Premiér Andrej Babiš (ANO) přislíbil otevření registrací na očkování proti covidu-19 pro žadatele starší 45 let. Na svou dávku vakcíny přitom ještě čekají někteří osmdesátníci, kteří by se rádi nechali očkovat u svého praktického lékaře. Dodávky vakcín k praktikům ale stále váznou. „Praktičtí lékaři jsou klíčovým elementem pro udržovací dlouhodobou vakcinaci. Tady je jejich role nezastupitelná,“ upozorňuje šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.

Kromě dalšího rozvolňování v oblasti obchodů, služeb nebo školství se od pondělí 10. května otevřou také zbylá muzea, galerie a památky. „První akce v živé kultuře – jako koncerty, představení nebo různé performance – se dají dělat od 17. května,“ potvrzuje ve Speciálu Plusu mluvčí resortu kultury Michaela Lagronová. Venkovní obecenstvo přitom bude smět čítat až 700 diváků a ve vnitřních prostorách bude platit omezení na 400 lidí.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) označila nový stavební zákon za vůbec nejzásadnější, kterým se sněmovna v tomto volebním období zabývá. K léta projednávanému zákonu, který by měl zejména zrychlit stavební řízení, ale existuje mnoho výhrad. Poslanci navíc musí projít bezmála stovku pozměňovacích návrhů. Prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý promptní schválení podporuje.

Od respektované ratingové agentury Moody’s zazněla kritika konvergenčního programu české vlády. Na to, že kabinet Andreje Babiše (ANO) nepředkládá žádné věrohodné plány na konsolidaci veřejných rozpočtů, upozorňují dlouhodobě i tuzemští ekonomové. „Nikdy v historii České republiky nebyla taková krize a nikdy stát nevykázal takové náklady na její řešení,“ reaguje na výtky poslanec z hnutí ANO Milan Feranec.

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby účast na kulturních akcích byla podmíněna dražšími PCR testy. S tím nesouhlasí šéf resortu kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého nemá být umění jen pro bohaté nebo starší naočkované občany. Matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů rozhořčení chápe. „Rozumím tomu, ale tohle je samozřejmě věc čistě politická,“ distancuje se od plánu ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO).

Léto se blíží a s ním i turistická sezona. Dovolenkáři netrpělivě vyhlížejí unijní covid pasy, ale Asociace cestovních kanceláří České republiky je v hodnocení projektu zdrženlivá, říká její místopředseda Jan Papež: „Já osobně jsem trochu skeptický v tom, že se podaří nastavit parametry tak, aby opravdu ve všech zemích Evropské unie platila jednotná pravidla a člověk se nemusel starat o to, do které z těch zemí jede.“

Ne všichni školáci a studenti se už mohli vrátit do lavic. Přesto vláda rozhodla o otevření služeb. Zbývající maloobchodní prodejny budou smět otevřít až o týden později. „Velmi jsme usilovali o vznik jednotlivých vln rozvolňování. Tehdy byla logika zcela jasná – jako priorita školy a potom postupně od nejméně rizikových aktivit až po ty více rizikové. Teď to ale vláda postavila na hlavu,“ komentuje rozhodnutí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Senát se zabývá očekávanou novelou volebního zákona, kterou inicioval Ústavní soud, když letos v únoru vyhověl stížnosti a zrušil jeho podstatnou část. „Jsem velice spokojená s tím, že během března dokázali poslanci najít shodu. A teď vše nasvědčuje tomu, že shodu najdou i senátoři,“ komentuje stav věcí poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). Vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš ale s výsledkem práce poslanců není spokojen.

Koalice Spolu volá po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Druhé opoziční uskupení – Piráti a STAN – ale varuje před riziky, která s sebou vyslovení nedůvěry nese, a sami jsou spíš pro variantu předčasných voleb. „Nikdy jsme tuto vládu nepodpořili a postoj Pirátů je v tomto ohledu naprosto jasný,“ připomíná Jakub Michálek (Piráti). Dodává ale, že s ohledem na stávající diplomatickou krizi není vhodná doba pro oslabování pozice České republiky na mezinárodním poli.

V kauze Vrbětice se už objevují o přerůstání česko-ruského sporu z politické i do ekonomické roviny. Kreml prý zvažuje ekonomické sankce proti Česku. „Není to tak významné, význam vývozu do Ruska je kolem dvou procent. Když se na to díváme z pohledu celé ekonomiky, tak i z pohledu těch nejpostiženějších odvětví výrazné propady ruské poptávky by se na českých tržbách projevily poklesem o jeden až dva procentní body,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.