Žlučník je jedna z částí těla, kterou máme tendenci ignorovat. Když funguje dobře, ani o něm nevíme. Jeho úkolem je koncentrovat žluč z jater, která teče buď přímo do žlučovodu, nebo pokud je jí víc, tak udělá odbočku do žlučníku. A tam se koncentruje.

Přemístění pomníku s názvem Čest a sláva sovětské armádě bude řešit radnice v Litoměřicích. Během čtvrtečního jednání se na tom shodla většina zastupitelů. Pískovcovou sochu sovětského vojáka by navíc mohlo nahradit jiné dílo. Vedení města má do června předložit možná řešení, kam pomník přesunout.

Vysvětlí jaké výhody má penzijní připojištění a jaká jsou rizika investičních fondů. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu [email protected] . Moderuje Milan Král.

Sklářství má v českých zemích hlubokou a dávnou tradici. Zčásti za to vděčíme vhodným přírodním podmínkám, především je to však zásluha zručných sklářů.

Jakub Svoboda se specializuje na zastupování v soudních sporech. Zároveň se ale snaží zvýšit právní povědomí dospělých i dětí. Dělá úspěšný podcast O soudech a lidech a připravuje nový projekt pro školy.

V zaniklé obci Skoky nedaleko Žlutic na Karlovarsku stojí ve svahu nad údolím řeky Střely barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie. V době největší slávy do něj ročně zavítalo čtyřicet tisíc poutníků. Přitom nechybělo mnoho a honosný kostel málem přestal existovat. Naštěstí magický svatostánek stojící uprostřed přírody učaroval několika lidem, kteří založili spolek Pod střechou a kostel i poutní místo se jim podařilo oživit.

Téměř polovinu svého života žije 44letý Petr Kolář z Ústecka jako občan Evropské unie. Původní nadšení z členství u něj postupně vyprchalo. Na unii změnil názor hlavně kvůli byrokracii. A nelíbí se mu ani systém rozdělování dotací.

S naším hostem, lékařkou Janou Pazderkovou si povídáme o klíšťové encefalitidě a lymské borelióze, jejich rizicích a o tom, jak se před těmito nemocemi chránit.

Ústí nad Labem chystá opravu Národního domu v centru města. Náklady odhaduje na zhruba 37 milionů korun. Zhruba dvě pětiny nákladů by mohla pokrýt dotace od ministerstva životního prostředí. Peníze mají v takzvaném Nároďáku hlavně snížit spotřebu elektřiny a tepla.

Když v roce 1918 vyhlašovali v Praze muži 28. října samostatné Československo, Karel Kramář byl v Ženevě a o ničem nevěděl. Přesto se brzy na to stal jedním z nejvýznamnějších politiků mladé republiky.