Šumava Litera

Letošní Den otevírání šumavských literárních pokladů představuje hlavního hosta jubilejního X. ročníku festivalu Šumava Litera – archeologického specialistu na dobu bronzovou jihočeského a širšího středoevropského okruhu a pravěk jižních Čech a autora mnoha odborných knih – Ondřeje Chvojku. Ondřej také vedl letošní první vycházku ŠL a přednášel na festivalových akcích ve Freyungu a Ludwigsthalu a poslechnout si jej budete moci živě ještě koncem září v Českých Budějovicích a v listopadu ve Vimperku.

Knih s tematikou Šumavy a Bavorského lesa každý rok přibývá a je čím dál těžší nepropásnout ty nejzajímavější. Připravili jsme proto pro vás jakýsi „výběr z hroznů“ a erudovaným průvodcem po stránkách šumavských hvozdů, močálů, luk a plání nám bude Ivo Kareš, ředitel Jihočeské vědecké knihovny a spoluautor unikátního literárního archivu Kohoutikriz.org.

Jako předvelikonoční ohlédnutí za IX. ročníkem Šumavy Litery vám nabízíme rozhovor s Angelikou Pintířovou.

Historik Tomáš Cidlina se ve své knize Leipsche vrací k nedávné minulosti České Lípy. V pěkně vypravené publikaci, která vyšla česky i německy v jeho nakladatelství Voda na mlýn, se věnuje německému obyvatelstvu tohoto města. Jaké problémy přinesl českolipským Němcům vznik samostatného československého státu, co pro Sudety znamenala velká hospodářská krize a proč zdejší Němci toužili po připojení k nacistickému Německu? Co to byl divoký odsun a jak vzpomínají zdejší rodáci na ztrátu domova a začátky v nové vlasti? Kniha soutěží ve finále festivalu Šumava Litera o Mezinárodní cenu Šumava Litera za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci.

Kniha Jindřicha Manna Stříbrný kouzelník je  je jedním z finalistů letošního festivalu Šumava Litera o Mezinárodní cenu Šumava Litera. Tato cena je udělována za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci a Mannův román, jehož děj se odehrává v Praze a v Berlíně, tuto podmínku určitě splňuje. Není to ale jen příběh o dějinných peripetiích, který začíná v předválečné Praze a končí v západním Berlíně 70. let. Kniha z nakladatelství Labyrint je také poetickým zamyšlením nad láskou a svobodou v dobách nenávisti a totality.

Klatovský fotograf Martin Milfort vydal svou velkou, jak sám říká "bilanční" knihu, ve které představil své snímky Šumavy, Bavorského lesa a Pošumaví z uplynulých bezmála padesáti let. Zajímavé je, že zatímco v jeho dosavadních četných publikacích inspirovaných Šumavou jsou barevné fotografie, v této monografii najdete výhradně černobílé snímky. Poetické záběry šumavské krajiny střídají detailní pohledy na torza stromů, vodní hladinu, kameny, stébla trávy nebo ploty a zdi opuštěných chalup. V podcastu se Martin Milfort vrací ke vzniku své životní publikace, vzpomíná na putování Šumavou s fotoaparátem a vypravuje také o své fascinaci starými fotografickými technikami.

Jak uchopit prostřednictvím komiksu závažné téma z nedávné minulosti, jehož zpracování si vyžádalo celé obsáhlé publikace? Michal Kocián se podobných výzev nebojí,  protože má s historickými komiksy zkušenosti. V případě knihy Akce Kámen je navíc spoluautorkou Václava Jandečková, která už věnovala tématu falešných hranic hodně badatelské pozornosti. Co to vlastně falešné hranice byly? Jak vzniká komiks, jak vypadá takový komiksový scénář, jak vyjádřit obrázky napětí a atmosféru - to všechno jsou témata rozhovoru s Michalem Kociánem.

Finalista Šumavy Litery v kategorii Obrazové publikace, fotografická kniha Jakuba Kopeckého Plášila Prales pod Falkenštejnem, by mohla být zároveň tipem na opravdu krásný výlet. Autor podnikl mnoho výprav, aby zachytil ojedinělé a vzácné místo a předal vám něco z atmosféry, která tam na něj působila. Mluví o tom i v podcastu Šumavy Litery.

K dílu Karla Klostermanna, zejména k jeho šumavským prózám, se vrací stále nové čtenářské generace. Zdálo by se, že už jsou všechny jeho texty známé a knižně publikované, ale není to tak úplně pravda. Dokládá to kniha jeho 33 fejetonů ze Šumavy, které psal Klostermann kolem poloviny 80. let minulého století, tedy na samém počátku své spisovatelské dráhy. Vycházely časopisecky v němčině a k českým čtenářům se dosud v úplnosti nedostaly. Napravila to až kniha z nakladatelství Kodudek Šumava, kterou připravili editor Pavel Hájek a překladatelka Vlasta Reittererová, hosté podcastu Šumavy Litery.

Ve své druhé "šumavské" knize nás Jiří Šesták zavede ke státní hranici nedaleko Pasečné. Právě tam přijíždějí studenti pedagogické fakulty, aby pomáhali při rozebírání vysídlených obcí, tzv. vagónování pohraničí. Mnozí z nich se tam poprvé setkávají s reálnou podobou nastupujícího totalitního režimu a musí se rozhodnout, jak se ve vypjaté situaci zachovat.