Science Café

Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení?

V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé?

Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Prezentace přinese údaje, které sice potvrzují, že obavy jsou oprávněné, avšak odhadnout čas a přesné místo příštích zemětřesení neumožňují.

Záznam Science Café, jehož hostem byl RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, úterý 11. prosince, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6

zvuk: Josef Kačírek

Po mnoha staletích tápání se na samém konci 20. století stala z kosmologie skutečná věda. Poprvé v historii se podařilo přesně změřit základní parametry vesmíru jako je jeho stáří, hustota či rychlost rozpínání. Díky celé sérii mimořádných pozorování nyní známe nejen historii vesmíru jako celku, ale zároveň víme, jaký osud vesmír v budoucnosti čeká. V přednášce budou podrobně představena tato revoluční měření i jejich důsledky.

Zlatý věk kosmologie – nová fakta o vzniku a vývoji vesmíru

RNDr. Michael Prouza, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR

Junior Science Café 15. 11. 2012

Kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6

zvuk: Josef Kačírek, https://sites.google.com/site/josefkacirek/home/prednasky

Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí, pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět.

Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech.

Záznam jubilejního Science Café, jehož hostem byla Ing. Dana Drábová, Ph.D.

úterý 13. listopadu od 19 h, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6

zvuk: Josef Kačírek

Žasnete někdy, jakou pečlivou práci dokáží odvést restaurátoři při obnově historických budov? O práci restaurátorů a moderních technikách obnovy a konzervace památek na říjnovém Science Café v Praze mluvil prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT.

Záznam Science Café z 9. října 2012.

Anotace:

Úbytek historického stavebního fondu a architektonických památek nutí k vážnému zamyšlení a k přehodnocení přístupu v péči o historické dědictví. Architektonickou památku chápeme jakou souborné umělecké dílo. Hledání možností citlivějšího přístupu k památkám odráží úsilí transformovat restaurátorské metody do měřítka celé stavby. Snaha o uplatňování restaurátorského přístupu je jasným signálem o systémové potřebě nanejvýš ohleduplné péče o ta stavební díla minulosti, kterým jsme přisoudili mimořádný význam. Tento signál by měl být čím dál zřetelnější, neboť dědictví historického stavebního fondu je stále postupně ochuzováno demolicemi, radikálními modernizacemi, i nepoučeným používáním moderních technologií a materiálů.

Vystoupení je zaměřeno na představení ukázek konzervace a restaurování stavebních památek a bude doplněno úvahami k aktuálním tématům, jako je například: význam tradičních technologií stavebních postupů a materiálů pro zachování historického stavebního fondu, limity úspěšnosti restaurátorského zásahu apod.

Rozhovor s Josefem Novotným o radiochirurgii by Science Café

Rozhovor s Václavem Cílkem o bláznivém světě magnuna by Science Café

Rozhovor s Janou Strakovou o vzdělanosti české populace by Science Café

Rozhovor s Lenkou Lhotskou o inteligentních budovách budoucnosti by Science Café

Marcel Grün a Jiří Kroulík o raketoplánech by Science Café

Rozhovor s Danielem Vaňkem o forenzní genetice a archeogenetice by Science Café