Science Café

Záznam Science Café o měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace?

Host: RNDr. Jana Straková, Ph.D.

V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci Science Café se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji. Budeme hovořit i o tom, jak se jeví výsledky vzdělávání českých žáků ve světle dalších ukazatelů charakterizujících český vzdělávací systém.

RNDr. Jana Straková, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mezinárodním výzkumům vědomostí a dovedností a aplikaci výzkumných poznatků do vzdělávací politiky. V současné době je zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde zodpovídá za realizaci mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých v ČR. Vyučuje na FF UK a PedF UK. Je členkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a EDUin, o.p.s.

Záznam Science Café jehož hostem byl VÁCLAV CÍLEK, ředitel Geologického ústavu AV ČR.

Záznam Science Café o extrémních jevech počasí a meteorologii jako takové.

Hosté z Českého hydrometeorologického ústavu:

RNDr. Jan Pretel, CSc.

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.,

Probíhající změny v globálním klimatickém systému se projevují nejenom v globálním měřítku, ale i v měřítcích regionálních či lokálních. Jedním z projevů typických pro naše zeměpisné šířky je i zvýšená extremalita počasí.

V příspěvcích obou hostů bude poukázáno na hlavní příčiny těchto změn, jejich stávající trendy a další širší souvislosti. Příspěvky pojednají rovněž o pravděpodobném výhledu očekávaných změn do nejbližší budoucnosti s přihlédnutím k možnostem, které současná vědecká poznání přinášejí.

Hosté se rovněž zmíní o možnostech současné meteorologie extrémní projevy počasí s dostatečným předstihem předpovídat. Jelikož jedním z takových typických projevů na našem území jsou příčinné srážky, účastníci setkání se seznámí s hodnocením příčin velkých povodní konce 20. a začátku 21. století (1997, 2002, 2006, 2009, 2010), které v současnosti probíhá s využitím GIS aplikací.

Záznam Science Café o radiochirurgii.

Host: doc. Ing. JOSEF NOVOTNÝ, CSc., vedoucí oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce

Synergie lékařských věd a fyzikálně matematických poznatků je dnes možno dokumentovat v řadě lékařských oborů. Jedním z nich je i radiochirurgie, která v sobě zahrnuje poznatky neurochirurgických věd, poznatků z radiační fyziky, geometrie a technických věd, jak bude dokumentováno v přednášce. V přednášce budou stručně nastíněny základy stereotaktické metody vhodné nejen pro léčbu, ale i pro diagnostiku. Hlavní pozornost bude věnována léčbě lezí na Leksellově gama noži a na jeho vývoji bude poukázáno na ukázkovou spolupráci technických a lékařských věd. V závěru bude i zmínka o možnostech využití této metody při diagnostice a léčbě pacientů.

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie.

SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Hosté:

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK

MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha

Anotace vystoupení prof. Höschla:

Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“).

Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.

Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti.

V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou.

Literatura:

Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023

Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409

Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.

Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.

Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14.

Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze sc

Záznam Science Café na téma "Geneticky modifikované rostliny" s hosty ze Společné laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR:

Doc. Ing. Tomáš Macek, CSc.

Prof. Dr. Ing. Martina Macková

Záznam Science Café o superpočítačích a vědeckých gridech.

Hosté:

Jiří Chudoba, Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Jan Kmuníček, Masarykova univerzita, člen Metacentra CESNETu

"V posledních desetiletích pronikají počítače do mnoha oborů lidské činnosti. Současné běžné osobní počítače dosahují výkonů zařízení, která jsme dříve nazývali superpočítači, a dnešní superpočítače umožňují donedávna nepředstavitelné aplikace. V přednášce se zaměříme na počítačové klastry, se kterými máme bohaté provozní zkušenosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých serverů okupují přes 80 % míst v prestižním seznamu Top500 nejvýkonnějších superpočítačů. Popíšeme konkrétní příklady instalací v České republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systémů. V tomto zapojení hraje důležitou roli Národní gridová iniciativa zajištěná organizací CESNET, která se podílí na právě vznikající Evropské gridové iniciativě se sídlem v Amsterodamu. Na příkladě zpracování dat z urychlovače LHC ukážeme efektivitu distribuovaných výpočtů."

Záznam Science Café o výzkumu oceánů.

Zveme vás na další pražské Science Café, jehož tématem bude unikátní výzkum oceánských pouští. Dozvíte se, co jsou to oceánské pouště, jak v těchto extrémních podmínkách dokáží přežít mikroorganismy i jak vypadá práce vědců na oceánografických lodích.

Hosty Science Café budou přední čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR:

ONDŘEJ PRÁŠIL

MICHAL KOBLÍŽEK

Záznam Science Café o úspěších českých archeologů.

Hosté:

MARTIN TOMÁŠEK, Archeologický ústav AV ČR

JIŘÍ MUSIL, Ústav pro klasickou archeologii FF UK

Výsledky archeologických terénních výzkumů čas od času zaujmou různé druhy médií. Málo kdo si je vědom skutečnosti, že dle platného zákona má každý, kdo nějakým způsobem narušuje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky většinu území republiky, oznámit tento záměr odborné organizaci a umožnit provedení archeologického výzkumu.

Zákon to říká více než dvacet let. Přesto jsou ztráty na archeologické položce kulturního dědictví ČR každý rok veliké. Už jen např. proto, že ca. 250 archeologů, působících dnes v celé republice v terénu prostě není schopno dokumentovat všechny zásahy do archeologických terénů. Nebo proto, že řada nálezů je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a končí na černém trhu nebo v nelegálních sbírkách. Současný stav v oblasti péče o archeologické kulturní dědictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zasloužil by si v každém případě změnu, ve které by modernizace památkové legislativy měla stát na jednom z prvních míst.

Přes to lze konstatovat, že minulých dvacet let od základů změnilo podobu archeologických výzkumů. Řada jejich položek se profesionalizovala a používáme stále modernější metody exkavace i interpretace. Probíhají stovky a tisíce výzkumů, které posouvají naše vědomosti o populacích, obývajících v minulosti naši zemi. Těžko však vyjmenovat pouze některé. I ten nejmenší výzkum může mít pozoruhodné výsledky, a to většinou až po náležitém zpracování a je neopakovatelný. Paradoxně, pro archeology je nejzajímavější tehdy, kdy již o něj média nejeví příliš zájmu. Není totiž možno natočit či vyfotit štětečky a špachtle v sondě…

Konečně, čeští archeologové nepůsobí zdaleka pouze v ČR a řeší vědecké úkoly od Mongolska po Slovensko a jsou tak často reprezentanty kulturní úrovně naší země v zahraničí.

Záznam Science Café o kvantové fyzice.

Kvantová teorie zásadním způsobem změnila náš pohled na fyzikální svět. Nastolila několik základních otázek týkajících se vlivu pozorovatele na průběh fyzikálních procesů, vzájemné provázanosti vzdálených fyzikálních systémů, vztahu mezi realitou a jejím matematickým popisem. Paradoxy kvantové teorie odrážejí její neslučitelnost s klasickým myšlením, odvozeným ze světa každodenní zkušenosti. Právě zvláštnosti kvantového světa však dnes přinášejí řadu užitečných aplikací a počítá se s nimi i v technologiích budoucnosti.

Hosté: PAVEL CEJNAR a JIŘÍ DOLEJŠÍ z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.