Šumava Litera

Šumava Litera má vedle Ceny Johanna Steinbrenera v několika kategoriích ještě jedno ocenění, a to Mezinárodní cenu Šumava Litera. Od programového ředitele festivalu  Martina Sichingera se dozvíte, v čem je specifická a které tři knihy se letos dostaly až do finále.

V uplynulých týdnech jsme vám představili knihy, které porotci poslali do finále v kategoriích Beletrie a poezie, Populárně naučné publikace  a Výtvarné publikace. To ale není všechno. O cenu Johanna Steinbrenera soutěží také knihy v němčině, které mají svou vlastní kategorii - Nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě a Bavorském lese. Tři finalisty vám představí programový ředitel festivalu Šumava Litera Martin Sichinger.

Ve finále Šumavy Litery soutěží o cenu Johanna Steinbrenera v kategorii beletrie a poezie také třetí kniha Davida Jana Žáka ze série Tromby. Jmenuje se Kdo krade sny, je určena hlavně starším dětem a stejně jako předešlé příběhy Edwina a jeho kamarádů ji ilustroval Jindra Čapek. V rozhovoru připomeneme přátelství Davida Žáka a Jaroslava Foglara, který jeho tvorbu pro děti silně ovlivnil, a dotkneme se i tajemství zápisníku profesora Žebery. Příznivce Žákových Tromb potěší, že po této trilogii budou následovat i další knihy s  jejich oblíbenými hrdiny.

Hrůzné nálezy mrtvých žen v okolí šumavského Špičáku, sympatická dvojice vyšetřovatelů, řada podezřelých a tajenka, kterou není snadné rozluštit - to je detektivka spisovatele a muzikanta (např. kapela Burma Jones) Václava Křivance Sagittarius. Porotu Šumavy Litery kniha zaujala natolik, že ji vyslala do finálového boje o cenu Johanna Steinbrenera v kategorii Beletrie a poezie.

Velká kniha fotografií nazvaná Voda ztracená a vrácená ukazuje malebnou Šumavu s potoky, řekami i rašeliništi, ale také dokumentuje škody, které vysoušení zdejších vod v minulosti způsobilo. Snímky dodalo víc než 30 autorů, texty napsala editorka knihy Ivana Bufková.  Právě Ivana Bufková ze Správy Národního parku Šumava patří k našim předním odborníkům, kteří se zabývají ochranou a obnovou rašelinišť a mokřadů. V závěrečné části knihy se tak mohou čtenáři seznámit se současnou podobou těch částí Šumavy, kam se po mnohaletém úsilí podařilo vodu opět vrátit.

Finalistou soutěže Šumava Litera o cenu Johanna Steinbrenera v kategorii výtvarné publikace je také kniha nazvaná ...a to jsi ty, Šumavo. Volarský fotograf Jiří Plachý do ní vybral své snímky krajiny, kterou má rád a bez které by, jak sám říká v úvodu, nemohl být. Fotografie doprovázejí krátké texty v češtině, němčině a angličtině. Autor vydal knihu vlastním nákladem.

Jedním ze tří finalistů soutěže Šumava Litera v kategorii Výtvarná publikace je kniha známého historika fotografie Pavla Scheuflera Šumava za císaře pána. Na 140 snímků známých i zapomenutých míst této oblasti vybral Pavel Scheufler ze sbírky, kterou založil jeho dědeček, a doplnil je svými texty. Většinou se jedná o dosud nepublikované fotografie šumavské přírody, sídel a také místních obyvatel. Kniha je tedy zároveň poutavým svědectvím o podobě staré Šumavy, o lidech, kteří tu kdysi žili a pracovali, a také o nadšených fotografech, autorech těchto snímků.

Původně to byla výstava, potom vznikla i kniha s názvem Karel Klostermann a zrod Šumavy. Autory jsou Veronika Faktorová a Michal Hořejší, kteří se pokusili o nový pohled na Klostermanna a jeho dílo. Kniha se dostala do finále Šumavy Litery v kategorii populárně naučné publikace, nabízí však trochu jiný přístup, než je u podobných prací obvyklé.  Autoři zpracovali celou Klostermannovu pozůstalost a mnoho archiválií, ale hodně využívají také obrazový materiál. Všímají si nejen kontextu, v němž byly knihy Karla Klostermanna ve své době přijímány, ale ukazují jeho dílo i v aktuálních souvislostech.

Toulání ztracenou Šumavou je název knihy, kterou napsal průvodce Josef Pecka. Kniha se dostala do finále Šumavy Litery a aspiruje na cenu Johanna Steinbrenera v kategorii populárně naučné publikace. Autor v ní nabízí 22 výletů do míst, kde jen nenápadné stopy v krajině svědčí o někdejším osídlení. Mlýny, pily, samoty, dvory i celé vesnice zmizely po druhé světové válce a my se díky této publikaci můžeme vydat na cestu za jejich někdejšími obyvateli. Nejde tu jen o to zamířit správným směrem, ale dozvědět se něco o tom, jak vypadaly staré německé vsi, přečíst si vzpomínku na život, který zde lidé vedli, nebo báseň o ztraceném domově. To vše doplňují archivní údaje a staré i nové fotografie  jednotlivých míst.

Ojedinělé svědectví politického vězně Františka Wiendla zachytil jeho syn Jan, který s ním vedl obsáhlý rozhovor. František Wiendl byl za převaděčství a šíření protikomunistických tiskovin odsouzen počátkem 50. let na 18 roků a prošel těmi nejtěžšími lágry. Propuštěn byl na jaře 1960. Ve svých vzpomínkách popisuje mechanismy, které měly vězně zlomit a zbavit lidské důstojnosti, strašlivou práci v obávaném trestním táboře "L" ve Vykmanově, kde se drtil uran, i zvláštní projekční kancelář v pankrácké věznici. Tam se František Wiendl dostal k práci, která ho těšila a byla přínosem i pro jeho budoucí profesní život na svobodě. Knihu doplňují dopisy, které psal z vězení rodičům, fotografie a archivní dokumenty.