Rozpravy o médiích

Proč některým médiím důvěřujeme a jiným méně? Jak si v důvěře v média stojí Česko? Proč může být v některých autoritářštějších zemích důvěra vyšší než v západních demokraciích? A čím si vysvětlit, že důvěra v Českou televizi zůstávala stabilní i během pandemie a války na Ukrajině? Poslechněte si bonusový rozhovor s výzkumníkem Lukášem Slavíkem z Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Lukáš Slavík je výzkumníkem na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a odborným asistentem na Katedře sociologie Ostravské univerzity. Zaměřuje se na praxe mediálních publik, důvěru v média a na důvěryhodnost zpravodajství v konvergentním a fragmentovaném mediálním prostředí.

Zdroj: L. Slavík 

Jak dostat důležité zprávy na sociální sítě, aniž by ztratily svůj kontext? V bonusovém rozhovoru s Oldřichem Borůvkou, vedoucím redakce sociálních sítí ČT24, se dozvíte, proč může být příprava krátké zprávy náročnější než delšího materiálu, jak pomocí vizuálních prvků předávat složité informace a proč je důležité zachovat principy veřejnoprávního média i v prostředí, jehož pravidla redakce sama neurčuje.

Oldřich Borůvka vede redakci sociálních sítí ČT24 a zodpovídá za obsah, který zpravodajství České televize publikuje na platformách, jako jsou Facebook, Instagram nebo X. Věnuje se také využívání nových technologií včetně umělé inteligence a rozvoji působení České televize v digitálním prostoru.

Zdroj: O. Borůvka

Jak poznat, kdy už je informací příliš, a co s tím? V bonusovém rozhovoru s Adamem Táborským, psychologem, psychoterapeutem a lektorem mluvíme o tom, jak naše informační návyky ovlivňují každodenní pohodu. Dozvíte se, proč může být těžké přestat scrollovat, jak se informační zahlcení projevuje a proč nemusí být úplné odříznutí od zpráv vždy tím nejlepším řešením.

Adam Táborský působí v Psychiatrické nemocnici Bohnice a na Psychosomatické klinice Tulsia. Založil projekt Terapie mezi stromy, který propojuje psychoterapii, přírodu a duševní zdraví, vede postgraduální výcvik v ekopsychoterapii a je členem výboru České asociace pro psychoterapii.

Zdroj: A. Táborský

Jak vzniká homepage Seznam.cz a podle čeho se rozhoduje, jaký obsah na ní uvidíme? Jak se při výběru zpráv propojuje práce editorů s doporučovacími algoritmy a personalizací? Jak zajistit, aby se důležité události neztratily mezi články přizpůsobenými našim zájmům? Proč je při tvorbě titulků důležité hledat rovnováhu mezi atraktivitou a pravdivostí? A jak se pozná, že homepage skutečně funguje dobře?

To se dozvíte v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o tom, proč se vyhýbáme zprávám. Odpovídá Tereza Strnadová, která je šéfkou obsahu homepage Seznam.cz a vede týmy editorů. Před nástupem do Seznamu pracovala patnáct let jako politická novinářka a investigativní reportérka, mimo jiné v České televizi (Události, 168 hodin, Reportéři ČT), Hospodářských novinách  a do roku 2013 v MF DNES.

Zdroj: T. Strnadová

Proč se dnes lidé vyhýbají zprávám? Hraje v tom roli informační zahlcení, negativní obsah nebo nedůvěra v média? Znamená vyhýbání se zprávám skutečně nezájem o dění, nebo může jít o způsob, jak si chránit psychickou pohodu? Jak se do našeho vztahu ke zprávám promítají sociální sítě, algoritmy, notifikace nebo umělá inteligence? 

O tématu diskutují Lukáš Slavík z Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, Tereza Strnadová, šéfka obsahu homepage Seznam.cz, Oldřich Borůvka, vedoucí redakce sociálních sítí ČT24 a psycholog a psychoterapeut Adam Táborský z Psychiatrické nemocnice Bohnice a Psychosomatické kliniky Tulsia. Moderátorkou debaty byla Lucie Šťastná z IKSŽ.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? 
V tom případě využijte časování: 

0:00:00–0:02:25 Představení hostů a tématu
0:02:30–0:20:49 1. část: Když už je zpráv příliš. Co znamená vyhýbání se zprávám a proč k němu dochází
0:20:54–0:52:21 2. část: Když zprávy nehledáme, ale zprávy si najdou nás: homepage, sociální sítě, algoritmy a nové formáty
0:52:26–1:15:12 3. část: Je méně zpráv problém? Informační dieta, odpovědnost médií a hranice zdravého omezení
1:15:17–1:16:31 Rozloučení

Pro další témata z oblasti médií a shrnutí epizod sledujte web Rozprav, Facebook a Instagram.
Mediálním partnerem Rozprav je Evropská observatoř žurnalistiky.

Najít v médiu chybu je snadné. Mnohem složitější je rozhodnout, co z ní vlastně plyne. Znamená chybná informace, že redakce selhala při ověřování, že se spletl její zdroj, nebo že někdo publikum vědomě klamal? A co si máme myslet o médiu, které svou chybu samo přizná a opraví? Poslední díl naší letní minisérie Rozprav se proto neptá jen na to, proč média chybují, ale hlavně na to, co můžeme od důvěryhodné redakce v tomto ohledu realisticky očekávat.

Veškeré použité zdroje a příklady můžete prozkoumat v doprovodném článku na našem webu: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Ve čtvrtém dílu letní minisérie Rozprav o mediálních zkratkách se podíváme na to, co se od původního zdroje můžeme dozvědět, co naopak zůstává skryté a proč ani informace od původního zdroje nemusí být bez filtru. Dozvíte se, jak do toho vstupuje framing, spin nebo informační subvence a co může ke sdělení přidat kvalitní žurnalistika.

Ve třetím dílu letní minisérie Rozprav jsme se zaměřili na to, jestli nám sociální sítě opravdu ukazují hlavně to, co nás zajímá. Proč se nám najednou začnou objevovat videa na téma, u kterého jsme se jen na chvíli zastavili? A kdo nebo co vlastně rozhoduje o tom, co uvidíme dál? Podíváme se pod pokličku algoritmů, které ovlivňují náš feed, a ukážeme si, proč to, co nám platformy nabízí, nemusí být totéž jako to, co skutečně chceme vidět. Pojďte s námi odhalit tajemství utváření vašeho feedu.

Ve druhém dílu letní minisérie Rozprav se zaměřujeme na to, v čem je tato mediální zkratka zavádějící a proč se do médií nedostane všechno, co se ve světě stane. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jak funguje výběr zpráv, co znamená nastolování agendy a zpravodajské hodnoty a proč náš osobní informační prostor není totéž co celý mediální svět. Pojďte s námi prozkoumat zákulisí tvorby zpráv.

Jak titulek ovlivňuje to, co si o zprávě myslíme? Proč stejnou událost mohou různé titulky představit úplně jinak? Co znamená rámcování (framing) a proč není každý poutavý titulek automaticky clickbait? A jak poznat, že se nás titulek snaží přimět ke kliknutí spíš než k pochopení kontextu?

V prvním dílu letní minisérie Rozprav se zaměřujeme na jednu z nejčastějších mediálních zkratek – přesvědčení, že k pochopení zprávy stačí přečíst titulek. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jak titulky vybírají informace, vytvářejí první rámec, ve kterém o události přemýšlíme, a proč se vyplatí položit si tři jednoduché otázky: Co víme? Co nevíme? A co si domýšlíme?