Výběr sedmi inspirativních podcastů (nejen) o přírodě a našemu vztahu k ní.

„Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti,“ shrnuje David Attenborough v úvodu svého nejnovějšího dokumentu, zatímco stojí v troskách města Pripjať zdevastovaného výbuchem Černobylu. Přesně tím vystihuje podstatu i atmosféru snímku. Tentokrát nás legendární dokumentarista nevezme na bezstarostnou jízdu po přírodních krásách světa. Attenboroughův tón je výjimečně naléhavý. Snaží se totiž zachránit svou milovanou divočinu.

Stephan Martin je americký astronom, lektor, spisovatel, učitel a psychoterapeut, který víc než dvacet let vyučuje astronomii a fyziku na univerzitách a ve vzdělávacích centrech po celých Spojených státech; velmi aktivně prosazuje interdisciplinární přístupy ke zkoumání vesmíru.

Gretchen Rubin je autorkou několika bestsellerů, často bývá citována jako expertka na štěstí. V době, kdy letí „debordelizace“ všeho možného (domácnosti, hlavy, vztahů), a to zvlášť v době nuceně volného času a domácí karantény, už nemáme důvod úklid odkládat.

Pojem nemocnice neznačí pouze místo, kde se doktoři a sestřičky starají o nemocné. Jde taktéž o složitý organismus s obrovskou spotřebou a nemalým dopadem na životní prostředí. Cíleně pro-environmentální politika přitom v tuzemském zdravotnickém sektoru stále pokulhává. Jednou z výjimek je brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny, která se až donedávna mohla pyšnit zcela jedinečným environmentálním managementem.

"Už vás unavuje číst pouze o lvech, slonech a žirafách v nádherných afrických parcích? Nechcete slyšet jen příběhy o chudobě, nemocích a rozpadajících se afrických ekonomikách? Po deseti letech v Africe vím, že úchvatná zvířata na pozadí široké pláně se sněhovými vrcholky Kilimandžára nejsou to jediné, co Afrika nabízí."

Minule jsme ukázali, jak vědecká idea antropocénu zachycuje zásadní proměnu, kterou prochází naše planeta. Země se dostává mimo přirozenou variabilitu posledních dvanácti tisíc let. V jakém stavu se stabilizuje, netušíme. Pokud ale radikálně nezmírníme dopady naší činnosti na planetu, může být i neslučitelný s životem lidí. A jak na to reaguje odborná a umělecká veřejnost?

„Dodnes jsem nepochopila, proč nás považují za sociálně vyloučenou lokalitu,“ rozčiluje se Margita Hoňáčková, energická dáma a členka komunitního spolku Společná cesta v Ostravě-Kunčičkách. „Vždyť to tady žije mnohem víc než v jakékoli jiné čtvrti!“ dodává s povzdechem a zháší cigaretu.

Jak nejefektivněji zadržet vodu v české krajině? Jsou plány na desítky nových přehrad řešením? Nebo je lepší sázet na menší krajinné struktury (mokřady, tůně, meandry) či agrolesnictví?

Obecně tradovanou představu, že digitální technologie jsou nepřítelem čtení knih, statistiky nepotvrzují. Existuje kupříkladu významná spojitost mezi využíváním internetu a čtenářstvím. Ale to ještě nemusí znamenat, že digitální technologie nemění způsob, jakým čteme. Americká neurovědkyně Maryanne Wolfová je přesvědčena, že k určité změně v mozkové činnosti dochází a že bychom na ni měli reagovat.