Zhruba 70 procent obyvatel České republiky bydlí podle statistiků ve městech. Trendem se ale možná postupně stane kombinování dvojího typu bydlení, uvažuje sociální geograf Martin Ouředníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Povede to k flexibilnějšímu životnímu stylu bohatší společnosti, která může užívat jak atraktivity města, tak si bude chtít do značné míry užít i kvality venkova.“

Ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová tvrdí, že je na vládě, aby veřejnosti netvrdila, že udeřil kůrovec nebo sucho. Ministři by měli naopak zdůraznit, že za to mohou klimatické změny. „Neřekneme, že se naše lesy rozpadly v důsledku klimatické krize z toho, že vypouštíme emise spalováním fosilních paliv a že je to jednoznačné, protože to vyplynulo z Mezivládního panelu pro změnu klimatu a dalších studií,“ kritizuje ve Speciálu Plusu.

Dlouhodobý neomezený ekonomický růst je neslučitelný s environmentální udržitelností, zdůrazňuje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Lidem za posledních pět let zmizela z očí část lesů. Může za to kalamita lýkožrouta smrkového, kůrovce, pro kterého jsou stejnověké smrkové monokultury, vysázené v minulosti na nevhodných plochách a v současnosti ohrožené suchem, snadným terčem.

Jak se dotknou změny klimatu mezinárodní i vnitřní migrace? A co z toho plyne pro českou společnost?

Sociologická data průzkumu Rozděleni klimatem? ukazují, že většina Čechů dnes bere změnu klimatu vážně. To pro analytika Vojtěcha Koteckého z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy není velkým překvapením. Pro lidi, kteří například investují do zateplení domu, je ale stále rozhodujícím faktorem výsledná finanční úspora, myslí si: „Pravděpodobně to nedělají proto, že by si za tím počítali svůj dopad na změny klimatu – takových lidí bude asi velmi málo.“

Jak se bude zemědělství podílet na přizpůsobování se změnám klimatu? Je česká krajina schopná zadržovat dostatek vody? To je téma speciálního vysílání Plusu. Klimatickým změnám a české společnosti se věnujeme celou středu, poslouchat nás můžete živě.

Jsou témata, na kterých se naše společnost neshodne, ale klimatická změna to není. „Z jedné strany se nelišíme v tom, jestli i klimatická změna existuje, nebo ne. Ale už se lišíme v tom, jak s ní nakládat. Taky je velký rozdíl mezi vnímáním klimatické změny a proměnou české krajiny,“ říká ve speciálním vysílání Plusu ředitel agentury STEM sociolog Martin Buchtík.

Od 17. května se bez nutnosti rotace vrátí do škol všechny děti na prvním stupni. O druhém stupni se bude rozhodovat podle epidemické situace v krajích. S 24. květnem už ale nastoupí všichni bez rozdílu. „Kromě toho, že se těšíme na děti, mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Byl nějaký plán, který mluvil o rotacích, a najednou se z ničeho nic bez pokynů a instrukcí mluví o tom, že se žáci vrátí prezenčně,“ kritizuje obrat ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák.

Epidemie v Česku slábne, od pondělí přišlo druhé velké uvolnění v podobě otevřených ochodů a služeb, a to včetně cestovních kanceláří. „Cestování lidí se nedá vyhnout, ty cesty nepochybně nastanou. Je třeba uvažovat nad tím, že teoreticky nebezpečné mutace viru můžeme získat i v jiných místech než jen v zemích jejich původu. V turisticky atraktivních destinacích se totiž budou kumulovat lidé z celého světa,“ říká ve Speciálu epidemiolog Roman Prymula.