Science Café

Rozhovor s Karlem Janečkem, hostem Science Café 12. 4. 2011 by Science Café

Velký počet parazitů mění chování a další vlastnosti svého hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu z nakaženého na nenakaženého hostitele. Jedním z takovýchto parazitů-manipulátorů je i prvok toxoplasma, který se během svého životního cyklu potřebuje přenést z mezihostitele, třeba myši, do definitivního hostitele, kočkovité šelmy.

Toxoplasmou je v současné době nakaženo zhruba 30 % světové populace a zhruba stejný je výskyt tohoto parazita také v České Republice. Infikované osoby mají výrazně vyšší riziko dopravní nehody, pracovního úrazu a sebevraždy. Toxoplasma ovlivňuje chování hostitele produkováním neurotransmiteru dopaminu. Zvýšená hladina dopaminu je charakteristická pro pacienty se závažným psychickým onemocněním – schizofrenií. Výsledky provedené studie potvrzují teorii, že schizofrenie u velké části pacientů vypuká právě v důsledku nákazy toxoplasmou.

O původci nákazy, jejích projevech a výzkumu, který u nás probíhá již dvacet let, jsme diskutovali s dalším hostem cyklu setkání Science Café v úterý 11. září 2012 v 19:00 h v kavárně Potrvá s prof. RNDr. Jaroslava Flegrem, CSc. z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy.

Znáte obrázky drobných organismů a buněk pořízené elektronovým mikroskopem? Ty které často vypadají jako hříčka fantazie autora sci-fi příběhů? Tak přesně o takových hovořil host Science Café 12. června 2012 doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd byl hostem Junior Café, na kterém hovořil o svém výzkumu v oblasti umělé inteligence, ale také o tom, proč dělá vědu a jaká vlastně byla jeho cesta k vědeckému výzkumu.

Články v nejrůznějších časopisech a internetových magazínech nás nesutále zásobují informacemi o tom, co je přitažlivé a krásné, no prostě „sexy“. Ženám radí, jak se oblékat a líčit, aby zaujaly muže na první pohled, mužům zase napovídají, co na sobě zdůraznit, aby se zalíbili ženám.

Odkud se tyto rady ale berou? Co je na nich pravdy? Opravdu existuje nějaký vrozený smysl pro to, co považujeme za sexuálně atraktivní? A čím je to dáno? Host dalšího Science Café v Praze, prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D, na tyto otázky odpoví. Ve své práci se zaměřuje na kritéria výběru a sexuální strategie mužů a žen z hlediska evoluční biologie a evoluční psychologie.

V Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze se totiž rodí nekonvenční ultralehký letoun UL-39. Jde o projekt malého sportovního celokompozitového letounu s proudovým pohonem tvořeným pístovým spalovacím motorem pohánějící nízkotlaké dmychadlo uložené v proudovodu. Unikátní je nejen celosvětová novost takové koncepce v kategorii ultralehkých letadel, ale i celá řada technických a technologických řešení použitých při realizaci projektu.

Projekt představí na na vše otázky odpoví:

Ing. Robert Theiner, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu, Ústav letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT

Ing. Petr Průcha, hlavní technolog, LA composite, s.r.o.

Záznam Science Café o nejintenzivnějších laserech a projektu ELI Beamlines.

Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Přijďte si poslechnout přednášku Pavla Bakuleho a Daniela Kramera - dvou vědců, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky.

Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné?

O hostech:

Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína atd.).

Daniel Kramer patří k největším domácím nadějím v oblasti laserové fyziky. Do České republiky se vrací z možná vůbec nejznámějšího vědeckého pracoviště na světě – CERN.

Záznam Science Café o významu tělesné vůně s podtitulem "JAK SI JDEME POD NOS ANEB TĚLESNÁ VŮNĚ, ČICH A SEXUALITA".

Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. V příspěvku bude nastíněna většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí.

Hosté:

Mgr. Pavlína Lenochová:

Zabývá se čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy.

V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.

Záznam Science Café o laserové chemii.

Proč je život založen na poměrně malém počtu molekul jako základních stavebních kamenů? Jak se vazby mezi těmito molekulami podílí na jejich stabilizaci po dopadu UV záření a zabraňují jejich rozpadu a chemickým reakcím? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi studiem klastrů, které drží pohromadě silami podstatně slabšími než jsou typické chemické vazby, např. vodíkovými můstky. A právě vodíkové můstky hrají zejména v biologii klíčovou úlohu, kterou lze studiem klastrů zkoumat.

Host: Mgr. MICHAL FÁRNÍK, Ph.D., DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (http://www.jh-inst.cas.cz/~farnik/).

Záznam Science Café o uhlíkatých nanomateriálech.

Hosté z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR:

Dr. Martin Kalbáč

Dr. Otakar Frank

Fullereny, nanotrubičky, grafen – že se vám ve spojitosti s těmito pojmy nic moc nevybaví? Po dalším HUB SC s Dr. Martinem Kalbáčem a Dr. Otakarem Frankem to bude minulostí. Jde o uhlíkaté nanostruktury, které díky svým jedinečným vlastnostem bezesporu patří mezi materiály, s nimiž se v blízké budoucnosti budeme setkávat na každém kroku. Využití jejich extrémní mechanické pevnosti je realitou již dnes, kdy nanotrubičky začínají nahrazovat uhlíkatá vlákna v kompozitních materiálech. A přitom kompozity s „obyčejnými“ uhlíkatými vlákny už nyní vytlačují kovové slitiny z konstrukčních prvků všeho druhu i z předmětů běžného užití. Těmto materiálům se věnovalo už více než sto tisíc vědeckých článků a za jejich výzkum byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Objeveny při tom byly teprve před pouhými 25 lety.

Dr. Martin Kalbáč

patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie. V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského pracuje jako vědecký pracovník od roku 2002 a zabývá se výzkumem nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur (grafen, uhlíkové nanotuby, fullereny, fullerenové peapody). Tyto materiály mají velký význam jak pro základní výzkum, tak pro celou řadu aplikací. Dr. Kalbáč na řadě příkladů demonstroval, že elektrochemické a in situ spektroelektrochemické metody poskytují klíčové informace pro objasnění jejich elektronických vlastností. Ocenění jeho vědecké práce (v roce 2004 obdržel prestižní stipendium nadace Alexandra von Humboldta; v roce 2007 Prémii Otto Wichterleho a v roce 2008 Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu) jsou dokladem jeho vysokých odborných kvalit.

Dr.Otakar Frank

se uhlíkatými nanostrukturami zabývá již od studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnoval výskytu fullerenů v přírodě. Nyní působí jako vědecký pracovník v Oddělení elektrochemických materiálů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Momentálně zkoumá zejména mechanické vlastnosti grafenu a změny jeho elektronové struktury při mechanickém namáhání. Na tomto tématu spolupracuje mimo jiné s čerstvými nositeli Nobelovy ceny za fyziku Andre Geimem a Konstantinem Novoselovem. Je autorem publikací ve významných zahraničních časopisech včetně prestižního Nature Communications. V letošním roce obdržel prémii Otto Wichterleho a je nominován na cenu Česká hlava v kategorii Invence.