Studio Leonardo

Ekologické, udržitelné chování pro moho lidí začíná a také končí s recyklací odpadu. Marta Kolářová ze Sociologického ústavu Akademie věd zkoumala mezi lety 2017 a 2019 ty, kteří v udržitelném životě jdou mnohem dál, a výsledky publikovala v knize V souladu s přírodou. Nejčastějším motivem lidí je podle ní snaha nepoškozovat přírodu. A také zdraví. „To jde často ruku v ruce. Například maminky malých dětí jim chtějí dávat zdravé potraviny v biokvalitě,“ říká socioložka.

Příběh o Iásónovi a jeho superhrdinských společnících je starý už několik tisíc let, a přesto je to z geografického i literárního hlediska nestárnoucí skvost. Napadlo vás někdy, jestli se z časů mýtických draků, kouzelníků a udatných válečníků dochovalo něco až do dnešních dnů? A jestli třeba někde existují artefakty, které Argonauty pamatují? Přímo na území někdejší Kolchidy po tom pátral asijský zpravodaj David Jakš.

Když za celý rok nepřijdeme na novou věc, je mi to divné, komentuje překotný rozvoj kardiologických intervenčních metod primář Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. Oddělení vede od roku 2009 a se svým týmem stojí za mnoha inovativními postupy. V srdeční katetrizaci se třeba velmi komfortně zavedla kromě punkcí ve stehenní oblasti také katetrizace ruky. „Pacient nemusí ani ležet po výkonu a může lépe rehabilitovat,“ vyzdvihuje novinku lékař.

Kus od Jeruzaléma se nachází Tel Moca, místo, kde čeští vědci zkoumají jedinečnou sakrální stavbu, která by mohla mnoho napovědět o dějinách starého Izraele a formování židovského monoteismu – judaismu. Tamní chrám je unikátní architektonickou dispozicí. „Typově se podobá tomu, co známe z biblických knih Královských, tedy slavnému, ale nedoloženému prvnímu Šalamounovu chrámu,“ přibližuje archeolog a biblista Filip Čapek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Více jak padesát procent všech dřevin na ostrově v Indickém oceánu byste nenašli jinde na světě. O jejich ochranu se už dvacet let snaží čeští vědci. Zkoumají hlavně dračince a kadidlovníky a na jejich výjimečnost upozorňují i tamní obyvatele, kterým pomáhají zakládat domácí a školní zahrady a chránit přírodní bohatství ostrova. Ve Studiu Leonardo o tom bude mluvit Petr Maděra z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Filip Rambousek.

Rudolf Zahradník, jeden ze zakladatelů české kvantové chemie, byl nejen výjimečná osobnost, za níž se do Čech vracela jeho někdejší studentka Angela Merkelová. Byl také vynikající vědec. A je to i jeho zásluha, že je dnes česká Akademie věd (AV) špičkovou institucí, vzpomíná místopředseda AV Zdeněk Havlas na kolegu a přítele Zahradníka, který před rokem zemřel. „V době, kdy nastupoval do vedení, přišel útok ze strany, ze které by jej neočekával: od vysokých škol,“ připomíná.

Lesy jsou důležitým pomocníkem ve zvládání klimatické změny. Spotřebovávají uhlík, proměňují ho na dřevo a produkují kyslík. Ukazuje se však, že zásadně záleží na tom, jak s dřevem pak naloží člověk. „Když to zjednoduším, tak strom baští uhlík a z něj staví své tělo. Takto nám stromy i další rostliny mohou pomoci řešit problém klimatické změny,“ vysvětluje Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Vysvětlí, kdo má v tomto soužití srdce a mozku navrch. Co se děje v mozku, pokud srdce začne pracovat nepravidelně? A jak dlouho mozek přežije, když se srdce zastaví? Na to odpoví neuroložka Dagmar Součková, ptát se bude Markéta Ševčíková.

Nejčastější zákrok, který dnes chirurgové ruky provádějí, je operace karpálního tunelu. Navštívit lékaře by měli ti, které v noci budí ze spánku mravenčení v ruce nebo bolest. „Dokud vás to v noci nebudí a nemusíte v noci vstávat a ruku procvičovat, protřepávat nebo dokonce dojít do koupelny a pustit si na ruku teplou nebo studenou vodu, tak by nález neměl být významný,“ radí Aleš Fibír, expert na chirurgii ruky.

Co dalšího by chtěla profesorka Milena Králíčková změnit? Historicky první ženy v čele naší nejstarší univerzity se ve Studiu Leonardo bude ptát Eva Kézrová.