Rozpravy o médiích

Jak se po roce 1989 proměnilo vnímání českých her v herních médiích? Má české herní prostředí dost herních médií či odborných platforem, které propojují hráče a vývojáře? A co je potřeba k fungujícímu hernímu ekosystému?

Zdeněk Záhora je konzultant a expert na herní vzdělávání v oblastech prototypování, game designu, game analysis, narrative designu a tvorby herních textů. Podílel se na vývoji her Pushmania, Last Train Home, Comanche, Dark Train a Future Factory. Působí jako lektor herního designu, herního výzkumu a herní historie na Masarykově univerzitě a je interním konzultantem herního inkubátoru GameBaze. Dlouhodobě podporuje brněnské herní podhoubí – spoluorganizuje GameDev Area Meetupy a je spoluzakladatelem spolků Herní klastr a MU Game Studies.

Zdroj: Z. Záhora

Co dělá české PC hry českými? Jak se do nich propisuje místní historie, humor nebo každodenní realita, jako je cestování vlakem či vysedávání v hospodě? Jak se rodí autentické digitální světy a co obnáší příprava dabingu? Jak vypadá samotný proces tvorby PC her s českými reáliemi z praktického hlediska? Existují překážky, které brání tomu, aby vznikalo více PC her zasazených do českého prostředí? Co o nás PC hry říkají? A jaká byla práce na hrách jako Kingdom Come Deliverance II nebo Last Train Home?

Diskutovat přišli herní designér a pedagog Zdeněk Záhora z Masarykovy univerzity, který se podílel například na scénáři a režii dabingu Last Train Home nebo Kingdom Come: Deliverance II. Dále herní novinář Jan Modrák, který dlouhodobě mapuje český herní průmysl a stojí za podcastem Modrák & Friends, a herní designérka Leni Krsová, dříve působící ve Warhorse Studios na Kingdom Come Deliverance II, nyní ve studiu Fool’s Theory v Polsku. Role moderátora se ujal Jaroslav Švelch, odborník na dějiny a kulturu počítačových her působící na IKSŽ FSV UK a na FAMU.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:40
1. část:  0:03:41–0:31:38 Do jaké míry se tematika českých reálií stává trendem?
2. část: 0:31:39–1:12:02 Praktické okolnosti tvorby takových her
3. část: 1:12:03–1:27:42 Co o českém národu a Česku hry vůbec říkají?
Rozloučení: 1:27:43–1:29:12

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co dnes nejvíce ohrožuje naši bezpečnost online? Jak fungují investiční podvody a proč jsou čím dál častější? Jaké manipulace stojí za romantickými scamy? Co jsou deep nudes a proč jsou tak nebezpečné? Jak přemýšlet o vlastní digitální stopě, aby se nedala snadno zneužít? A co se vlastně děje s daty, která sdílíme s AI chatboty?

O těchto i dalších otázkách jsme mluvili s odborníkem na internetovou bezpečnost Kamilem Kopeckým z Univerzity Palackého. Kamil Kopecký je profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde vede Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Je nositelem mnoha ocenění v oblasti vzdělávání a prevence. Stojí například za projekty E-Bezpečí nebo Digidoupě. 

Pokud vás téma zaujme, na webu Rozprav o médiích najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, vysvětlení pojmů i doporučené zdroje: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO o tom, jak fungují média kolem nás a jak se v nich neztratit.

Co odhaluje třicet let dat o životním stylu dětí a dospívajících z výzkumu HBSC, který je komunikován veřejnosti v Česku pod názvem Zdravá generace? Tloustnou děti kvůli mobilům, nebo je pravda úplně jinde? Jak výrazně jejich život ovlivňuje socioekonomická situace rodiny? A mění se skutečně míra závislostí — nebo jen to, po jakých substancích děti sahají?

Odpovídá Radek Palaščák, který vede na Univerzitě Palackého v Olomouci kreativní tým projektu Zdravá generace. Ten zkoumá životní styl českých dětí a dospívajících. Jako expert na komunikaci se specializuje na zjednodušování složitých témat a jejich překlápění do srozumitelné podoby. Jeho hlavním úkolem je tak „překládat“ jazyk vědců do praktických a jasných doporučení pro rodiče, školy i širokou veřejnost – zkrátka pro všechny, kdo mají o současnost i budoucnost českých dětí zájem.

Zdroj: R. Palaščák

Jakou roli hraje stát v podpoře digitálního well-beingu dětí a dospívajících? Co dělá nebo plánuje Národní pedagogický institut v podpoře digitálního well-beingu na školách? A je o toto téma zájem ze strany škol, učitelů a rodičů?

Adéla Lábusová pracovala především v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství se zaměřením na multidisciplinární přístup v podpoře dětí se SVP a v Člověku v tísni ve vzdělávacích a sociálních programech. Jako metodik vzdělávání působila v Agentuře pro sociální začleňování. Nyní působí jako garantka tématu mediálního wellbeingu v Národním pedagogickém institutu a v oblasti prevence lektoruje v organizaci Jules a Jim a v oblasti vzdělávání pedagogů a i veřejnosti v organizaci SOFA.

Zdroj: Jules a Jim, NPI.

Jaký vzor dávají dospělí dětem v používání technologií? Umíme si sami udržet zdravý vztah k médiím? A jaké nové výzkumy o digitálním životě dospělých právě vznikají? Lucii Šťastné odpovídá v bonusovém rozhovoru David Šmahel,  výzkumník z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě věnuje vlivu technologií na děti.

David Šmahel je profesorem na FSS a na FI MU v Brně. Vede tým Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS), který se zabývá socio-psychologickými dopady internetu a technologií. Je také vedoucím projektů EU Kids Online. Jeho aktuální výzkum se zaměřuje na využívání internetu adolescenty a dospělými, online rizika u dětí a adolescentů, konstrukce identit na internetu a virtuální vztahy, online závislosti a výzkumné metody kyberprostoru. Je také jedním z organizátorů každoroční konference Cyberspace.

Zdroj: Eduin.cz

Co je digitální well-being? Jak technologie ovlivňují duševní zdraví dětí a dospívajících? Proč je důležité se na téma dívat ze širší perspektivy? Jaký vliv mají sociální sítě na duševní pohodu dospívajících? A jaký mají digitální média dopad na jejich spánek? A jak je to s dopady PC her s násilnými prvky? Jak mohou rodiče podpořit zdravý vztah dětí k technologiím? 

Diskutovat přišel David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu IRTIS a projektu EU Kids Online. Dále Radek Palaščák, vedoucí kreativního týmu projektu Zdravá generace.cz na Univerzitě Palackého v Olomouci, který se zaměřuje na komunikaci o zdravém životním stylu dětí, a v neposlední řadě také Adéla Lábusová, odbornice na digitální well-being a prevenci, působící v Národním pedagogickém institutu a organizaci Jules a Jim.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 00:00:00 – 00:02:50
 1. část: Co je mediální a digitální wellbeing a co o něm víme? – 00:02:51 – 00:13:05
 2. část: Jaké jevy může používání digitálních médií a technologií způsobit? – 00:13:06 – 00:53:29
 3. část: Jak na zdravý přístup k digitálním médiím? – 00:53:30 – 01:18:41
 Rozloučení – 01:18:42 – 01:20:02

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jsou média motorem vývoje společnosti, nebo jen odrážejí její tempo? Které události by bez nich vůbec neproběhly? Jak se proměňovala jejich role od knihtisku až po sociální sítě? A šířily se fake news i v dobách, kdy ještě neexistoval internet?

Na tyto a další otázky odpovídá historik a popularizátor historie Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Památníku národního písemnictví. Je autorem knih i výstav, garantem oboru Muzejní studia a spoluautorem podcastu Přepište dějiny. V desátém dílu Mediálního minima nabízí fascinující pohled na vývoj médií, propagandy a fake news v průběhu staletí a na to, jak média ovlivňovala běh dějin – od reformace až po sametovou revoluci.

Pokud vás téma zaujme, navštivte web Rozprav o médiích, kde najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, zdroje a doporučení na další čtení nebo poslech: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO, ve které se dozvíte, jak fungují média kolem nás, a získáte tipy, jak s médii lépe žít a rozumět jim. 

Jak dnes komunikujeme o politice na sociálních sítích? Co způsobuje, že lidé raději svůj názor nevyjádří veřejně a nezapojí se do online diskuze? Jak sociální sítě přispívají k polarizaci společnosti a přenáší se tato polarizace i do offline světa? Jsme uzavřeni v názorových bublinách, nebo nás sociální sítě naopak vystavují jiným pohledům? Jak politici pracují s polarizací ve svých kampaních a jak využívají emoce na sociálních sítích?

Alena Pospíšil Macková působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje výzkumu toho, jak sociální média ovlivňují politickou komunikaci. Zkoumá například, jak lidé i političtí aktéři tato média používají a jaké to má důsledky. Zabývá se jevy, jako jsou negativní kampaně, politická polarizace, neslušnost či konspirační myšlení.

Zdroj: A. Pospíšil Macková

Jaké ideové bloky dnes tvoří českou politickou scénu? Jak se hnutí ANO 2011 proměnilo od svého vzniku a proč dokázalo „vyprázdnit“ prostor bývalé levice? Jaké evropské vazby dnes toto hnutí má? Proč koalice Stačilo! nedokázala uspět? Jak vysvětlit dlouhodobě nízkou volební účast v Karlovarském a Ústeckém kraji? Co znamenají pojmy catch-all a kartelová strana a jak je Andrej Babiš využil? Na tyto i další otázky odpovídá Lucii Šťastné politolog Michel Perottino.

Michel Perottino získal titul Ph.D. v oboru politologie na Právnické fakultě univerzity v Nice. V roce 2013 byl jmenován docentem na Katedře politologie IPS FSV UK. Od roku 2015 zastává pozici vedoucího Katedry politologie na Institutu politologických studií FSV UK. Ve své práci se zabývá především tématy politických stran v České republice a Francii, demokracie a politických systémů. Vyučuje předměty jako například Teorie politických stran, České politické strany, Sociologie politických stran, Český parlament a parlamentarismus a mnoho dalších.

Zdroj: web FSV UK