Na Klatovské třídě v Plzni si můžete prohlédnout unikátní bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových. V letech 1933 až 1934 byl vestavěn do původního bytového domu. Vznikl na základě konceptu architekta Adolfa Loose, který pak zpracoval Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka. Byt je tvořen takzvaným Raumplanem. Nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v několika úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly.

Terénní pečovatelská služba v Ústí nad Labem pomáhá seniorům a lidem se sníženou soběstačností zvládat každodenní život v domácím prostředí. Nabízí pomoc s hygienou, stravou, nákupy i doprovodem k lékaři. Přestože zájem o služby roste, organizace se podle její ředitelky Ditty Hromádkové potýká s nedostatkem personálu. Řešením pro některé klienty může být nově otevřené centrum denních služeb v Krásném Březně.

Keře černého bezu jsou známé výrazně voňavým květenstvím. Nejčastěji se z nich připravuje domácí sirup. Oblíbené jsou také smažené bezové květy v těstíčku. A čaj z černého bezu je pohlazením po duši.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Majitelé domů v blízkosti řek, potoků nebo vodních ploch mohou v následujících měsících čelit změnám v pojištění svých nemovitostí. Pojišťovny totiž připravují aktualizaci povodňových map, podle kterých vyhodnocují riziko záplav.

Proč bývají okurky hořké a jak tomu zabránit? A které okurky nakladačky dobře snesou horší pěstební podmínky? Zeptali jsme se Ivana Dvořáka z pěstitelské poradny Českého zahrádkářského svazu.

Japonský pojem komorebi – světlo procházející listím stromů – je estetický motiv; můžeme jej však použít pro popis zlomové situace, která stála u vzniku moderního Japonska.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.