Dnešní putování po Libereckém kraji bude poněkud neobvyklé. Pozveme vás do Jizerských hor, kde už z našeho pořadu znáte řadu míst, ale všechna jsme navštívili ve dne. Tento výlet bude ale noční a zavede nás tam, kde není téměř nic vidět. Tedy až na hvězdnou oblohu v podobě, kterou z měst kvůli světelnému znečištění nemůžete znát. Jen málokde u nás se vám nad hlavou zjeví za bezměsíčné noci až dva tisíce hvězd, které můžete vidět pouhým okem.

V  horkém počasí mnoho lidí špatně usíná. Problém nevyřeší ani používání prostěradel místo letních přikrývek. Horký vzduch, který se v místnosti za den nahromadí, ale způsobuje, že se potíme vedrem. A to přesto, že noc většinou přinese mírné ochlazení.  Je ale velkou chybou, pokud právě v ložnici používáte naplno klimatizaci. Špatně používaná klimatizace působí zdravotní problémy. O ložnici a autě to platí ze všeho nejvíce.

Zaměstnanci Uranových dolů Příbram vstoupili okamžitě po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy do stávky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v severočeském Mostě bývá označován také jako děkanský chrám a všichni ho znají jako přesunutý kostel. V roce 1975 byl totiž přesunut o téměř jeden kilometr ze svého původního místa jinam. Odjel po kolejích a na rozdíl od královského města Mostu díky tomu nepadl za oběť povrchové těžbě uhlí.

Svitavy v Pardubickém kraji byly až do konce druhé světové války převážně německým městem, s bohatým kulturním i sportovním životem. Svůj volný čas trávili lidé ze Svitav i v parku vzdáleném asi tři kilometry od centra města. Kdysi to bývalo oblíbené výletní místo s altánkem, rybníčkem a kaplí. Svitavské německé spolky a bohatí občané v něm stavěli pomníky, které měly připomínat hrdinství svitavských rodáků. Proto se pro něj vžil název Háj hrdinů.

V Horšovském Týně na Domažlicku na západě Čech stával od 14. století gotický hrad pražských biskupů. Později vyhořel a byl přestavěn na renesanční zámek. Všechno v ní je do posledního detailu autentické, a to díky vyprávění zámeckého komorníka pana Juráčka. Ten pomohl s její rekonstrukcí před pěti lety. Poslední hradní pán, kníže Karel Trattmansdorff, byl v ohledu řízení svých zaměstnanců velice prozíravý.

Pustit se do opravy zchátralého zámku, to chce doopravdy hodně nadšení a odvahy. A ta vskutku nechybí manželům Leidlovým, kteří se snaží zachránit liteňský zámek. Ten je neodmyslitelně spjat i se jménem známé operní zpěvačky Jarmily Novotné, a tak právě zde probíhá i festival nesoucí její jméno.  Naším Dopoledním hostem byla paní Ivana Leidlová.

Tato slova zapsal do návštěvní knihy v památníku v Milovicích soudruh Miroslav Štěpán ještě v listopadu roku 1989.

Lysický barokní zámek stojící na místě někdejší renesanční vodní tvrze vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Jejich nepřehlédnutelnou součástí jsou také dvě takzvané Střelnice.

Zámecký park v Ratibořicích založila vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská jako anglický park, který se potom dále rozšiřoval. Rozkládá se na ploše přes pět hektarů a vstupuje i do Babiččina údolí. Přechází ve volnou přírodu s lučními stromy, lesy a malými stezkami a cestami, alejemi a mosty přes řeku Úpu