Soutěžní recept: Ořechové nebe od Jany Hauptmannové, Rada z etikety: Jako oloupat vejce natvrdo.

Správa Národního parku České Švýcarsko otevřela novou vyhlídkovou plošinu. Nachází se na Mlýnské cestě, která vede z obce Mezná ke Třem pramenům a Pravčické bráně. Z vyhlídky je možné detailně pozorovat – i díky dalekohledu – největší přirozený skalní most v Evropě nebo sokolí hnízdo ukryté ve skalních stěnách. Plošina také slouží jako umělecká galerie pod širým nebem.

Blíží se Velikonoce a vejce natvrdo ovládnou naše domácnosti. Víte, jak je správně společensky oloupat a kam patří skořápka?

Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu. Začal vznikat pravděpodobně už někdy kolem roku 880 za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců. Stojí na vrchu Opyš.

Není nad vůni čokolády. Při kousnutí cítíte, jako když ztuhne kakao v ústech. Brownies je proti tomuto dezertu suchá sestřenice. Ochutnáte jeden kousek a chcete další. Recept, kde máme asi nejvíc vajec za celou historii Pochoutkového roku, upekla Jana Hauptmannová z Pohoří.

Začátek dubna je pro motoristy většinou o přezouvání automobilů na letní pneumatiky. Vyplatí se dojet zimní, nebo místo letních koupit celoroční? Nebo vyplatí se dvě sady pneumatik na discích či stačí jenom pneumatiky na stávajících discích přezouvat?

Když v Radniční ulici v Českém Krumlově vejdete do malého historicky vyhlížejícího krámku, dýchne na vás atmosféra známá třeba z knihy Bylo nás pět. Nejde totiž o klasický obchod, ale o Muzeum obchodu, které představuje poctivý kvelb, nebo obchod s koloniálním zbožím z přelomu rakousko-uherského mocnářství a první republiky.

Hostem bude MVDr. Lubomír Vojtek. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá. Telefon do studia je 475 212 212. Své dotazy můžete psát na email: [email protected]. Moderuje Eva Bucharová.

Sedmnáctiletý Milan z Duchcova na Teplicku strávil v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež mostecké Charity mnoho let. Mimo jiné tam zjistil, jak je důležité vzdělání. A také, jak smysluplně trávit volný čas. Teď už v Zastávce pomáhá jako dobrovolník.

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.