Pohádka Princezna ze mlejna letos oslavila už 30 let. Roli Elišky ztvárnila Andrea Černá. Jak se popasovala coby šestnáctiletá se slávou a co dělá dnes?

V těsném sousedství Pražského hradu, v prostoru pod dolní bránou, sevřená mezi Staré zámecké schody a ulici Na Opyši, se rozkládá Svatováclavská vinice. Je stará víc než tisíc let, ale teprve roku 2008 byla poprvé ve své historii zpřístupněná veřejnosti. S klasicistním letohrádkem, Richterovou vilou z roku 1836, dotváří hradčanské panoráma. A vinné révě se tu opět dobře daří.

Při založení se skupina jmenovala Mandragora. Za minulého režimu byli ale několikrát nuceni „dát si pauzu“. Činnost pak obnovili vždy pod novým názvem. Roku 1973 to byl Elektronik, v osmdesátém Brutus a v osmdesátém druhém Kyklop. Po sametové revoluci se vrátili k názvu Brutus, pod kterým vystupují dodnes. Pro svůj styl razí termín „pravý bigbít“ a známé je i jejich logo: červený panák s kytarou na žlutém podkladu.

Marmeláda z rajčat – tak to je recept, který láká k vyzkoušení. Je jednoduchý a málokdo z vašich strávníků pozná, že hlavní ingrediencí jsou právě rajčata.

Podle pověsti město Olomouc založil sám Gaius Julius Caesar a dal mu i jméno: zkomolením slova Juliomontium údajně vznikl název Olomouce.

Manželé Čebišovi prožili příběh jako z pohádky. Mladému muži jeho láska doslova spadla do náruče. Od té doby uběhlo už 57 let.

Soutěžní recept: Kakaový koláč z fazolí od Lenky Odvárkové. Rada z etikety: Kam a jak odložit ubrousek po jídle. Látkový i papírový mají svoje pravidla. Zajímavost: Bez mouky se v české kuchyni neobejdeme.

Vláčný a hutný koláč od Lenky Odvárkové z Rotavy můžeme směle přirovnat k pralinkám s konzistencí nugátového krému. Vláčnost zařídily fazole, které nejsou vůbec cítit. Nakyslost smetany s rybízem tomuto báječnému dezertu dodá korunu.

V podstatě ke každému jídlu dostaneme v restauraci ubrousek. Co s ním dělat, když už jsme dojedli? Kam ho odložit nebo zmačkat a dát obsluze najevo, že už jsme skončili, radí mistr etikety Ladislav Špaček.

V české kuchyni se běžně používá mouka hladká, polohrubá, hrubá a také krupice, což je nejhruběji mleté obilí. Princip a cíl jsou vlastně stále stejné – drcením, mletím a proséváním získat různou jemnost mouky.