Science Café

Záznam Science Café o kádrování a čistkách v dobách ČSSR.

Hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR:

JAROSLAV CUHRA, historik

MARIE ČERNÁ, socioložka

Úvodní vystoupení hostů se soustředí na popsání fungování a významu tzv. kádrové práce, prověrek a čistek v Československu v letech 1948-89. Jako nedílná součást snahy KSČ o celospolečenský dozor, jež mnohovrstevnatě pronikla do více či méně běžné a samozřejmé praxe reálného socialismu, jsou dnes totiž spíše opomíjeným historickým tématem.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".

Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.

Host: Michal Skořepa, ČNB

Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".

Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.

Host: Michal Skořepa, ČNB

Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce".

Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud.

Host: Michal Skořepa, ČNB

Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o optických senzorech s podtitulem "Past sklapne rychle aneb optické senzory pro odhalení nebezpečných bakterií v potravinách".

Host: RNDr. Hana Vaisocherová, Ph.D.

Odhalit nebezpečné bakterie, viry nebo toxiny v potravinách jako je např. mléko, ovocné džusy nebo balená voda může odborníkům trvat až několik dní. Proto je velká poptávka po nových technologiích, které by tento proces maximálně urychlily a zjednodušily. Za tímto účelem se v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjejí malá přenosná zařízení – optické biosenzory, které by mohly sloužit mimo jiné k rychlé identifikaci nebezpečných látek v potravinách.

Projekt hosta tohoto Science Café, dr. Hany Vaisocherové, se zabývá právě vývojem těchto biocenzorů a byl letos oceněn prestižním stipendiem L’Oreál pro ženy ve vědě. V dohledné době by se vyvíjené senzory mohly stát užitečnou pomůckou hygieniků či inspektorů potravin.

Záznam Science Café o šlechtění jabloní.

Čeští šlechtitelé jabloní z Ústavu experimentální botaniky AV ČR jsou pozoruhodně úspěšní. Ve světě se ročně prodají statisíce stromků jejich odrůd, které jsou odolné proti některým chorobám, což snižuje počet chemických postřiků, které musí pěstitelé používat na ošetřování jabloní.

Jak vypadá práce českých vědců, kteří jabloně šlechtí?

Host: Ing. Radek Černý z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Záznam Science Café o archeogenetice a forenzní genetice.

Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky? Ptáte se, jak spolehlivá je forenzní genetika? Pátráte po genetických kořenech svého rodu?

Hosté:

RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr.

Martin Pospíšek, Ph.D.

Záznam Science Café o matematice.

Jak lze využít znalosti matematického modelování a logiky v byznysu?

Host: KAREL JANEČEK, majitel společnosti RSJ.

Záznam Science Café na téma "Inteligentní budovy a asistovaný život v nich".

Hosté: doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. a Ing. Jan Havlík, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT

V současné době se slovní spojení inteligentní budovy objevuje v médiích a reklamách celkem často. Ale už se příliš nevysvětluje, co vše se může za tímto pojmem skrývat. Cílem našeho povídání je přiblížit možnosti techniky, která má v domácím prostředí sloužit našim každodenním potřebám.

Inteligentní budova či inteligentní byt neznamená jen řízení klimatizace, vytápění, osvětlení, případně domácí elektroniky. V našem pojetí jde hlavně o využití takové techniky, která může prodloužit nezávislost a samostatné bydlení seniorům a hendikepovaným osobám.

Můžeme si představit celou řadu situací, kdy vhodná instalace běžně dostupných čidel zabrání nehodám či upozorní na možný problém (ať už půjde o zdravotní stav jedince či situaci v domácnosti). Asi téměř každý z nás někdy zapomněl otevřený vodovodní kohoutek nebo zapnutý elektrický spotřebič při odchodu z bytu. A vlastně stačí málo: čidlo tekoucí vody, případně výšky hladiny vody, čidlo zapnutého spotřebiče a čidlo otevírání a zavírání vstupních dveří, případně doplněné o čidlo směru pohybu. Po vyhodnocení potenciálně nebezpečné situace dostaneme např. zvukové upozornění, že se máme vrátit zpět a zkontrolovat stav daného spotřebiče. Někdy je to totiž opravdu opomenutí (např. žehlička), někdy chceme daný spotřebič opravdu nechat zapnutý, např. pračku nebo myčku.

Zveme vás na virtuální výlet do velmi blízké budoucnosti chytrých a přesto nenápadných pomocníků, usnadňujících a zpříjemňujících náš život. Pokusíme se též ukázat, že se ani monitorování činností či našeho zdravotního stavu v domácím prostředí nemusíme bát, protože při správném návrhu takového systému informace byt neopustí a dostupné bude jen to, co budeme sami chtít zpřístupnit.

Záznam Science Café o raketoplánech.

Hosté: Marcel Grün a Jiří Kroulík z Planetária Praha.

Ukončení třicetiletého provozu amerických kosmických raketoplánů vyvolává otázky, zda podobné prostředky mají své místo i v kosmonautice budoucnosti. Mnohonásobně použitelné nosné prostředky mají podle svých tvůrců přinést zásadní snížení ceny za kilogram vynášeného nákladu - u amerických kosmických raketoplánů se tento předpoklad nenaplnil. Zklamal Space Shuttle nebo konstruktéři? Bylo zavedení tohoto raketoplánu chybným rozhodnutím: Představuje vyřazení čtyř amerických raketoplánů z provozu také ukončení éry velkých kosmických okřídlených dopravních prostředků? Jaké vůbec má takový okřídlený prostředek v porovnání s klasickými nosnými raketami přednosti a nedostatky?