Když jsme se stěhovali na sídliště Máj, byl dům tak nový, že jsme se v něm potkávali s řemeslníky. Stál úplně na konci a hned za ním začínal vzrostlý les.

Jiří Březina starší

Přestože jsme česká rodina, kam až paměť sahá, používala jedna z mých babiček, pocházející z Třeboně, velmi často slova s německým původem. Například - pro vodu chodila k „wasserleitungu“, když si šel děda čistit „štýfle“, tak se sháněl po „ schuhviksu“, tedy krému na boty.

Zdena Kolářová

Kdopak by se občas nebál u filmu a někdo dokonce rád. Už od dětství nás tohle provází, jelikož i pohádky mají svá strašidla. U mne to bylo zpočátku trochu naopak, jako malá holka jsem se bála golema, ovšem já ho nikdy předtím neviděla.

Kateřina Bolechová

Také jste si všimli, že na jedné straně se snažíme o miniaturizaci a na straně druhé marnotratně volíme opak?

Hana Hosnedlová

Je zajímavé, jak některé civilizační výdobytky, bez kterých jsme si neuměli představit život, pomaloučku polehoučku mizí. Aniž by nám chyběly. Jen po nich občas nostalgicky vzdychneme, ale to je tak asi všechno.

Ivan Mls

Čeština je sdělný jazyk. Pro některé účely možná až příliš a proto se objevují náhradní formulace, které mají popisovaný fakt trochu zamlžit.

Jiří Březina starší

Když byl můj syn malý, ustoupila jsem jeho naléhání a koupila mu kanárka. Starý pán z vedlejšího bytu mě poučil, že je to paní kanárková a když se jí nepostarám o ženicha, tak chcípne. Koupila jsem jí tedy parťáka a čekala, že se budou dít velké ptačí orgie.

Za mých mladých let byl svět mnohem jednodušší. Například když jsem si chtěl umýt vlasy, popadl jsem březový šampon a bylo. V drogerii měli sice ještě další dva, ale ty nikdo nekupoval: kopřivový, co smrděl hůř než kopřivy za naším panelákem, do kterých si chodili ulevovat dělníci ze stavby, a žloutkový, jenže neznám moc lidí, které by lákala představa mít ve vlasech vejce.

Jan Flaška

Zuby, jak ty dokážou člověka ošklivě potrápit. Nejdříve, když se derou na světlo v dosud bezzubých dásních. Na to si sice nikdo z nás nepamatuje, zato na trable s kývajícími se mléčnými zoubky a vzdorovitými stoličkami nesporně ano.

Hana Hosnedlová

Je začátek března a my si s kamarádkou Hankou na dálku pomyslně klepeme pochvalně na rameno. Dokázaly jsme to. Občas se totiž hecujeme a pak sázíme, když se jedna nebo druhá do něčeho chceme pustit. Dobře totiž víme, že ve dvou se to táhne líp.

Mirka Nezvalová