Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Problémy s krevním tlakem nejsou v dnešní populaci ničím neobvyklým. Hektický životní styl v kombinaci s nezdravým stravováním může mít za následek potíže s krevním tlakem, které významným způsobem ohrožují naše zdraví.

Nad Chudenicemi na Klatovsku v Plzeňském kraji se tyčí rozhledna jménem Bolfánek. Stojí na místě, kde kdysi býval kostel. Ke svému neobvyklému jménu přišla tak trochu omylem. A není to jenom romantická věž s výhledem na Šumavu, ale i místo s pozoruhodnou historií. V jejím podzemí se dodnes nachází puklina ve skále. Podle pověsti tudy čert utekl zpátky do pekla.

Pokud vám květy na jahodnících v uplynulém týdnu pomrzly, tedy zhnědly nebo zčernaly, odstraňte je. Kromě mrazu může na jahodníku řádit i malý tmavý brouk s šedými chloupky, květopas jahodníkový. Je významným škůdcem jahodníku, ale i maliníku a ostružiníku. Jeho tělo měří jen 2 až 4 milimetry, ale dokáže poničit až 80 procent úrody. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Letos v květnu uplyne 170 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Slavný román původně vyšel v roce 1855 ve čtyřech sešitech. Vzácný výtisk knihy z depozitáře Muzea Říčany byl zcela jistě mnohokrát přečtený. Na první pohled je patrné, že knížka putovala z ruky do ruky. Není divu, už v 19. století byla Babička čtenářským hitem.

Pavilon tropického zemědělství ČZU byl od začátku navrhován jako chytrá, zelená a úsporná budova. Podrobnosti se dozvíte od děkana fakulty Hynka Roubíka.

Národní divadlo pro svůj provoz potřebuje prostory na zkoušení i další zázemí, které ukáže Barbora Truksová z marketingu Národního divadla.

Jeho historie sahá do středověku a je opředený tajemnými legendami. Příběh Faustova domu vypráví Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků z 1. LF UK.

Píše se rok 1893 a na Smíchově se otevírá nově postavený dům určený pro zrakově postižené, kteří se tu léčí dodnes. Domov Palata představí jeho ředitel Jiří Procházka.

Jedinečná památka náleží Univerzitě Karlově a její dnešní vzhled je převážně barokní. Vezme vás sem profesor a historik Petr Svobodný.