Říká se, že není na světě bylina, aby k něčemu nebyla. A zkušení bylinkáři tvrdí, že čerstvé bylinky jsou mnohem účinnější než sušené, protože sušením se z nich částečně ztrácí léčivý účinek.

Pozvání ke Xaverovi přijal tentokrát předseda vlády Andrej Babiš. Na začátku se svěřil s tím, co ho nyní trápí v rodině, jsou to zejména zdravotní potíže u mladších dětí. Přiblížil také, jak snáší útoky na svoji osobu, čemu věří a zavzpomínal na setkání s americkým prezidentem.

Hosty pořadu K věci byli trenér hokejového klubu Rytíři Kladno Jindřich Lidický a PR manažer klubu Vít Heral.

V Dobříši vzniká rekordní pikniková deka. V Česku už je sice jedna rekordní deka zapsána. Ušili ji senioři v Brně a pyšní se rozměry 10 x 10 metrů. Zatím to však vypadá, že nadšenci z Dobříše tento rekord hravě překonají.

Než se Nižbor na Berounsku pustil po revoluci do opravy tamního zámku, byla památka v zoufalém stavu. Ve zdech byly trhliny, ve stropech díry, kterými zatékalo. Všude se válely hromady odpadků. Rok od roku zámku obec postupně vrací slávu. V tuto chvíli je na řadě krov nad konírnou.

V rádci ženy z roku 1907 se píše. Kdo by toužil po vráskách? Pomoc proti nim je tak snadná.

František Nedvěd začínal s profesionálním hraním kolem třicítky. Na čundry pod širák nikdy nejezdil, ale v Lukách pod Medníkem měli chatičku, kde se v osadě scházeli trampové z celé republiky. V hospodě se naučil hrát na kytaru i chytat druhé a třetí hlasy. Díky spolupráci se Spirituál kvintetem se naučil zpívat a hrát také z not. S Xaverem zavzpomínali na koncert na Strahově i na spolupráci s bratrem Honzou Nedvědem.

Nejvýznamnější zámecká stavba Rakovnicka dostala po letech majitele, který ji chce obnovit. Zámek Olešná chátral od 90. let, kdy ho získali restituenti, kteří se dlouho nemohli mezi sebou dohodnout o prodeji. Teď se tam po několika staletí vrací i tradice vaření piva.

Víte, co si počít, když vám někdo polije sváteční ubrus červeným vínem? Určitě propadnete panice dnes, jako tomu bylo před sto lety.

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek ve Vranově nad Dyjí na jižní Moravě. Vznikl přestavbou zeměpanského románsko-gotického hradu, který byl postaven už na počátku 12. století. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí. Jeho chloubou je mimo jiné výstavní Sál předků.