Přestože s filmem Ostře sledované vlaky je spojeno především nádraží v Loděnici, kde se slavný film natáčel, příznivci románu Bohumila Hrabala si připomínají především nádraží v Kostomlatech, kde Bohumil Hrabal sloužil jako výpravčí.

Malebná horská vesnička Malá Úpa v Krkonoších láká malé i velké turisty na Pohádkovou stezku. Ta na deseti zastaveních představuje krkonošské pohádky slavné spisovatelky Marie Kubátové. Malé dřevěné domečky, na kterých si turisté mohou pohádky přečíst, doplňují herní prvky, u nichž je možné strávit čas zábavou i odpočinkem.

Synagoga na Klatovské třídě v Plzni je památkou, která neodmyslitelně patří ke skvostům krajské metropole. Přitom stačilo málo a tahle krásná židovská památka nemusela vůbec stát. A tím se vysvětluje i to, proč je druhou největší synagogou v Evropě. Na růžích neměla plzeňská synagoga ustláno ani během socialismu.

Přívětivá horská krajina, čistý vzduch, půvabná zákoutí. To vše lákalo turisty k návštěvě malé podhorské vesničky Komorní Lhotky v Beskydech na Frýdecko-Místecku už za dob Rakouska – Uherska. A výlety do okolí si zpestřovali pobytem ve vodoléčebném ústavu. Ten byl v obci založen v roce 1880. Dnes už neexistuje a na jeho místě stojí hotel Premiér.

Vzpomenete si ještě, jak jste slavili Vánoce v 70. a 80. letech? Čím jste zdobili stromky, jakou elektroniku jste používali, jak jste se oblékali a s jakými hračkami si hrály vaše děti? Nová výstava nazvaná Retro zima za socíku v pražské Galerii Tančící dům přenáší návštěvníky o 40 až 50 let zpátky a vyvolává vzpomínky na zimy v tehdejším Československu.

Tajemné pardubické podzemí není jen tím, o kterém mluví legenda – ta o tajné chodbě z hradu Kunětická Hora až k sedm kilometrů vzdáleným Pardubicím. Pardubické podzemí je skutečné. A vytváří labyrint pod třemi budovami dnešní krajské knihovny na Perštýnském náměstí. Ty pocházejí nejspíš z přelomu 15. a 16. století. A hned první z nich přímo navazuje na slavnou Zelenou bránu.

Uvidíš-li mě, zaplač. V německém originále Wenn du mich siehst, dann weine. Takový je jeden z mnoha nápisů na tak zvaném Hladovém kameni na levém břehu Labe nedaleko Tyršova mostu v Děčíně. Patří ke skutečně starobylým památkám tohoto typu ve střední Evropě, nejstarší nápis je datovaný rokem 1616. A díky tomu, že dno Labe více zakleslo, je skalisko vidět až 126 dnů v roce.

Tradiční přírodní léčebné způsoby se předávaly po generace. Některé můžeme využít i dnes, aniž bychom se dostali do konfliktu s moderní medicínou. Velmi úspěšně můžeme  aplikovat i obklad z tvarohu. Používá se k podpůrné léčbě různých typů zánětů. Je to velký pomocník v případě zánětu prsu u kojících žen nebo jako první pomoc při podezření na zánět slepého střeva. Nemoc „nevytáhne“, ale rozhodně zánět zklidní a přinese úlevu.O radu jsme požádali MUDr. Petra Grenara.

Hostem pořadu K věci byl ředitel Regionálního obchodního centra Českých drah pro Prahu a Středočeský kraj Jakub Goliáš.

Vody je poslední dobou málo, a tak o to víc potěší, když se podaří zachránit studánku, která je zdrojem pitné vody i v extrémně suchém počasí. A právě to se podařilo ve Zbečně na Křivoklátsku ve Středočeském kraji. V srpnu tohoto roku tam proběhla obnova historické studánky Rozárky, o které je záznam v místní kronice už z roku 1909.