Studio Leonardo

Test na bázi biočipu z Fyzikálního ústavu Akademie věd je stejně rychlý jako antigenní testy a stejně přesný jako PCR metoda. Bude k dispozici ve firmách a podnicích a snadno si ho spleteme s automatem na kávu. „Pandemie koronaviru je pro nás jen jeden z příkladů použití této technologie. Nevíme, jaká hrozba přijde jindy. Díky univerzálním možnostem je další použití ve hvězdách,“ dívá se do budoucna Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu.

Lékaři bez hranic zatím nemůžou ve válkou zmítané Ukrajině otevřít vlastní nemocnici. Na prvním místě je pro ně bezpečnost pacientů i zdravotnického personálu. „Když si na sebe dáte neprůstřelnou vestu, helmu nebo zbraň, jste cílem útoku, jen to provokuje válčící strany, aby na vás zaútočily. Nás chrání jen ta pověstná bílá trička s logem Lékařů bez hranic. A to, že dopředu s válčícími stranami vyjednáváme a oznámíme jim, že tam nemocnici otevíráme,“ vysvětluje Jan Trachta.

Strach z toho, co by mohly zažívat děti, které se narodí do současného světa, vede některé mladé lidi k rozhodnutí, že se rodiči vůbec nestanou. Mezi hlavní důvody patří stále častěji dopady klimatické změny. „Ve své práci jsem se zabývala tím, jak samy ženy, které se pro bezdětnost rozhodly, na své důvody pohlížejí,“ přibližuje enviromentalistka Marie Drahoňovská, která o tom mluvila s respondentkami věku 28 až 38 let. Podle ní hraje často velkou roli altruismus.

Jeho výzkum patří k nadějným ve světovém boji s rakovinou, teď ale Jiří Neužil práci odložil a odjel na východní Slovensko pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Vlastním autem jako dobrovolník vozil uprchlíky z Ukrajiny do vnitrozemí a své zkušenosti popisuje v rozhovoru s Evou Kézrovou ve Studiu Leonardo.

Jak se angažuje v současné válce? A proč bychom se před ní měli mít na pozoru? Také o tom bude ve Studiu Leonardo mluvit vědkyně Tereza Bartoníčková, zakladatelka Internetového institutu. Moderuje Vladimír Kroc.

Svět zahájil proces izolace Ruska kvůli válce na Ukrajině. Jenže svět vědy je jiný, ukrajinské bádání je provázané s ruským. Podle Doubravky Olšákové, historičky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, je na čase přestat zvláště při hovorech o vědě používat adjektiva ruský a ukrajinský: „To je přesně to, co Vladimir Putin potřebuje, aby se mu podařilo rozeštvávat ten původně velmi krásný sjednocený koncept přístupu k Ukrajině. Postižení válkou jsou lidé z Ukrajiny i Ruska.“

Oblast Donbasu je dnes ovládaná separatisty, podle ruského prezidenta Vladimira Putina to není součást Ukrajiny. „Donbas byl součástí Ukrajiny a stále jí je. A to, že se tam mluví převážně rusky, nic neznamená,“ tvrdí bohemistka a ukrajinistka Marta Burdiak ze Lvova. A srovnává: „Ostatně i v Charkově se mluví rusky. A nikdo nemůže popřít, že jde o ukrajinské město. Ovšem v roce 2014, kdy vznikaly separatistické republiky, byla snaha o vznik takové republiky v Charkově.“

Služba vlasti, která měla udělat z chlapců chlapy, ale i dvouletá pakárna. Tým historiků zmapoval vzpomínky desítek pamětníků na povinnou vojenskou službu. Jedním z nich byl historický antropolog Petr Wohlmuth. Podle něj většina bývalých takzvaných záklaďáků na vojnu nevzpomíná ráda, mimo jiné kvůli propracovanému systému šikany. Ptá se Štěpán Sedláček.

Z krve odebrané v prvních dnech života dítěte mohou vědci zjistit, jestli se u něj nerozvine vzácná nemoc. Vyšetřit jakoukoli oblast lidského genomu je totiž nesmírně jednoduché, říká lékařský genetik Milan Macek. „Ale pro nás jako genetiky, kteří to pak mají interpretovat pacientovi, je to velmi těžké. Dnes interpretujeme méně než dvě procenta lidského genomu. A jen u malé skupinky víme, které dědičné změny jsou patogenní a které jsou neškodné,“ přibližuje.

Laboratoře neměly dlouho nástroje a analytické metody, které by dokázaly nalézt ve vodě zbytky léků a dalších chemických látek zvaných mikropolutanty. „Teď nástroje k dispozici máme. A máme z toho zamotanou hlavu, protože nám laboratoře poskytují informace, se kterými si zatím nevíme rady,“ přiznává hydrogeolog Zbyněk Hrkal. A jasno nemají odborníci ani v tom, jak nebezpečné jsou tyto látky pro člověka.