Letní období je hlavní houbařskou sezonou. Především pro houbaře – dovolenkáře ale platí zásadní pravidlo: „Jíme to, co známe a to co máme prověřené“. V přípravě otravy hub jde doslova o čas. O životě může rozhodnout i to, co jste snědli ještě před otráveným pokrmem.

Už šest moderních motorových jednotek RegioFox PID vozí cestující na tratích ve Středočeském kraji. Jednotky s čísly 004, 005, 008, 018, 019 a 020 jezdí na osobních vlacích na trati Rakovník – Beroun a Beroun – Rudná u Prahy – Praha.

Film Na samotě u lesa se natáčel na Příbramsku v malé vesnici Radešice. A právě tam se objevil i jeden i jeden z motorů ze sbírky Petra Matějíčka z Mirošova, pro kterou udělal malé muzeum.

Nejvyšší horou Bílých Karpat je Velká Javořina s výškou 970 metrů nad mořem. Přes její vrchol prochází hranice České republiky se Slovenskem. Nejvyšším bodem je televizní a rozhlasový vysílač, u kterého se dvakrát do roka potkávají Češi a Slováci. Tradice setkávání příslušníků obou národů na Velké Javořině sahá až před revoluční rok 1848.

Zámek ležící blízko Jindřichova Hradce prý původně míval barvu bílou jako sníh. Podle pověsti si ovšem jednou pro jistou bezbožnou zámeckou paní přiletěl čert a na zdi zůstala po jejich zápasu krvavá skvrna, která nešla zabílit. Tak prý Červená Lhota získala svou charakteristickou barvu.

Hostem pořadu K věci byl ředitel Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka Marek Plochý.

Jana Švandová má na kontě stovky rolí, ať už v divadle, filmu či seriálu. Natáčela i v zahraničí a je označována za jednu z našich nejkrásnějších hereček. Původně přitom chtěla být archeoložkou.

Tahle dřevina to má těžké – její český název svitel latnatý málokdo zná a název latinský je poněkud krkolomný: Koelreuteria paniculata. Evropské jméno mu dal přírodovědec Erik Laxmann v roce 1772 na počest německého botanika Josepha G. Koelreutera.

Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Radikální husitský kněz, politik a vojevůdce se narodil kolem roku 1380 do významné rodiny. Když mu zemřel otec, adoptoval ho strýc Jan Cách, jeden z nejbohatších pražských měšťanů. Umožnil mu vystudovat univerzitu a také ho s sebou bral na zahraniční obchodní cesty.