Tahle událost se stala nedávno v naší ulici. Je jednosměrná, ale pravidlo občas nerespektují sanitní vozy, které ze dvora v zadním areálu polikliniky odvážejí pacienty a také vzorky z tamní laboratoře.

„Představ si, co dal Luboš svý ženě k Valentýnu,“ otočila se moje kamarádka ke svému muži, celá dojatá. „Kytici rudých růží! A v nich krabičku ve tvaru růže a v ní snubní prstýnek!“ Její manžel zvedl oči od počítače: „No, to je ale blbec, viď?“

Tak jsem si onehdy vzpomněl na svá školní léta. Respektive na sběrové akce, které škola několikrát do roka pořádala. To byly zážitky!

Začátkem roku byla v českobudějovické Smetanově ulici odhalena pamětní deska Jiřímu Gansovi, na domě číslo 24, kde dlouhé roky žil. Událost byla nasměrována k 30. výročí jeho úmrtí. O zhotovení a instalaci desky se zasadil známý fotograf Milan Binder a spolumajitel zmíněného domu Roman Lavička.

Díváte se na mýdlové opery? Otázka je adresovaná unisexově. Tedy mužům i ženám. Je téměř jisté, že ženy na ni odpovědí „ano“, kdežto muži sveřepě „ne“.

Znáte takové ty cedulky na oblečení, co jsou přišité za krkem, takže čouhají ven, nebo na boku, kde příšerně škrábou? Takové ty se spoustou hieroglyfů a nápisem „perte samostatně“?

Jedna paní povídala: „Oni už mají zase prázdniny. To za mých časů nebývalo.“ Musel jsem s ní souhlasit. Za mých časů to taky nebývalo.

O návštěvě supermarketu a také jedné nekostruktivní hádce vypráví Rozhlasový sloupek Zdeny Kolářové

O jedné sklenici medu, která způsobila nespavost jeho majitelce, napsala Rozhlasový sloupek Eliška Novotná.

O přátelství toho bylo řečeno už hodně. Patří k němu velká slova i silné emoce. A podobně jako láska čtenáře, diváka, posluchače vždycky spolehlivě dostane. Ať už se jedná o dramatickou oběť nebo neokázalé všední gesto…