Mozková mrtvice je vnímána jako problém spíše starší populace, nevyhýbá se ale ani mladším lidem. Podílí se na tom stres a špatná životospráva. Potvrzuje to i neurochirurg Martin Sameš.

Královská města Přemysla Otakara II. (4:37) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Sonda Lucy se potká s asteroidy (20:06) – Archeologie z nebe, 3. část: Současnost (25:39)

Jakub Krčín byl obratným renesančním manažerem, který pro svého pána Viléma z Rožmberka obstaral vše, co si usmyslel. Začal pro něj pracovat roku 1561 a o rok později už byl purkrabím v Českém Krumlově, což byl tehdy největší majetkový komplex v Čechách.

Rádi bavíte sebe a své blízké legračními fotkami? Pak vězte, že existuje muzeum, kde jsou pro takové focení ideální kulisy. V Muzeu fantastických iluzí v centru Prahy si můžete vyzkoušet víc než 150 interaktivních exponátů. Expozice plná optických klamů a velkoformátových trikových obrazů nabízí možnost proniknout do tajů jejich fungování.

Až šestnáct tisíc vojáků se vešlo do Terezína. Uvádějí to historické prameny. Aby pevnostní město vzniklo, vydal Josef II., který ho nechal postavit, dvanáct a půl milionu zlatých.

Jestli milujete rybí saláty, měli byste si zkusit naložit vlastní zavináče. Z nich pak uděláte jakýkoliv rybí salát, jak ho máte rádi. Určitě vám zachutná. Tento recept nás naučil Jan Pištělák v Pustiměři na Vyškovsku, kam nás vyslala porota Pochoutkového roku.

Množství mouky, které použijete při podsypávání zpracovávaného těsta na vále, může rozhodnout o tom, jak se vám koláč povede. Záleží samozřejmě i na druhu těsta, s jakým pracujete.

První knedlíky připravovali v Číně asi před dvěma tisíci lety. Do evropských kuchyní si našly cestu v 18. a 19. století. O století později už se hřály nejen ve vodě, ale i na výsluní oblíbenosti strávníků. Mezi nejoblíbenější patří ty houskové. Proč je kuchaři nevaří správně?

Recept na zavináče Jana Pištěláka. Tajemství houskových knedlíků. Josef Maršálek radí, jak moc podsypávat těsto moukou. Soutěž o kuchařku Pochoutkový rok 2.

Mohutnému skalnímu masivu nad obcí Šemnice nedaleko Karlových Varů se po staletí říkalo Panenský skok. Současný název Šemnická skála se ujal až v 19. století, kdy se místo stalo oblíbeným výletním cílem, a to dokonce i s restaurací. Občerstvení tu dnes už nenajdete, přesto tam za výhledy míří stále mnoho turistů.