Více než týden po oficiálním odhalení původců vrbětických výbuchů, za které české zpravodajské služby a policie označily členy ruské rozvědky GRU, zazněl komentář prezidenta Miloše Zemana. Prohlásil, že stále existují dvě vyšetřovací verze případu – kromě ruské stopy to má být i verze o nevhodné manipulaci s materiálem. „Nevím, odkud pan prezident tuto informaci čerpal,“ reagoval ve Speciálu Plus poslanec Adam Kalous (ANO).

Rozvolňování v Česku se bude řídit podle soustavy balíčků, které zohlední větší množství faktorů než dosavadní systém PES. Přestože otevírání obchodů zůstává vázáno na celorepublikový průměr, školky se už v některých okresech otevírají všem dětem bez nutnosti testování. „Nejhorší a nejlepší okresy se liší více než desetinásobně. Tomu bude odpovídat i aplikace balíčků. Nechceme, aby ti nejlepší v některých věcech čekali na celostátní průměr,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar.

Podporu České republice ve věci vrbětické kauzy vyjadřují spojenci nejen v Evropské unii, ale i v NATO. Severoatlantická rada po čtvrtečním jednání vyjádřila hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko provádí na území aliance. A solidaritu nám už vyjádřily také Spojené státy americké. „Je vidět, že na americké straně je ochota v tomto Česku pomoci. Je to pozitivní signál, že mohu přijít další kroky,“ říká analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podporuje ultimátum českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, které dal Ruské federaci: Prahu mají v příštích týdnech opustit další ruští diplomaté tak, aby došlo k narovnání zastoupení obou zemí. „Je velmi důležité, abychom udrželi, nebo získali další podporu spojenců jak na úrovni Evropské unie, tak NATO,“ zdůraznil Vystrčil.

Jan Hamáček (ČSSD) si na středeční odpoledne pozval ruského velvyslance, kterého informuje o našich dalších krocích v diplomatické krizi. Čeští zástupci zároveň dál jednají na půdě EU i NATO. „Myslím si, že podpora bude velmi široká,“ říká europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Jeho kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) ale postup Česka zpochybňuje: „Diplomaticky se to na začátku mělo řešit úplně jinak,“ tvrdí.

Chaos krizového vedení země v období pandemie koronaviru se zřejmě přelévá i do dalších oblastí vládní politiky. Po nejednoznačné žádosti o organizované vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s tvrzením, že ve Vrběticích před sedmi lety nedošlo k aktu státního terorismu, ale pouhému útoku na zboží. „Pro zahraniční spojence je to opravdu matoucí,“ domnívá se politolog Jiří Pehe z New York University v Praze.

V sobotu večer informovali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) o důvodném podezření z účasti Ruska na sedm let starém výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Zemřeli tehdy dva lidé. Hamáček informoval ruského velvyslance v Praze o vyhoštění 18 odhalených agentů tajných služeb. Moskva v reakci na víkendové události vyhostila z českého velvyslanectví celé dvě desítky lidí.

Děti, které se v rotačním režimu vrátily do škol, uzavřely první týden prezenční výuky – testování absolvovaly dvakrát. Podle dat z pondělí odhalily antigenní testy nižší stovky nakažených žáků a zaměstnanců škol, kteří byli odesláni na průkaznější PCR test. Komplexní data z celého týdne zanalyzuje ministerstvo zdravotnictví, tvrdí šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO): „Kompletně vyhodnotí i to, jestli došlo k potvrzení PCR testy.“

Zatímco Evropská komise jedná o nákupu miliard dávek vakcín na následující léta, americký výrobce očkovací látky Johnson & Johnson přerušil své dodávky do Evropy. Důvodem je prošetřování několika případů výskytu krevních sraženin u naočkovaných lidí. Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček je ale přesvědčen, že americká vakcína dorazí brzy i do tuzemských skladů.

Nejen evropské země sledují s obavami vojenské manévry Ruské federace na hranici s Ukrajinou. Latentní konflikt, který přetrvává od roku 2014, by mohl znovu vyeskalovat, domnívají se politologové i politici. „Počet vojáků na hranici je dnes tak vysoký, že to vyvolává obavu z možného – třeba i náhodného – incidentu, který by mohl přerůst ve větší konflikt. A to není v zájmu Česka, EU, Ukrajiny a nakonec ani Ruska,“ shrnuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).