V létě je více času na odpočinek a může to být i příležitost k přemýšlení a reflexi toho, jak média používáme nebo jak k nim přistupujeme. Proto jsme pro vás připravili letní speciál Mediálního minima, který má podobu ankety s hosty, se kterými jsme si v Mediálním minimu v průběhu roku povídali. Pojďte se s námi na chvíli zastavit a zamyslet. 

Z nejrůznějších médií se na nás neustále valí ohromné množství informací, obrazů, zvuků, textů i videí. Ale jak se z toho nezbláznit? Jak se v tom všem orientovat? Co se našim hostům a hostkám osvědčilo a co naopak ne? Mají podobné strategie, nebo se jejich přístupy liší? 

V prvním letním speciálu Mediálního minima uslyšíte tipy od Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka. Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.

Co nové nařízení o digitálních službách (DSA) znamená pro firmy i jednotlivce a jak ho uvádějí do praxe velké platformy jako například Instagram? Kolika subjektů v Česku se tato regulace týká? Proč by měly DSA dodržovat, ačkoliv zatím nemohou být v Česku sankcionovány? A jak se na přidělení pravomocí připravuje Český telekomunikační úřad, který byl již jmenován dohledovým orgánem? Co všechno ČTÚ v této oblasti dělá – jak vypadá osvěta směrem k dětem, jaké jsou další aktivity a kde mohou občané najít informace o svých právech v digitálním prostoru? Na tyto i další otázky odpovídá Kryštof Kučmáš.

Kryštof Kučmáš absolvoval magisterský program Bezpečnostní studia na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti působí na Českém telekomunikačním úřadě, kde se zaměřuje na regulaci digitálního trhu, zejména na vymáhání nových nařízení a přeshraniční spolupráci v oblasti digitálních agend. Dříve pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu a předtím se věnoval výzkumu v rámci Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 se podílel na vyjednávání Data Aktu.

Zdroj: K. Kučmáš

Hana Moravcová mluvila v bonusovém rozhovoru především o přístupu „poskytni data, nebo zaplať“, který v Česku uplatňuje například Seznam.cz. Považuje ho za vhodné řešení? V čem spočívá rozdíl mezi postavením Facebooku a Seznamu? Jak na tuto situaci reagují čeští uživatelé? Co říkají výsledky výzkumu, který se zabýval tím, jaké postoje a strategie lidé volí při ochraně svého soukromí na internetu? A jaký vývoj tohoto fenoménu lze v budoucnu očekávat?

Hana Moravcová působí jako odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a PR, kde se specializuje na hospodářskou politiku a zároveň se zajímá o digitální marketing. Vystudovala obor Hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze a doktorský titul z ekonomie a financí získala na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se zaměřuje na hospodářské dějiny a business history kreativních odvětví, institucionální ekonomii, vztah mezi ekonomií a právem a na komunikaci hospodářských politik. Profesní zkušenosti získala mimo jiné jako referentka pro regulaci finančních trhů na Ministerstvu financí a jako metodik-expert pro regulaci pojišťovnictví v České národní bance.

Zdroj: H. Moravcová

Je možné najít rovnováhu mezi zájmy marketérů a uživatelů v oblasti práce s daty? Jak lidé reagují například na marketingové newslettery, když si neuvědomí, že dali souhlas k jejich zasílání při nákupu? Do jaké míry panuje nerovnováha mezi jednotlivými hráči na digitálním trhu? Bude nová legislativa pro marketéry spíše překážkou, nebo pomocí? Jaké aktuální trendy Marek Lacina v digitálním marketingu vidí a které z nich považuje za problematické?

Marek Lacina aktuálně působí jako Media & Digital Director v agentuře Marketup. Předtím zastával pozici Performance Marketing Director ve společnosti Invia.cz, kde vedl tým specialistů napříč trhy střední a východní Evropy. V minulosti působil také jako VP Digital Marketing v německé agentuře Advalyze, jako Director Programmatic Marketing v mezinárodní cestovní agentuře lastminute.com a na seniorních pozicích v předních e-commerce firmách, jako jsou KAYAK, eBay či AVG (dnes Avast). Má rozsáhlé zkušenosti se strategickým řízením kampaní v globálním měřítku, efektivním škálováním výkonu a dlouholetou praxí v práci s celým ekosystémem digitálních platforem.

Zdroj: M. Lacina

Jak vznikla a čím se zabývala nezisková organizace (S)právně a jak vypadá osvětová činnost Kláry Sommerové dnes? Co je to nejdůležitější, co by měl každý vědět o svých právech v oblasti ochrany osobních údajů? Jaké nástroje máme k dispozici pro jejich ochranu a pro aktivní občanskou angažovanost? Kteří aktéři hrají klíčovou roli v oblasti ochrany osobních dat? 

S Lucií Šťastnou z IKSŽ si povídala Klára Sommerová, Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se zaměřuje na inovace, ochranu osobních údajů a umělou inteligenci. Je držitelkou magisterských titulů v oborech právo a žurnalistika a její profesní dráha propojuje právo, technologie a média. Díky tomuto mezioborovému zaměření se zapojila do řady mezinárodních projektů a spolupracovala s organizacemi jako European Youth Press, Rada Evropy, European University Institute ve Florencii, Asia Europe Foundation v Singapuru a dalšími. Už více než 13 let se věnuje proměnám práva a médií pod vlivem nových technologií a své poznatky přenáší do veřejně prospěšných iniciativ –například prostřednictvím workshopu o budování etických a udržitelných technologií s Women in Tech Cambodia nebo mentoringem výzkumu digitální úzkosti v rámci ASEF Young Leaders Summitu. Je absolventkou programu Aspen Young Leaders.

Zdroj: K. Sommerová

Kdo všechno a jak naše osobní data používá? Proč by nás to mělo zajímat? Co vlastně odklikáváme, když na nás vyskočí okno s cookies? Skončí cookies třetích stran? A co přijde místo nich? Je fér přístup „zaplať daty, nebo penězi“? Jaká práva v tomto ohledu máme a umíme se o ně přihlásit? Jak funguje celý digitální ekosystém a jak zásadní jsou naše osobní data pro svět marketingu?

S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatovala Hana Moravcová – odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations IKSŽ FSV UK se specializací na hospodářskou politiku a zájmem o digitální marketing, Klára Sommerová – Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se soustředí na oblast inovací, osobních údajů a AI, Marek Lacina – Media & Digital Director agentury MarketUp a Kryštof Kučmáš – zaměstnanec Oddělení dozoru specializovaných agend v Českém telekomunikačním úřadu.

Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:

Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:14
 1. část: 0:03:15–0:27:33 Kdo všechno a jak naše osobní data používá a kdo dohlíží na to, aby se to dělo v souladu se zákonem? A proč by nás to vůbec mělo zajímat?
 2. část: 0:27:34–1:03:45 Co jsou cookies třetích stran, hrozí jim zrušení a jaká by byla případná budoucnost bez nich?
 3. část: 1:03:46–1:25:53 Jak se můžeme bránit proti nevhodnému zacházení s našimi daty, jaká je osvěta o této oblasti a kde leží hranice využívání osobních dat?
 Rozloučení: 1:25:53–1:27:19

Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jak s námi manipuluje generativní umělá inteligence? Je politicky nestranná? Dostáváme všichni stejné odpovědi na stejné dotazy? Jaké dopady může mít na společnost a jak se s těmi negativními vypořádat? Dokáže AI činit autonomní rozhodnutí? A k jaké budoucnosti směřujeme?

V osmém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Filipem Trhlíkem, výzkumníkem z Univerzity v Cambridge, kde se věnuje problematice zaujatosti umělé inteligence a jejímu využití při čelení akutním společenským hrozbám. V Česku spoluzaložil neziskovou organizaci Verifee, která nabízí bezplatné rozšíření do prohlížeče varující uživatele před manipulativními zprávami za pomoci AI.

Pokud vás téma této epizody zaujalo, doporučujeme podívat se na náš web, kde najdete nejen informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu, ale hlavně další tipy k přečtení, poslechu nebo zhlédnutí. Na Homepage a v Aktualitách najdete shrnující článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Co je to syntetický hlas a jak funguje robotický moderátor? Jaký je aktuální vývoj této technologie v zahraničí? Jaké jsou aktivity společnosti ElevenLabs v oblasti syntetického hlasu? Na jakých projektech Jiří Špaček aktuálně pracuje? Budeme v budoucnu potřebovat lidské moderátory, nebo je mohou ti robotičtí plně nahradit?

Jiří Špaček v Českém rozhlase postavil a spustil zpravodajský server i aplikaci iROZHLAS a podílel se na tvorbě audioportálu mujRozhlas. Zavedl AI systémy pro automatickou transkripci napříč všemi stanicemi a automatizované stříhání a publikování pořadů z živého vysílání Českého rozhlasu. V Mafře od roku 2012 vedl projekty SlowTV a Lidovky. V roce 2023 v Seznamu spustil Hacsiko, první AI radiovou moderátorku v Česku, a zároveň zavedl systém Stela, který převádí články do audia doplněného sound designem. Vyvinul 12 modelů syntetického hlasu a na rádiích Expres FM, Classic a Praha v roce 2024 implementoval systém Xena, který pro zpravodajské relace využívá AI technologie k načítání a publikování obsahu. Dále automatizoval noční vysílání.

Zdroj: J. Špaček

Jak přesně s umělou inteligencí pracují v Českém rozhlase? V čem spočívá její kreativní využití? Kde vzniká ideální prostor pro experimenty s AI a jak vypadá v praxi, například při projektu Digitální spisovatel? Jak úspěšné jsou projekty, na nichž se AI podílí jako spoluautor? A jaká panuje v Českém rozhlase obecně nálada ohledně umělé inteligence?

Anna Vošalíková se v Českém rozhlase věnuje digitálnímu obsahu, technologickým a obsahovým inovacím a také kreativnímu využití generativní umělé inteligence. Stojí za dlouhodobým projektem Digitální spisovatel a je autorkou série Rozluštěné záhady, inspirované konceptem tísnivého údolí (uncanny valley). Jako členka pracovní skupiny pro využití AI se aktivně podílí na samoregulační strategii Českého rozhlasu a hledá cesty, jak umělou inteligenci smysluplně zapojit do řešení technologických i obsahových výzev.

Zdroj: A. Vošalíková 

Jak konkrétně využívají umělou inteligenci v CNN Prima News? Jakou roli hraje AI při připravovaném redesignu webu CNN Prima News? Co Tomáše Večeřu baví na práci s ChatGPT a jak s tímto nástrojem pracuje? Jaká vidí pozitiva a negativa umělé inteligence? Jaké znalosti či povědomí by měl mít dnešní novinář, aby zůstal relevantní v době plné AI nástrojů? A co by doporučil (nejen) studentům žurnalistiky?

Odpovědi přináší Tomáš Večeřa, ředitel online zpravodajství FTV Prima a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky CNN Prima NEWS. Má za sebou více než dvacet let zkušeností v českých médiích. Kariéru začínal jako sportovní redaktor v MF DNES a na iDNES.cz, odkud později přešel do Deníku Sport, kde vedl web iSport.cz. Ve vydavatelství Czech News Center následně působil jako manažer sdíleného obsahu a vedoucí Traffic a Social Hubu. Do FTV Prima nastoupil v roce 2020 a stál u zrodu projektu CNN Prima NEWS. V rámci multiplatformního přístupu se zaměřil na spuštění nového webu a propojení digitálního a televizního zpravodajství.

Zdroj: T. Večeřa