Science Wine

Na vědeckém výzkumu se může podílet každý z nás… Co je to občanská věda? Jakou roli v ní hraje gamifikace? Co vše můžeme zjistit sledováním ptáků na krmítkách? Co jsou mapathony? A jak se můžete stát občanským vědcem třeba právě vy?

To vše nám ozřejmí Mgr. Matyáš Adam, Ph.D. z Ústavu environmentální bezpečnosti Fakulty logistiky a krizového řízení UTB.

Dezinformace… Téma, které začalo do veřejné debaty prosakovat obzvláště během koronavirové pandemie. Za jakým účelem mohou dezinformace vznikat? Co je infodemie? Jaké chyby dělala během pandemie Covid-19 česká média?

Nejen o tom jsme si popovídali s paní Ludmilou Hamplovou, novinářkou, která se specializuje na oblast dezinformací, fake news a hoaxů v medicíně.

Není plast jako plast… Věděli jste, že existují bakterie, které produkují materiál plastům podobný? Jaké jsou jeho výhody? Kde se dá smysluplně využívat? Jak a proč se zmíněné bakterie stresují? A proč jim chutná olej z menzy?

Do podcastového studia si s námi přišel popovídat jeden z předních českých odborníků na toto téma – prof. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. z Fakulty chemické VUT v Brně.

Naše univerzita je sice poměrně mladá, ale její historie sahá dále, než mnozí z nás tuší… Jak se vzdělával sám Tomáš Baťa? Kde jsou vlastně počátky vysokoškolského vzdělávání ve Zlíně? A jaké historické milníky vedly ke vzniku Univerzity Tomáše Bati?

Poslechněte si nový podcast Science Wine s PhDr. Zdeňkem Pokludou z Informačního centra Baťa, který je odborníkem na baťovskou historii i historii UTB.

Pavouci… Přesto (nebo právě proto), že se velmi pravděpodobně nějaký z nich právě teď nachází na dohled od vás, je nejspíš nemáte v lásce. Jak přeměnit fobii z pavouků ve fascinaci? Jaký je rozdíl mezi moderním a nemoderním pavoukem? Proč je pavučina multifunkční nástroj? A do kolika umí takový pavouk napočítat?

Poslechněte si podcast protkaný zajímavostmi od muže, kterému nosí pavouky i paní pošťačka. Do studia přijal pozvání Radek Šich z České arachnologické společnosti.

Ve štědrovečerním speciálu si povíme o bájném křesťanském úkazu noční oblohy. Jako správní vědci zapátráme z hlediska astronomie a fyziky, co asi mohla betlémská hvězda být. Že by kometa, supernova, nebo dokonce konjunkce planet?

K diskuzi jsme si přizvali vyhlášeného vyvraceče teorií, našeho fyzika, profesora Petra Ponížila, abychom se opět ujistili, že nic není jisté. Včetně toho, co je vlastně za rok. Tak jen doufejme, že nás víc takových, jako byl 2020 nečeká, ať už bylo jeho opravdové číslo jakékoli.

Jíst, či nejíst? Trend bezmasého stravování je čím dál tím víc rozšířený. Už jste si někdy položili otázku, jestli omezit nebo zcela nejíst masné výrobky? Jsme pořád tak masožraví, jak se říká? Maso je v posledních desetiletích pod tlakem médií i veřejnosti. Kdo tento zápas vyhrává? Odráží se na kvalitě masa? A potřebujeme vůbec ještě maso ve 21. století?

Vyzpovídali jsme Ing. Roberta Gála, Ph.D., ředitele Ústavu technologie potravin Fakulty technologické.

Lidstvo, příroda, životní prostředí a budoucnost. Rok 2040 je za rohem, ale přesto je dost daleko, aby se toho spoustu událo, a svět bude určitě o dost jiný než dnes. Je pro nás potenciální sucho opravdovou hrozbou? Máme se bát geneticky modifikovaných rostlin? Jak moc poroste populace na Zemi? Které současné trendy a technologie mají potenciál udělat náš svět lepší? V roce 2040 to už určitě budeme vědět.

O svůj pohled na relativně blízkou budoucnost se podělil prof. Mgr. Marek Koutný, Ph.D., ředitel Ústavu inženýrství a ochrany životního prostředí.

Potkali jste se někdy s pravým tlumočníkem? Pokud ano, tak to máte velké štěstí, protože je jich jak šafránu. Jak je ale možné, že jsou tlumočníci nedostatkovým zbožím v době, kdy cizí jazyky používáme tak často? A vůbec, co jsou ti lidé zač?

Uslyšíte vyprávění o tom, jak a proč tlumočení vzniklo, jaké historické události z něj udělaly moderní profesi, a jak si tato profese vede ve 21. století. Nahlédneme do hlubin tlumočníkovy duše, do jeho schopností, dovedností a vědomostí, zkrátka do všeho, co mu umožňuje zvládat jednu z nejnáročnějších lidských činností – poslouchat a mluvit zároveň.

Své know how s námi přišla sdílet Katarína Nemčoková z Ústavu moderních jazyků a literatur Fakulty humanitních studií UTB.

Stolní scanner a tiskárna jsou povinným vybavením snad každé kanceláře. Co se ale stane, když budeme chtít využít prostor a zaznamenat i třetí dimenzi – hloubku? Od toho tu jsou 3D scannery a 3D tiskárny! 3D tisk se těší oblibě, stal šikovnou metodou, jak rychle a jednoduše vyrobit velkou škálu výrobků, od dílů do raket přes domy až po složité tělní implantáty. Vývoj často doprovází společný jmenovatel – náhoda. Byl tedy i 3D tisk původně omyl? Jak to celé začalo? Jak je vlastně možné třetí rozměr zachovat? A co si budeme tisknout za pár let?

Po své přednášce si s námi přišel popovídat Jakub Huba z Ústavu výrobního inženýrství Fakulty technologické UTB.