Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.

Únor je sice ještě zimní měsíc, pro zahrádkáře už ale začaly přípravy na sezónu. Bohatou úrodu brambor zajistí správný výběr sadby. Své zásoby ve sklepech probírají a třídí také členové Základní organizace Českého svazu zahrádkářů Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou.

Zámek Světlá nad Sázavou na Vysočině se k zimnímu spánku neuložil. Přístupná je i jeho expozice, která představuje historický obchod a řemesla. Podle průvodkyně v ní mnozí návštěvníci zavzpomínají na prázdniny u babiček a děti se diví, jak všechno fungovalo bez moderních technologií a často i bez elektřiny.

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

S Petrou Šumovou, ředitelkou Dětského domova v Tisé, si povídáme o běžném životě dětí v dětském domově, o sbírce Cesta k moři a o změnách od nového roku, které přinesla novela rodinného práva a také zavedení superdávky.

Pokud chtěl v minulosti člověk nakoupit základní potraviny, musel obejít několik krámků, v každém vystát frontu a nechat se obsloužit u pultu. Ovšem 1. června roku 1955 se vše změnilo.