V článku Kladivo na přehrady (7G 4/2020) jsme psali o sílícím trendu bourání přehradních hrází ve světě. Na podzim 2020 slavilo hnutí proti přehradám další velké vítězství: po dvacetiletém boji prosadili kalifornští indiáni a jejich spojenci zbourání čtyř velkých přehrad na řece Klamath. Jaký příběh se skrývá za tímto úspěchem? Můžeme se z něj poučit?

V ochraně přírody a krajiny se čím dál více setkávám s pojmem ekologická obnova. Většinou se tento obor vztahuje na rekultivace po těžbě nerostných surovin. Často ale narazím na přesahy, kdy ekologická obnova zahrnuje další ekosystémy i procesy. V následujícím textu vás tedy chci seznámit s ekologickou obnovou a jejím směry.

Rozbahněnou cestou mířím ke staré opuštěné sýpce, slepé díry po oknech sledují, jak se mi nohy boří do bahna. Rozhlížím se kolem sebe a usilovně si představuji, že louka je modrá hladina a vysoká tráva komíhající se ve větru jsou chaluhy rostoucí ze dna moře. Proč se o něco takového pokouším? Protože biocentrum Ostrůvek u Kobylí leží v místech, kde se v třetihorách rozlévalo historicky poslední moře na našem území.

S klukama se potkávám na dirt parku v líšeňské Rokli. Je neděle dopoledne a v Brně jde o jeden z prvních slunečných dnů po zimě. Většinu návštěvníků Rokle tvoří rodiny s dětmi, mířící na hřiště nacházející se v těsné blízkosti dirt parku. I přes tuto zjevnou blízkost ale tato dvě místa působí každé jako z jiného světa.

Procházím rašeliništěm a očima přitom bloudím u země. Dva psi se prohánějí blízko nás podél jeřabinové aleje, ale my s koordinátorkou vlčích hlídek Štěpánkou Kadlecovou jim nevěnujeme pozornost. Hledáme jakýkoliv náznak trusu, zanechaného tu opravdovým vlkem.

V minulém díle jsme nastínili hrubé obrysy vzniku a raného vývoje ochrany přírody v Evropě a Severní Americe. Na závěr jsme se pak pokusili přiblížit, jak s ní našlo společnou řeč environmentální hnutí (původně zaměřené nikoliv na mimolidskou přírodu, ale na životní prostředí člověka), a to ve zdola vytvořených skupinách radikálně bránících konkrétní místa nebo organismy. Nyní se podíváme na některé posuny a trendy posledních desetiletí, zejména u nás.

Dopady klimatické krize, rychlý nástup digitalizace, suburbanizace a soutěž o talenty. To jsou důležité výzvy, které v následujících dekádách ovlivní rozvoj měst. Obzvláště města historicky spojená s fosilními zdroji budou muset experimentovat a hledat novou identitu, což se jim podle výzkumníků z konzultační společnosti McKinsey & Company nepodaří bez aktivní spolupráce se svými obyvateli.

Dávat starému nábytku další účel a smysl, to je hlavním mottem projektu Z pokoje do pokoje. Místo do sběrného dvora dovezou lidé nevyužívanou socialistickou komodu na dvorek organizace a tři autorky Zuzana Kuberová, Bára Kocandová a Tereza Korbelová jí vrátí původní slávu: opraví ji, natřou a předají dál těm, kterým naopak do interiéru zapadne.

Umění ekologického či širokého naslouchání není ničím novým. Všechny přírodní národy věděly, že kdo pozorně nenaslouchá okolnímu světu, je odsouzený k záhubě. Je to prosté: akustické vjemy nám předávají zprávu o změnách v našem bezprostředním okolí, tedy i o hrozícím nebezpečí.

Udělala jsem to znova. Zase jsem celý týden proseděla u počítače, připojená na internet. A chystám se to ještě zopakovat, tentokrát ale budu zjišťovat, jaká je moje ekologická stopa.