Není aloe jako aloe. Existují stovky druhů. Nejvíce léčivých účinků má aloe vera neboli aloe pravá. Má totiž silné listy, které v sobě ukrývají velké množství zdravé šťávy.

Praní je činnost pravidelná a v rodině nezbytná. Než dáte do pračky poprvé nové světlé oděvy, namočte je nejdříve do studené slané vody. Stačí hrst kuchyňské soli na jeden kbelík. Světlé oblečení nebude tolik blednout.

Máte rádi tajemná a magická místa? Tak v tom případě si určitě naplánujte výlet k Horní Bělé na severu Plzeňska. Během pár dnů se tam na poli nad obcí objevilo několik mohutných kamenů. Na jedné straně silnice vytvářejí klasický kamenný kruh, na druhé straně pak částečně opracované kameny symbolizují písmeno „S“. Proč to všechno?

Kardiochirurg a přednosta Kardiocentra IKEMu Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. provedl svoji první transplantaci srdce v roce 1991. V současné době má za sebou více než sedm tisíc operací srdce a je jedním z nejuznávanějších operatérů na světě. Na vysílání pořadu Xaver a host přijel rovnou z další úspěšné operace, která trvala téměř čtyři hodiny.

Velikonoční pomlázkou dnes vrcholí Velikonoční svátky. Dívky a ženy jsou vyšlehány čerstvými vrbovými pruty, aby byly zdravé, pilné a veselé celý příští rok.

Nad přírodou můžeme žasnout jako nad celkem nebo nad jejími jednotlivými „kousky“. Jeden unikátní přírodní jev lze spatřit u Dubí hory na Úštěcku na severu Čech. Říká se mu Konojedské bochníky. Ovšem zakrojit se do nich nedá, protože pilným pekařem byla příroda. Přesněji řečeno horotvorné procesy v třetihorách.

Recept na slováckou zelňačku se sušenými hříbky a švestkami od Jany Bohunské, tři cukrářské triky pro upečení dokonalého mazance od Mirky van Gils Slavíkové a zajímavosti o husích vejcích.

Největším křesťanským svátkem v roce je dnešní den, tedy Velikonoční neděle.

Velikonoční obřady mají různých částech světa různé podoby. Jeden z nejpůsobivějších se každý rok koná v německém Sasku, přesněji řečeno v oblasti, které se říká Horní Lužice a kde už po staletí žije národnostní menšina Lužických Srbů.

Velkolepou moderní stavbu postavil na sklonku 20. let minulého století slavný brněnský architekt Ernst Wiesner pro rodinu židovského textilního továrníka Alfreda Stiassni. Ten v ní ovšem se svou ženou a dcerou žil pouhých devět let. Pak musela na začátku roku 1938 celá rodina s ohledem na svůj původ odejít do exilu.