Jíška je nejstarší a nejznámější zahušťovadlo pokrmů, ale řekněme, že není jíška jako jíška. Tuto směs vždy připravujeme ze stejného množství rostlinného tuku nebo másla a mouky. Zásmažka se připravuje pražením mouky na tuku.

O zázračné vodě, vyvěrající v okolí severočeské Bíliny, se vědělo už v 16. století, kdy se o ní zmiňuje kronikář Václav Hájek z Libočan.

Ještě letos by mohli nakupovat cestující v Praze dlouhodobé kupóny na MHD v automatech na jízdenky. Pražský dopravní podnik chce tuhle možnost zavést do konce roku. I proto, že ze statistik vyplývá, že bezhotovostní nákůp jízdenek preferuje většina lidí, a navýšil se díky tomu i počet uhrazených pokut.

Značka Tatiany Kováříkové má v Česku téměř 30letou tradici. Je dvorní návrhářkou Heleny Vondráčkové a její šaty oblékla i hraběnka Sophie.

Peklo se neotevírá jen na začátku prosince. Alespoň v podzemí hradu v Ledči nad Sázavou na Vysočině. Tam to v Pekle žije i teď v létě. A čerti jsou v něm opravdu hrůzostrašní, přímo krampusáčtí. Ale nebojte: zatím se všichni z ledečského podzemního Pekla vrátili živí a zdraví.

Pokud je jen trochu slušné počasí, je červen požehnaný měsíc pro včely – je dostatek nektaru i pylu, začíná se objevovat medovice. Včely se musí činit a činit se musí i včelař. Nastává medobraní.

Kdo z nás by nechtěl mít sladký život? Cukr bude vonět, když do něj na tři dny dáte tence seříznutou kůru citronu nebo limetky. Výborně chutná v čaji i v pečivu.

Prokop Diviš patří k vědcům světového významu. Působil jako kněz v Příměticích u Znojma a tam také začal experimentovat s elektřinou. Dokonce ji vyráběl svým přístrojem zvaným elektrum, což byla skleněná koule na dřevěné hřídeli. Elektřina vznikala jejím otáčením a třením o telecí kůži.

V blízkosti Adršpašsko-teplických skal v Královéhradeckém kraji poutají zájem turistů Broumovské stěny. Představují přibližně dvanáct kilometrů dlouhý hřeben, který se táhne jihovýchodním směrem a odděluje oblast mezi Policí nad Metují a Broumovem. Objevíte v nich skalní věže, bizarní útvary i daleké výhledy.

Fenomén komunitního zahradničení ve městě je čím dál populárnější. Žáci a učitelé z Fakultní základní školy profesora Otokara Chlupa Pedagogické fakulty UK v Praze 13 si od minulého týdne můžou užívat novou jedlou zahradu. Děti tu budou poznávat rostliny i přírodní procesy, sklidí vlastní úrodu a zároveň jim zahrada poslouží jako zelená oáza.