Science Café

Záznam Science Café o evoluční teorii s podtitulem "Evoluční detektivka".

Host: Stanislav Mihulka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Záznam Science Café o jedlých vakcínách.

JEDLÉ VAKCÍNY: NADĚJE (NEJEN) PRO ROZVOJOVÝ SVĚT

Hosté z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR:

Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D.

RNDr. Noemi Čeřovská CSc.

Dr.rer.nat. Ing. Helena Plchová

Na otázku, co si máme pod pojmem jedlé vakcíny představit, odpovídá v rozhovoru pro říjnové vydání časopisu VTM Science (www.vtm.cz) jeden z hostů – Tomáš Moravec:

"Sousloví „jedlé vakcíny“ je jen zjednodušením. Dá se říci, že se snažíme „přinutit“ rostliny k tomu, aby produkovaly látky, které se dají využít jako vakcíny. Těmi látkami jsou farmaceutické proteiny – bílkoviny, jež rostliny normálně neprodukují, ale které lze použít pro výrobu léčiv. Zaměřujeme na podskupinu proteinů, které by se daly použít jako vakcíny i bez dalšího složitého čištění rostliny – zkrátka by se část rostliny či nějaký extrakt snědl místo klasického očkování."

Záznam Science Café o současné filosofii.

„Ráj vědy a labyrint filosofie“

Filosofie bývá někdy (svými příznivci) chápána jako jakási ‘nadvěda’, která nám navíc k tomu, co nám říkají vědci, to jest jak co funguje, dokáže říci i to, jaký má co smysl. Jindy bývá chápána (svými odpůrci) jako přežitek, kterým se už dnes baví jenom ti, kdo nemají na to, aby dělali něco pořádného.

My bychom chtěli filosofii představit sice jako rozhodně nikoli ‘nadvědu’, ale přesto jako něco, co existuje z dobrých důvodů. Chceme naznačit, že kolem vědy se budou vždycky kupit otázky, ke kterým se sama věda nehlásí, na které je ale přesto třeba hledat odpovědi. Jsou to třeba otázky, které jsou pro vědu příliš vágní či nejasné, otázky, které nelze vměstnat do žádné jednotlivé vědy, otázky, které týkají třeba samotných předpokladů dělání vědy atd. Filosofie má tedy na rozdíl od vědy tendenci být poněkud nepřehledná a různorodá.

Hosté:

JAROSLAV PEREGRIN

VLADIMÍR SVOBODA

Záznam Science Café o životě amazonských indiánů.

Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.

Záznam Science Café o životě amazonských indiánů.

Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.

Záznam Science Café o kolapsech civilizací.

Jaké jsou příčiny kolapsů civilizací? Je možné kolapsu předejít? Existuje dnes univerzální civilizace? Hrozí nám módní "střet civilizací"?

Hosté:

MIROSLAV BÁRTA, Český egyptologický ústav

PETR POKORNÝ, Archeologický ústav AV ČR

P.S. A jak může dopadnout naše civilizace? Miroslav Bárta rozhovoru pro VTM Science říká:

"Například staroegyptský stát před svým kolapsem ve třetím tisíciletí před Kristem v mnohém připomínal problémy, s nimiž se potýkáme nyní."

Záznam Science Café o fytoremediaci – čištění životního prostředí za pomoci rostlin.

Mohou rostliny-“čističky“ nahradit drahé mechanické čištění půdy? Jak dlouho proces čištění trvá? Které rostliny se pro čištění hodí nejvíce? Co se děje s rostlinami poté, když znečištěný prostor vyčistí? Jaké jsou výhody a nevýhody fytoremediace? Co vůbec víme o této schopnosti? Jak je tato metoda využívaná v České republice? Jak jsou využívany rostliny v zahraničí například pro čištění vzduchu kolem dálnic?

Hosté:

Tomáš Vaněk a Radka Podlipná ze společné laboratoře Ústavu experimentalní botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby

Záznam Science Café o exoplanetách.

Kdy najdeme novou Zemi? Jak probíhá výzkum tak vzdálených objektů? Co o nich zatím víme?

Hosté:

Jakub Rozehnal, Štefánikova hvězdárna v Praze

Stanislav Poddaný, Astronomický ústav Univerzity Karlovy

Záznam Science Café o magnetorecepci u zvířat.

Jak se zvířata orientují v přírodě? Jak využívají principu magnetorecepce? O těchto otázkách diskutovali přední čeští odborníci: Pavel Němec, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Jaroslav Červený, Česká zemědělská univerzita.

Anotace našich hostů:

Mnoho organizmů používá magnetické pole Země pro svou orientaci. Některé bakterie jsou schopny syntetizovat magnetit a pasivně se natáčet do směru magnetického pole. U řady bezobratlých (např. u hmyzu, měkkýšů nebo korýšů) a u zástupců všech velkých skupin obratlovců byla demonstrována schopnost aktivně se orientovat magnetickým kompasovým smyslem. V poslední době navíc získáváme čím dál více science_cafe_magnetorecepce_web5důkazů o existenci „mapového smyslu“, tedy o jakési přírodou vynalezené GPS navigaci. Jakými mechanizmy magnetické pole Země živočichové vnímají? Jakým způsobem magnetickou informaci využívají? Co o magnetorecepci víme, co nevíme a jak se dozvědět více?

Záznam Science Café o aktuálních výzkumech CERN z 10. 3. 2009

Podtitul setkání zní „Andělé a démoni aneb fikce a skutečnost o CERN“. Hosté představí některé z unikátních projektů CERN, které je špičkovým evropským pracovištěm. Experiment ATLAS přiblíží Jiří Chudoba. Druhý z hostů, Vojtěch Petráček, se zase účastní LHC experimentu ALICE, který se specializuje na srážky těžkých jader. Jaké důsledky pro náš život mohou mít výzkumy CERN? Nakolik se liší fantazie umělců od výzkumné reality?