Balvín jako součást širší strategie, v níž má Slovensko hrát mnohem významnější roli než dosud.

Podle Balvína je slovenský trh přirozeným prostorem pro další růst. Skupina tam má dlouhodobé vazby i tým složený z českých a slovenských manažerů a vidí příležitosti tam, kde jiní hráči své aktivity omezují nebo centralizují mimo zemi. Nejde přitom podle něj primárně o politické faktory, ale spíše o změnu fungování firem, které část řízení přesouvají do větších regionálních center. To podle Natlandu otevírá prostor pro nové investory, kteří jsou ochotni pracovat s lokální znalostí trhu.

Komerční nemovitosti v Česku mají za sebou rekordní rok. Nešlo jen o několik výrazných transakcí, ale o širší návrat investiční aktivity – a hlavně o posun, který ještě nedávno nebyl samozřejmý: trh podle Václava Kinského čím dál víc ovládá tuzemský kapitál.

Do nemovitostních fondů mezitím proudí historické přítoky. Kinský v podcastu popisuje, proč jsou pro konzervativnější investory fondy často alternativou ke spořicím účtům, jejichž výnosy klesly, a proč trend přílivů nad odlivy nejspíš vydrží – i když tempo už nemusí zopakovat loňské extrémy.