Jaro je tu. Hodit se budou nůžky, lopaty i rýč. Obecně je počátek dubna stále ještě vhodný ke střihu trvalek a stromů.

V Městském muzeu Kralupy nad Vltavou je vystavena unikátní dřevořezba s velikonoční tematikou. Biblický příběh Poslední večeře Páně je zachycen na pozdně gotickém reliéfu, který byl až do roku 1784 umístěn v Betlémské kapli. Jeho umělecké zpracování je zcela mimořádné a dojemný je i příběh jeho dlouhého putování.

Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Tato dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako korespondentka, účetní a pokladní.

Doma je v pražské Ypsilonce. Nejenže v ní hraje, ale také režíruje. Třeba hru z hokejového prostředí Země mezi mantinely. Moderuje také v Českém rozhlase.

Velikonoce jako svátky jara a zároveň svátky církevní byly v minulosti spojeny s mnoha zvyky a také pověrami. Měly však také svou speciální kuchyni, která se dodržovala jak z důvodů náboženských, tedy zejména půstu, tak i z důvodu ryze hospodářských. Velmi specifická pak byla kuchyně německých obyvatele jesenického Slezska, která se nám dochovala díky starým zápisům a kuchařkám.

Když si uděláte výlet do kopců nad Rožmitálem na Šumavě na jihu Čech, narazíte tam na pozoruhodné místo. Jeden z vrchů se jmenuje Jelínka a stojí na něm sice zchátralá, ale zato opravdu působivá Kaple Panny Marie Pomocné. V jejích útrobách je ukrytá studánka, která prý kdysi měla léčivou vodu.