Trendspotting

Podle iniciativy Suchej únor je popíjení náš národní sport. Průměrný Čech vypije za rok 14.4 litrů čistého lihu, víc zvládnou jen v Litvě a Moldavsku. Za hranou rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí, což je zhruba každý 7. dospělý, kterého potkáte na ulici. Během prvního roku pandemie navíc alkohol tekl proudem ještě rychleji a počet hospitalizací kvůli poškození jater se dokonce zdvojnásobil. Na druhé straně vidíme nástup zdravého životního stylu jako nového luxusu. Drahé lekce pilates, biostrava bez éček, dovolená v ekoresortech. Lidé si dávají pozor, jakou chemii si pouští do těla a tak pak nedává moc smysl huntovat si tělo zelenou. Právě na téhle v tomhle rozporu vzniká nový trend – trend uvědomělého pití, nealkoholických drinků a barů a střízlivosti, kterou už dávno nedrží jen komunita straight edge nebo vyléčení alkoholici. A právě tomu se věnujeme v letošním druhém dílu podcastu Trendspotting.

V supermarketu obvykle věnujeme rozhodnutí, jaký produkt si koupíme méně než 90 sekund a 85 % potřebitelů se při nákupu rozhoduje na základě barvy. I proto značky budují svou asociaci s konkrétní barvou už po staletí. Červenou Coca-Colu nebo zelený Starbucks poznáte už zdálky. Až v roce 1995 ale přibyla barva jako ochraná známka. Nejvyšší soud v Americe přiznal firmě Owens Corning, které vyráběla izolace, nárok na konkrétní odstín růžové pro reklamní kampaň „Think Pink”. A to spustilo lavinu: Cardburry si od té doby chrání fialovou, UPS hnědou, Louboutin červené podrážky a Tiffany tyrkysové krabičky. I proto se v dnešním dílu věnujeme fenoménu Pantone a vyhlašování barvy roku, která odráží celosvětovou společenskou náladu a ovlivňují to, co se prodává.

Kulturní boj za českého Ježíška je za dveřmi. Na paty nám už nešlape jen globalizace skrze bělovousého Santu Clause, ale také technologie všeho druhu, které čím dál tím rychleji mění svět tak, jak ho známe. V dalším dílu podcastu Trendspotting vám to ukážeme prakticky – na příkladech novodobých dárků, které postupně nahradí ty tradiční. Ať už je to měkký dárek z druhé ruky, NFT nebo let do vesmíru.

V Indii pohřbívají do posvátné řeky Gangy, námořníci do moře, Nepálci do větru. Moderní západní svět upřednostňuje pohřeb do země nebo kremaci, ve které je Česko mimochodem velmocí – volí ji 92 % pozůstalých. Smrt žije, jak zpívá Kato, a covid jí jde na ruku. Přesto je pohřebnictví obor, který se za posledních 100 let nezměnil téměř vůbec a převládá v něm silný konzervatismus. Ale i do něj, i když zatím jen okrajově, už pronikají trendy, a právě ty budou tématem dalšího Trendspottingu.

Mikrotrendy, makrotrendy, sezónní trendy nebo třeba „right-now” trendy. Klasický cyklus trendů, které se opakují zhruba každých dvacet let, už nefunguje. Zvlášť díky sociálním sítím naopak existují trendy, které letí klidně jen jeden den. Obecně se ale cyklus zkrátil na tři až šest měsíců. A ovlivňuje to i generace, mluví se dokonce o tom, že rozdělování lidí podle sociodemografických faktorů skončí s GenZ. Tentokrát vás necháme nahlédnout pod pokličku a společně si vysvětlíme, jak pracují agentury předvídající budoucnost a proč trendy ovlivňují, i ty, kteří je nesledují.

Tolik knih, tak málo času, posteskl si kdysi muzikant Frank Zappa. Letos ale dostanete náskok. Na Vánoce totiž kvůli nedostatku papíru a přetlaku v tiskárnách vyjde o desítky knih méně a na některé tituly si budete muset počkat až na příští rok. Další díl podcastu Trendspotting je o tom, co hýbe trhem literatury. Probereme současné autorské hvězdy jako Sally Rooney či Elena Ferrante, vlnu dystopických knih nebo třeba litfluencery.

Poslední dva roky byly dost na hlavu. A to doslova. Jedním z negativních důsledků pandemie totiž pochopitelně bylo zhoršení naší psychiky. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt úzkostných poruch dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevražednosti dokonce třikrát. Duševním onemocněním tak trpí 792 milionů lidí po celém světě a jen třetina z nich vyhledá odbornou pomoc. Proto je dobře, že se díky vzniku mnoha nových iniciativ péče o duševní zdraví postupně destigmatizuje. Navíc i do psychoterapie přišla digitalizace – trendem se stala třeba on-line terapie, díky které se k odborné pomoci dostali i ti, kteří by jinak z různých důvodů terapeuta nevyhledali.

„Móda je přímým odrazem doby, ve které žijeme,” říká japonský umělec Azuma Makoto.

Jestli jste si v posledních letech mohli v módě na něco vsadit, bylo to, že streetwear nestále poroste. A pak přišla pandemie a posun k ležérnější módě se ještě urychlil. Módní průmysl navíc dostal další zásah – dospívající Generace Z definitivně nabourala staré struktury a u značek ji nejvíc zajímají morální hodnoty, postoj k ekologii, genderu nebo to, jak se staraly o zaměstnance během lockdownů. Podíváme se na upcycling, krizi plátěných tašek, dopaminové oblékání nebo farm-to-fashion. Další díl podcastu Trendspotting se věnuje módě.

Po dvou a půl letech vyrazili milovníci designu a profesionálové z oboru do mekky designu, do Milana. A vyrazil i podcast Trendspotting. Nejslavnější a největší veletrh designového nábytku Salone del Mobile oslavil šedesátileté výročí a místo na jaře se konal v září pod novým formátem nazvaným Supersalone. Za pár dní už bude v plném proudu i Designblok, kde se můžete zase podívat na to nejlepší, co vzniklo pod rukama českých designérů.

Mezi zásadní trendy moderního vzdělávání patří neoddiskutovatelně to, které se děje online. Do roku 2025 se má edtech stát průmyslem ve výši 319 miliard dolarů. Mimo povinnou školní docházku a formální vzdělávání zakončené titulem se ale rozvíjí také takzvaná mikro a nano edukace. Na platformě Duolingo je nejpopulárnější švédština, Unicorn University vám zase pomůže v IT. Nezapomeneme ani na alternativy předškolního věku – montessori a walfdorf pedagogiku. Proč jsou ale tak důležité kromě znalostí i měkké dovednosti? Jak se připravit na práe budoucnosti? A kde se učí Generace Z?