Rozpravy o médiích

Jak se Daniel Stach dostal k vědecké žurnalistice? Co má aktuálně na starosti ve vědecké redakci ČT? Jakým způsobem vybírají témata a hosty pro Hyde Park Civilizace a podle jakých kritérií se rozhodují? Jak probíhá příprava jednotlivých dílů a jak velké množství materiálů musí zpracovat v rámci rešerše? Připravuje si otázky dopředu, nebo vznikají až v interakci s hostem? A kolik lidí pracuje ve vědecké redakci ČT a jaké mají role?

Nahlédněte do zákulisí vědecké žurnalistiky v České televizi s Danielem Stachem – členem týmu vědecké redakce ČT, redaktorem a hlavním hlasem vědeckých pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24 na ČT24. Rozhovory vedl s 42 nositeli Nobelovy ceny, světově uznávanými vědci z různých oborů. Je nositelem prestižních ocenění za popularizaci vědy a žurnalistiku (např. Cena Ferdinanda Peroutky, Medaile Vojtěcha Náprstka či stříbrná medaile předsedy Senátu). Vystudoval FSV UK (obor Mediální studia) a VŠE.

Zdroj: web Daniela Stacha, Career Expo 2026

Jak dnes mluvit o vědě tak, aby byla srozumitelná, atraktivní a důvěryhodná? Jaká je role vědeckých novinářek a novinářů v době krizí, nejistoty a přetlaku informací? Jak komunikovat vědecké poznatky, aniž by se zjednodušovaly či zkreslovaly?

V únorové epizodě podcastu Rozpravy o médiích se těmito otázkami zabývají Tereza Klabíková Rábová, odborná asistentka z IKSŽ FSV UK zaměřující se na komunikaci vědy, Pavla Hubálková, vědecká novinářka působící mimo jiné v Českém rozhlase a magazínu Wired.cz, a Daniel Stach, vědecký redaktor a moderátor České televize.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:02:16 Představení hostů a tématu

0:02:17–0:17:06  1. část: Specifika vědecké žurnalistiky a role vědeckých novinářů a novinářek

0:17:07–0:53:53  2. část: Dilemata a výzvy vědeckých novinářek a novinářů

0:53:54–1:10:07 3. část: Jak může novinářská práce ovlivnit důvěru veřejnosti ve vědu a vědeckou komunitu a jak by měli vědečtí novináři a novinářky s publikem pracovat

1:10:08–1:11:26 Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jaká je hlavní myšlenka eseje Obchodní podmínky a proč je důležitá pro současnou společnost? Jak se měníme na uživatele? Jak tyto společenské proměny ovlivňují média a co to znamená pro demokracii? A jak algoritmy mění způsob, jakým lidé vybírají informace a rozhodují se? Lucii Šťastné odpovídá novinář a esejista Stanislav Šulc.

Stanislav Šulc působí na byznysovém portálu Newstream.cz. Je vedoucím redakce Marketing & Media a editorem magazínu Víkend v Deníku. V roce 2024 vydal knihu Umělá inteligence: Vítejte v nové realitě. V roce 2025 se stal držitelem Ceny Toma Stopparda za esej Obchodní podmínky. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK.

Zdroj: S. Šulc

Jak se v posledních letech proměnil český rozhlasový trh a jakou roli v tom sehrála jeho konsolidace? Jaký význam má digitální rozhlasové vysílání DAB+ pro budoucnost rozhlasu a proč zatím nenaplňuje svůj potenciál? Jak podcasty změnily způsob, jakým lidé dnes konzumují audio obsah? Co dnes rozhoduje o úspěchu audio projektů – kvalita obsahu, nebo schopnost ho efektivně distribuovat a komunikovat?

Lukáš Polák je novinář specializující se na vysílací technologie, kterým se věnuje od roku 2007. Působil v redakci DigiZone.cz. Spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Digitální rádio a od roku 2023 je externím redaktorem MediaGuru.cz. Od roku 2025 připravuje vlastní podcast Digitalk Lukáše Poláka zaměřený na broadcasting.

Zdroj: L. Polák

Jak umělá inteligence mění každodenní fungování redakcí i samotnou podobu médií? Kde dnes AI novinářům skutečně pomáhá a kde naopak naráží na své limity? Jaká je důvěra veřejnosti v AI? A co to znamená pro budoucnost médií? Co může dlouhodobé používání AI znamenat pro lidské myšlení a schopnost samostatně uvažovat? Tato témata jsme probírali s Davidem Slížkem, šéfredaktorem Lupa.cz.

David Slížek působí jako šéfredaktor serveru Lupa.cz, kde se věnuje především tématům telekomunikací, technologií, médií, e-governmentu a IT. Je také spolupracovník Českého rozhlasu Plus, kde moderuje pořad Online Plus. Dříve pracoval jako editor a zástupce šéfredaktora u významných českých online deníků, např. IHNED.cz a Aktuálně.cz.

Zdroj: D. Slížek

V jakém stavu je mediální samoregulace v Česku? Proč dlouhodobě selhává? A proč hrozí, že tam, kde si média nedokážou nastavit vlastní pravidla odpovědnosti, začne jejich fungování stále více určovat stát? Odpovídá současná mediální legislativa realitě 21. století? Tato témata probíráme s Davidem Klimešem, novinářem a vyučujícím na IKSŽ FSV UK.

David Klimeš vystudoval žurnalistiku, historii a ekonomii. Od roku 2014 vyučuje na Institutu komunikačních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako novinář v českých médiích. V minulosti vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Je držitelem ceny Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: D. Klimeš

Jaký dopad má konsolidace televizního trhu na česká média? Co přineslo spojení O2 TV a Voyo do platformy OnePlay? Jaký je současný stav médií veřejné služby a jaká hrozí rizika spojená s jejich financováním? Jak se změnil vztah českých médií a politiky a co nám ukázaly poslední volby? Jaké hlavní změny ve vlastnictví českých médií proběhly? A jaký dopad má používání AI asistentů na návštěvnost médií a jejich ekonomický model?

Odpovědi na tyto a další otázky hledají David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz, Stanislav Šulc, vedoucí redakce Marketing & Media, který působí také na Newstream.cz, David Klimeš, novinář a pedagog působící na IKSŽ FSV UK, a Lukáš Polák, redaktor Mediaguru.cz a tvůrce podcastu Digitalk Lukáše Poláka.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:01:58
1. část:  0:01:59–0:32:45 Které důležité změny a události ovlivnily média v uplynulém roce?
2. část: 0:32:46–1:16:28 Politické, ekonomické i technologické souvislosti změn
3. část: 1:16:29–1:27:05 Jaký bude pro média rok 2026?
Rozloučení: 1:27:06–1:28:31

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Reklama nás dnes provází na každém kroku – v aplikacích, na sociálních sítích, v e-shopech i při hraní her. Do jaké míry si jí ještě všímáme? Kolik našich rozhodnutí je skutečně „našich“ a kolik je výsledkem marketingových strategií? Jaké nové formáty reklamy dnes dominují online prostředí? Proč je nativní reklama tak účinná a zároveň tak problematická? Dá se vůči reklamě „otupět“? A jaké strategie nám mohou pomoci, když nás obtěžuje?

V nové epizodě podcastu Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá se sociálním psychologem Markem Vrankou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde v současnosti vyučuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Zároveň je také výzkumníkem v Pražském centru pro studium míru (Peace Research Center Prague) na Univerzitě Karlově a vede Pražskou experimentální laboratoř sociálních věd se zkratkou PLESS.

Shrnutí epizody a další doporučené zdroje k tématu najdete na webu Rozprav o médiích a webu CEDMO. Podcast Mediální minimum vznikl ve spolupráci projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO. 

Jak dnes vypadá český herní průmysl a čím je specifický? Proč je pro české hry typický silný autorský a osobní přístup? Jak hry jako Kingdom Come: Deliverance nebo Hrot pracují s historií, pamětí a lokální estetikou? Jaký obraz Česka si z těchto her mohou odnést zahraniční hráči? Jak obtížné je prosadit lokálně inspirovanou hru na globálním trhu? Které české hry položily základy profesionálního herního vývoje v Česku? A pro koho vlastně vzniká podcast Modrák & Friends?

Lucie Šťastná si v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o lokalitách v české herní produkci povídala s herním novinářem Janem Modrákem.

Jan Modrák působil od roku 1998 v herních médiích, mj. vedl časopisy jako Score nebo Oficiální PlayStation Magazín a televizní magazín Re-Play. Aktuálně natáčí podcast Modrák & Friends, kde se kromě aktuálních her věnuje i herní historii, vývoji her, zákulisí herního byznysu a herní kultuře obecně. Vedle toho poskytuje konzultace vývojářům, investorům a herním studiím. Pomáhá jim vylepšovat jejich hry, dělat správná rozhodnutí a dostat je k hráčům.

Zdroj: J. Modrák

Co přesně obnáší práce herní designérky a jak si ji můžeme představit? S jakými překážkami se Lenka Krsová potýkala při práci na hře Kingdom Come: Deliverance? Jak vnímá využití umělé inteligence v herním designu a pomáhá jí AI při práci, nebo ji spíše komplikuje? Může umělá inteligence pomoci k realističtějšímu zobrazování konkrétních míst v hrách? A jaké rozdíly vidí mezi českým a polským herním průmyslem, zejména pokud jde o přístup studií k reprezentaci vlastní země, kultury a historie v herní tvorbě?

Leni Krsová je herní designérka se specializací na design živoucích světů. Do herního vývoje přešla z akademické sféry, kde se věnovala interakcím člověka a stroje. Po práci na Kingdom Come: Deliverance 2 pro české Warhorse Studios, kde kromě herního designu pracovala i jako režisérka anglického dabingu, přešla pod polské studio Fool's Theory, které pracuje na remaku prvního Zaklínače. Působí jako lektorka herního designu. Nárazově mentoruje studentské a indie herní projekty, naposledy pro první ročník Pražského herního akcelerátoru.

Zdroj: L. Krsová