Studio Leonardo

Paliativní péče se v Česku začala rozvíjet asi před 20 lety, v posledních letech se o péči o umírající mluví stále častěji. Začíná být součástí nemocniční péče a vedle tradičních hospiců vznikají i hospicy mobilní. „Hlavní zásada je, že člověk musí být upřímný, hodně se doptávat. Jsme ti, kteří hodně poslouchají, i když někdy na naše otázky nejsou lehké odpovědi,“ uvádí zdravotní sestra a spoluzakladatelka mobilního hospice sv. Michaela v Poličce Jitka Kosíková.

Co jsou to nanoroboti či nanoboti a jak nám v blízké budoucnosti mohou pomoci? Hostem Studia Leonardo je bioložka Alžběta Ressnerová z výzkumného centra CEITEC v Brně. „Nanoboti jsou malé útvary velikosti nanometrů a jsou poháněny třeba světlem, ultrazvukem, chemicky nebo i biologicky,“ uvádí.

Hostem je Marie Buňatová z Historického ústavu Akademie věd. Odpoví třeba na to, jaký byl život pražských židů v Rudolfínské době, odkud přicházeli a proč se tehdy prakticky deset procent obyvatel města hlásilo k židovské víře. Ptá se Eva Kézrová.

Vědci, kteří zkoumají Alzheimerovu chorobu po dekádách neúspěšného hledání léku na toto neurodegenerativní onemocnění, obrací svou pozornost na prevenci vzniku choroby. Co zatím zjistili, vysvětluje ve Studiu Leonardo neurolog Martin Vyhnálek z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

S ruskou agresí na Ukrajině se nejen Evropa setkává po sedmi dekádách míru s konvenční válkou, ale zaznívají také stále častěji hrozby užití zbraní jaderných. „Pokud se nějaká země rozhodne, že si jaderné zbraně pořídí, tak to udělá. A pokud to neudělá, tak nikoli kvůli nějakým smlouvám, ale třeba ji od toho odradí bezpečnostní partneři,“ je přesvědčený vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Folklorní hnutí se v druhé polovina minulého století stalo rozporuplným. „V padesátých letech byly folklorní soubory zakládány ve svazáckém prostředí, tedy zejména ve městech. Proto je považujeme za něco, co spíš souviselo s městskou kulturou. A právě v těchto souborech našli svoje uplatnění lidé, kteří měli tradiční lidovou kulturu taneční i písňovou ještě pod kůží,“ přibližuje etnochoreoložka Daniela Stavělová.

Folklorní hnutí se v druhé polovina minulého století stalo rozporuplným. „V padesátých letech byly folklorní soubory zakládány ve svazáckém prostředí, tedy zejména ve městech. Proto je považujeme za něco, co spíš souviselo s městskou kulturou. A právě v těchto souborech našli svoje uplatnění lidé, kteří měli tradiční lidovou kulturu taneční i písňovou ještě pod kůží,“ přibližuje etnochoreoložka Daniela Stavělová.

Konec dubna a začátek května je mezi Čechy, kteří jsou považováni za ateisty a nemají rádi náboženské instituce, prosycen spiritualitou, především pohanskou. „Odhaduji, že mezi nejsilněji u nás zastoupené bude patřit hnutí Wicca, tak jako jinde ve světě. Silné jsou u nás novodruidské skupiny a celkově i keltské pohanství a až potom keltské či slovanské rekonstrukcionismy,“ přibližuje religionista Matouš Vencálek z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně.

I když badatelé dlouho tušili, že dinosauři a ptáci mají mnoho společného, až poslední tři dekády bádání potvrdily, že mezi oběma druhy je přímá souvislost. „Když přemýšlíme o dinosaurech, měli bychom si je představovat spíše jako velké ptáky než jako přerostlé ještěrky nebo krokodýly,“ zdůrazňuje paleontolog Stephen Brusatte.

Moderní technologie pronikají do všech oblastí života včetně zemědělství. „K pozemku se už dnes nepřistupuje, jak bylo dříve zvykem – jako k celku, na němž se všechny operace dělaly co nejvíce uniformně. Takže když se selo, sela se všude stejná dávka a tak dále,“ vysvětluje František Kumhála z Technické fakulty České zemědělské univerzity. Ukázalo se ale, že při této plošné metodě je výnos na každém místě pozemku jiný. Proto se teď mluví o precizním zemědělství.