Plochou nohu má mnoho lidí, často ale zapomínáme, že tento zdravotní problém může způsobovat další komplikace. Nejdůležitější je samozřejmě prevence, mezi kterou patří mimo jiné pravidelná chůze naboso v přírodě. Léto ale bude brzy končit, a tak je nutné v péči i prevenci plochých nohou pokračovat.

Obří buližník v parčíku před kladenským gymnáziem každý den míjejí tisíce lidí, mnozí ale netuší, jak se tam dostal. Původně se nacházel v Kročehlavech a jeho slavnostní odhalení v roce 1854 bylo velkou událostí, kde nechyběli zástupci města, církve, ani havíři. Dnes si nad ním podávají ruce dvě bronzové sochy horníků. Památka nese jméno po Janu Váňovi.

V dalším vydání Babských rad se vydáme do stínu vzrostlých stromů, kde roste kapradí, jedna z nejstarších rostlin světa.

Národní park České Švýcarsko neláká jen na Pravčickou bránu, můžete v něm zažít i romantickou plavbu po řece Kamenici. Její tok vede skrz soutěsky, které byly pro místní obyvatele mnoho let obtížnou překážkou.

Hostem pořadu K věci byla předsedkyně výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch středočeského zastupitelstva, předsedkyně středočeských Pirátů Lucie Cirkva Chocholová.

Když se řekne letiště Hosín, určitě si vybavíte přinejmenším jméno Petra Jirmuse, dvojnásobného mistra světa a dvojnásobného mistra Evropy v letecké akrobacii. Českobudějovický Aeroklub a hosínské letiště byly jeho domovským zázemím. A protože to na letišti každý víkend žije, můžete se tam vydat i vy.

Lenku Hornovou proslavil bulvární pořad Prásk. Z Ordinace v růžové zahradě na Nově udělala úspěšný seriál. Novu pak vyměnila za Primu, kde šéfuje obsahu a stojí za seriály Slunečná nebo Zoo.

Na vlnách Českého rozhlasu Ostrava a stanic dalších regionů si nenechte ujít jeden z nejromantičtějších pořadů, který budeme vysílat. Soutěžní pořad Zlatá láska se od září rozjíždí v pravidelném víkendovém rytmu a je o párech, které spolu žijí v manželském svazku 50 a více let. Který příběh vás chytí za srdce?

Archeologové v Roztokách u Prahy odkryli pozůstatky kruhové pece bývalé cihelny. Dělníci ji na přelomu 19. a 20. století vybudovali podle modelu berlínského architekta Fredericha Hoffmanna tak, aby mohla fungovat nonstop. Technická památka z červených cihel je na místě, kde chce město stavět školu nebo domov pro seniory. Jak pec fungovala a co s technickou památkou bude dál, přibližuje v reportáži Natalie Máchová.