Správa železnic může pokračovat s plánováním rychlodráhy z Prahy do saských Drážďan.

Skokan na lyžích a český lyžař století, kterému kamarádi přezdívali Franta, se narodil 4. února 1941. Pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm, z kraje, kde se prý děti „rodí s lyžemi na nohou“.

Řidiči mohou od 24. června využívat novou část dálnice D7 u Loun. Ředitelství silnic a dálnic uvedlo do provozu čtyřkilometrový úsek kolem Chlumčan na Lounsku. Do konce roku bude ale v místě ještě částečné omezení dopravy.

V Ústí nad Labem se rozhoduje o novém železničním spojení mezi Prahou a saskými Drážďany. Zastupitelé kraje totiž mají projednat změnu zásad územního rozvoje a určit koridor, kudy plánovaná rychlodráha povede.

Známý je z mnoha seriálů a rolí, které se díky němu staly výraznými, jako je třeba boss Matějka z Okresního přeboru. S ním Pavla Nečase spojuje také vášeň pro fotbal, a v hercově případě pro sport obecně. Už několik let je ostatně tváří Radiožurnálu Sport, kde moderuje středeční talkshow Na place. S Alex Mynářovou si povídal především o sportu, ale také o svých seriálových rolích.

24. června uplynuly tři roky od chvíle, co se Stebnem na Lounsku prohnala ničivá vichřice. Návštěvník obce už nepozná, co se tu tehdy vlastně stalo.

Kolem Olomouce se do dnešních dnů dochovaly malé pevnosti z předsunutého věnce, který zhruba od poloviny 19. století chránil z dálky hradby olomoucké pevnosti. Dnes mají tyto památky různé využití. Fort neboli pevnost u Křelova slouží jako muzeum a také jako zařízení pro rekreaci v blízkosti krajského města.

24. června od 14:00 se zastupitelé Ústeckého kraje začnou zabývat vybranou trasou rychlodráhy mezi Prahou a saskými Drážďany – mají totiž projednat změnu zásad územního rozvoje.

Na stopě padělatelů egyptských starožitností (4:21) – Historické souvislosti: Kant a jeho antinomie (20:57) – Dlouhé mohyly, 3. část: Posvátná krajina pod Řípem (26:05)

S koncem první světové války roku 1918 vzniklo ve střední Evropě mnoho nových států. Silný vliv na ně měla Francie, která podporovala jejich spojenectví. V roce 1921 proto vznikla takzvaná Malá dohoda – vojensko-hospodářský pakt mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem.