Můžou se fosilní korporace změnit a pomoci nám zabránit klimatickému rozvratu? Nebylo by prostě jednodušší je zrušit? Budoucnost po pádu Shellu ukazuje, jak by zánik ropného giganta pomohl pracujícím, stejně jako místním lidem. Poslechněte si rozhovor s Nielsem Jongeriusem, jež působí v Transnational Institute a v koalici Future Beyond Shell.

Jaké jsou obrazy české krajiny v současné české literatuře? Může i kultura krajinu vytěžit? A jaká témata naopak zůstávají nedotčená? K čemu jsou čtenářkám a čtenářům literární žánry jako dystopie a antiutopie? Může new weird zprostředkovat perspektivu nelidských aktérů? Jak se literatura připravuje na klimatickou krizi? Existuje nějaká specifická česká cesta adaptace na život v době globálních klimatických změn? Jaký je dnešní literární provoz očima literárního publicisty a šéfredaktora online deníku Alarm?

Můžou se fosilní korporace změnit a pomoci nám zabránit klimatickému rozvratu? Nebylo by prostě jednodušší je zrušit? Budoucnost po pádu Shellu ukazuje, jak by zánik ropného giganta pomohl pracujícím, stejně jako místním lidem. Poslechněte si o tom v rozhovoru s Nielsem Jongeriusem, členem Transnational Institute a organizace Future Beyond Shell.

https://futurebeyondshell.org/

https://www.tni.org/en/profile/niels-jongerius

Město Brno vytváří pohodový safespace, kde si zástupci zemí jako je Saúdská Arábie mohou dohodnout byznys s českým zbrojním průmyslem. České zbraně se vyváží do totalitních zemí a používají se ve válečných zónách třeba v Náhorním Karabachu. ČR tak porušuje mezinárodní závazky a především lidská práva. Přítomnost zbraní v politicky nestabilních oblastech zatím nikdy mír nepřinesla v dobách sílící klimatické krize spojené s boji o zdroje jen násobí množství lidí nucených k migraci.

Jak přesně souvisí zbrojní průmysl se změnou klimatu? A jak efektivně zajistit bezpečnost? Potřebujeme lepší zbraně nebo promyslet, co to vlastně bezpečnost je? A kolik to celé bude stát?

Rozhovor s Peťom Tkáčom a Vítkem Kozákem z brněnského kolektivu Odzbrojovka Nesehnutí a pozvánka na festival StopIdet (6. - 8. 10. 2021), který vypukne kolem brněnského zbrojního veletrhu.

S teoretikem umění a organizátorem TJ Demosem o politické imaginaci, výzkumu scénářů budoucnosti, prefiguraci v rámci umělecké i aktivistické praxe, nebo o politikách Green New Dealu.

S ekologickou ekonomkou Evou Fraňkovou o tom, co se stane s vašimi penězi, když si je dáte do banky a proč je radši nezakopat na zahradu. O tom, co jsou etické banky a co dělat s tím, když nechcete, aby vaše úspory někdo investoval do destrukce planety. A taky o špinavých pojišťovnách, které drží nad vodou uhelný průmysl a o úspěšné kampani Zastavme špinavé prachy! 

Jestli se chcete mít zásluhu na tom, aby uhlobarony neměl za rok kdo pojišťovat, zasaďte jim ránu a to buď na Akčních dnech proti špinavým pojišťovnám 21.-23. června nebo podepsáním otevřeného dopisu.

Událost: nolog.link/s/8U5K9x 

Dopis: https://spinaveprachy.cz/otevreny-dopis-s-petici/

Americké hnutí Sunrise jako první propojuje boj proti změnám klimatu neoddělitelně se vznikem milionů zelených pracovních míst. To je narativ, kterým dokáže oslovit širokou veřejnost a získat velkou společenskou podporu. Obsadili Capitol, dřív než to bylo cool a přesvědčili demokratickou stranu, aby prosazovala radikálnější klimatickou politiku. Nevyznávají ale žádná trvalá přátelství a ani trvalá nepřátelství: kdo nedostojí svým závazkům, toho svrhnou. Jaké jsou principy hnutí Sunrise? Jakým způsobem se organizuje? 

Ptali jsme se členky hnutí Sunrise Molly Morabito.

Více informací o hnutí Sunrise najdete tady: https://www.sunrisemovement.org/category/theory-of-change/

Alexander Dunlap je sociální antropolog, který obnovitelným zdrojům energie říká fosilní paliva 2.0 a vysvětluje, proč obnovitelné zdroje v masivním měřítku nejsou udržitelným řešením. Zkoumá metody, jaké používají státy a korporace na potlačení odporu ze strany místních lidí nebo aktivistických kolektivů. Své výzkumy dělal ve spolupráci s autonomními kolektivy v Hambašském lese v Německu, ve francouzské Zóně Obrany L'Amassada a v současnosti s původními obyvateli v Oaxace v Mexiku. Bavit se ale budeme i o tom, jak žít vysněnou budoucnost tady a teď a v harmonii s přírodou.

Disclaimer: Tento rozhovor vznikl před zveřejněním prohlášení studentek a studentů Pavla Sterce na adresu jeho predátorských metod vedení ateliéru. Vznesená obvinění považujeme za závažná a děkujeme kolektivu z Ateliéru Intermédií FAVU, že poukázali na strukturální problém zneužívání mocenských pozic na českých vysokých školách. Celé prohlášení zde: https://artalk.cz/2021/06/04/187021/ 

Je třeba oddělovat umění, pedagogiku a aktivismus? Co vede (nejen) studenty uměleckých škol k aktivismu? Lze fungovat svobodně a bezpečně v institucích hierarchické povahy? Jak vést ateliér na vysoké umělecké škole? Co je to otevřená forma? Jaká může být role univerzit, uměleckých institucí a uměleckých soutěží? Jak souvisí s greenwashingem a artwashingem? Jak se proti těmto praktikám bránit? Jaká může být role postumění v boji s klimatickou krizí? Co je to nevědecký výzkum? Poslechněte si rozhovor s Pavlem Stercem, vizuálním umělcem, vedoucím ateliéru intermédií na brněnské FAVU a aktivistou.

Jak se se současnou klimatickou krizí a koronavirovou pandemií potýkají lidé v Keni? Jak pociťují změny klimatu, jak si je vysvětlují a jak s tím souvisí vliv tradice? Jak se osvědčují technologické inovace jako ekologická řešení? S jakými kauzami se potýkají tamní environmentální aktivisté a aktivistky a jak jim v činnosti brání investoři a politici? A v čem všem má prsty Čína? Poslechněte si rozhovor s novinářkou Mary Mwenda a komunitním pracovníkem Isaacem Lidaywou z Keni.