Rozpravy o médiích

Co je zdravotní gramotnost a proč hraje klíčovou roli v každodenním životě? Jak si v této oblasti stojí Česká republika – a jaké jsou její silné a slabé stránky? Jak poznat rozdíl mezi důvěryhodnou zdravotní informací a reklamním sdělením, které fabuluje? Jak správně vyhledávat a ověřovat zdravotní informace online a jak do toho vstupuje umělá inteligence? A může být AI skutečně spolehlivým průvodcem v otázkách zdraví?

Ptali jsme se Adély Lemrové, vedoucí Oddělení podpory zdraví dětí a mládeže v Centru podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu. Je národní koordinátorka programu Škola podporující zdraví, který propojuje oblast vzdělávání, veřejného zdraví a wellbeingu dětí. V minulosti se podílela na výuce zdravotnické etiky na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se mimo jiné zaměřovala na rozvoj kritického myšlení, rozhodování a etické argumentace studentů medicíny.

Zdroj: A. Lemrová

Jakou roli hrají emoce v rozhodování spotřebitelů a kdy přichází na řadu rozum? Proč se liší to, co lidé říkají ve výzkumech, od toho, jak se skutečně chovají? Jak si zpětně vysvětlujeme vlastní rozhodnutí? A jak marketing omezuje prostor pro rozmyšlení?

O tom jsme diskutovali s Borisem Štepanovičem, psychologem s více než 10 lety zkušeností v přímé práci s klienty a vlastní soukromou praxí. Profesně se také více jak 15 let věnoval výzkumu spotřebitelů a marketingové komunikaci, kde se zaměřoval na porozumění motivaci, spotřebitelskému chování a tvorbě relevantních reklamních sdělení. Působil jako Strategic Planner v agenturách Ogilvy, Havas a Geometry a jako Consumer Insight Manager pro Česko, Slovensko a Maďarsko ve společnosti Philip Morris ČR. Zastával také pozice Brand Managera a Account Directora pro značky jako Kozel, Panadol, Mars nebo Davidoff.

Zdroj: B. Štepanovič

Co vlastně znamená autenticita v influencer marketingu a nakolik je skutečná? Proč mají influenceři na své publikum tak silný vliv a jak funguje důvěra mezi nimi a sledujícími? Jak jsou silná doporučení odborníků, například lékařů? Kde leží hranice mezi reklamou, etikou a společenskou odpovědností influencerů a jsou vůbec influenceři dostatečně zodpovědní?

O těchto a dalších otázkách mluví Denisa Hejlová, vědkyně a expertka na strategickou komunikaci a public relations. Působí na IKSŽ FSV UK, kde vyučuje, vede výzkumné Centrum pro strategickou komunikaci a garantuje magisterský obor Strategická komunikace. V letech 2011-23 vedla Katedru marketingové komunikace a public relations na IKSŽ. V roce 2020 zde otevřela nový obor Strategická komunikace jako první svého druhu na české vysoké škole. Od Asociace public relations získala Cenu za celoživotní přínos za rozvoj oboru public relations.

Zdroj: web FSV UK, LI Denisy Hejlové

Jak reklama ovlivňuje naše rozhodování o zdraví, aniž si to uvědomujeme? Jakou roli dnes hrají influenceři, algoritmy a sociální sítě? Proč jsou děti a dospívající vůči reklamě zranitelnější? Jak funguje marketing energetických nápojů, nikotinových výrobků nebo alkoholu? Co znamená zdravotní gramotnost a proč samotné informace nestačí? Jak reklama využívá barvy, obaly a design k vytváření dojmu zdravosti? Proč mohou být návykové i samotné nákupy a online prostředí? Jak je v Česku normalizovaná konzumace alkoholu? A kde končí individuální odpovědnost a kde začíná role státu a regulace?

O tématu diskutují Denisa Hejlová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, psycholog Boris Štepanovič a Adéla Lemrová ze Státního zdravotního ústavu. Moderátorkou debaty byla Lucie Šťastná.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:02:17  Představení hostů a tématu

0:02:18–0:20:47  1. část: Čím je specifická reklama a marketingová komunikace produktů, které mohou mít dopad na zdraví

0:20:48–0:42:17  2. část: Jak na nás může marketing působit a co na nás „zabírá“?

0:42:18–1:08:18  3. část: Jak na tyto jevy reagovat, co může pomoci spotřebitelům, jakou roli mají veřejné instituce a kde jsou limity individuální odpovědnosti

1:08:19–1:09:37  Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co je pro sportovního fotografa nejtěžší při zachycení sportovní události? Jak technologický vývoj proměnil sportovní fotografii od 90. let do současnosti? V čem jsou bezzrcadlovky přelomové a co konkrétně změnily? Co dnes definuje kvalitní sportovní fotografii? Jak velkou „konkurencí“ jsou amatéři a široká veřejnost vybavená moderní technikou? Jakou roli hrají PR materiály sportovních organizací a jaká nesou rizika? A jaké jsou ekonomické a profesní výzvy současných sportovních fotografů?

Na tyto a další otázky jsme se ptali Františka Gély, který působí jako akademický pracovník na IKSŽ FSV UK a věnuje se převážně výuce praktických seminářů zaměřených na fotožurnalistiku a televizní žurnalistiku. Ve své odborné práci se zabývá novými a digitálními technologiemi v televizním vysílání a fotožurnalistice. Kromě toho působí jako kameraman na volné noze na dokumentech, přímých sportovních přenosech a televizních pořadech.

Zdroj: F. Géla

Jak vypadá práce PR specialistky ve sportu a co všechno obnáší v praxi? Jak funguje PR přímo na sportovních akcích a jaká je role PR specialisty v terénu? Jak probíhá spolupráce s médii a co novináři ve sportu nejvíce potřebují? Existují rozdíly v přístupu k PR mezi mužskými a ženskými sportovními týmy? Jak funguje mediální komunikace během olympijských her a čím se liší od běžných závodů? A proč je důležitá autorizace rozhovorů?

Ptali jsme se Anny Hrbáčkové, která působí více než 10 let v oblasti sportovního PR a marketingu. Pracovala jako PR manažerka Českého svazu kanoistů či v agentuře Sport Invest, podílela se na organizaci řady mezinárodních a národních sportovních akcí. Jako doktorandka na IKSŽ FSV UK se zabývá tématem sportovních novinářek z pohledu sportovců, sportovkyň a publika. Vyučuje na Katedře žurnalistiky a nově spolupracuje s Českou basketbalovou federací v oblasti PR a komunikace.

Zdroj: A. Hrbáčková

Jak vznikl podcast Ženské podání? Jak probíhá výběr hostů a proč v podcastu zatím převažují ženy? Čím je způsoben rostoucí podíl žen na olympijských hrách a jak tento trend hodnotí Barbora Černošková? Je důležité otevírat téma menstruace ve vrcholovém sportu a jak se o něm dnes mluví? Do jaké míry menstruace ovlivňuje sportovní výkon a jak na toto téma reaguje veřejnost a samotní novináři? A jaké výzvy přináší konec sportovní kariéry, zejména z hlediska duševního zdraví?

Tyto a další témata zazní v bonusovém rozhovoru s Barborou Černoškovou, sportovní novinářkou a moderátorkou. Dvacet let působila v redakci sportu České televize, kde uváděla hlavní sportovní zpravodajskou relaci Branky Body Vteřiny nebo olympijská studia. S Českou televizí nadále spolupracuje na pořadech Sama doma a 13. komnata. Od roku 2025 působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a moderuje pořad Ženské podání na webu Sport.cz. Vystudovala FF MUNI, obor historie-filosofie a je také bývalou českou reprezentantkou v synchronizovaném plavání, vícenásobnou mistryní ČR.

Zdroj: B. Černošková

Proč je sport divácky atraktivní? Co dělá živý přenos „dobrým“? Jak probíhá interakce mezi sportovci a médii? Jaké nejnovější technologie byly použity k zaznamenání posledních olympijských her? Které příběhy sportovců byly ty nejsilnější? A jak je sport propojen s politikou, zejména v době aktuálních válečných konfliktů?

O tom diskutují novinářka a moderátorka Barbora Černošková, kameraman a sportovní fotograf František Géla a PR odbornice Anna Hrbáčková, kteří všichni působí i na IKSŽ. Hostující moderátorkou byla tentokrát Alice Němcová Tejkalová z IKSŽ, která se sama sportovní žurnalistikou dlouhodobě zabývá.

Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:

0:00:00–0:01:05  Představení hostů a tématu

0:01:06–0:18:51  1. část: Emoce, společenský význam a mediální realita

0:18:52–0:47:05  2. část: Olympijské a paralympijské hry v širším kontextu: technologie, PR sportovců a silné příběhy v médiích

0:47:06–0:57:58  3. část: Propojení sportu, politiky a lidských práv

0:57:59–0:59:09  Rozloučení

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co vlastně znamená komunikace vědy a čím se v této oblasti Tereza Klabíková Rábová zabývá? Jak hodnotí současnou komunikaci vědy v Česku? Co by se mělo z vědy komunikovat směrem k veřejnosti? Jakými způsoby a kanály mohou vědci komunikovat svou práci?Jak jsou vědci motivováni ke komunikaci s médii a veřejností? Jak funguje vztah mezi vědci, PR odděleními a novináři? A jakou roli mohou hrát influenceři v popularizaci vědy? Na to se Lucie Šťastná ptala Terezy Klabíkové Rábové.

Tereza Klabíková Rábová působí jako proděkanka pro vnější vztahy na FSV UK a odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations na IKSŽ FSV UK. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum veřejné a mediální komunikace institucí i firem, diskurzivní analýzy a současný jazyk médií. Věnuje se také teorii i praxi komunikace vědy, podílela se např. na globální studii o důvěře ve vědce Trust in scientists and their role in society across 68 countries (2024) a spoluorganizovala konferenci Komunikace vědy 360°. Dlouhodobě se věnuje výuce v rámci Univerzity 3. věku.

Zdroj: web FSV UK

Co Pavlu Hubálkovou přivedlo od vědecké kariéry ke komunikaci vědy? Jaké dovednosti a znalosti by měl mít dobrý vědecký novinář nebo novinářka? Jak pracovat s jazykem – kde najít rovnováhu mezi přesností a srozumitelností? Jak ve vědecké žurnalistice komunikovat nejistotu a nejednoznačnost výzkumu? Jaký je rozdíl mezi vědeckou žurnalistikou a PR komunikací vědeckých institucí? A jak s vědeckou žurnalistikou začít a sbírat první zkušenosti? Jak mezi sebou vědečtí novináři a novinářky v Česku spolupracují?

O tom jsme hovořili s Pavlou Hubálkovou, science communicator a popularizátorkou vědy. Přispívá do WIRED.CZ a spolumoderuje pořad Žárovky na Českém rozhlase. Je autorkou Substack newsletteru #Píšuovědě. Vystudovala biochemii a učitelství chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Doktorát z neurověd získala na 3. lékařské fakultě UK a také absolvovala Fullbright stáž na Northwestern University.

Zdroj: LinkedIn Pavly Hubálkové