V posledním, osmém díle přinášíme reportáž Jakuba Orta o přímé akci Ende Gelände v Lužici a u Lipska z roku 2019. Německé doly, na které se aktivisté zaměřili, patří českému uhlobaronovi, na akci přijeli zahraniční účastníci nejen z Čech. Stejně jako Jakub Ort si i my klademe otázku, co kromě přímých akcí ještě dělat, jak zajistit spravedlivý přechod na udržitelnou energetiku? Na závěr přijde i jedna malá rada.
Reportáž pochází ze serveru a2alarm.cz a je dostupná zde:


https://www.advojka.cz/archiv/2019/26/vzhuru-do-kretinskeho-dolu


V sedmém díle se zaměříme na klimatický aktivismus v sousedním Polsku, konkrétně na druhý ročník polského klimakempu v roce 2019. Mikuláš Černík, který je autorem reportáže i spoluautorem tohoto podcastu v rozhovoru doplní další zajímavé informace z polského protifosilního a klimatického hnutí, které má tu vzácnou vlastnost, že propojuje jednotlivce i společenství zdánlivě neschopné spolupracovat.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:


https://denikreferendum.cz/clanek/29941-zablokovat-dul-pro-pravo-na-budoucnost-a-klimatickou-spravedlnost-

V šestém díle Radek Kubala přináší pohled z Holandska, kde v roce 2018 došlo k masivní blokádě areálu na těžbu plynu. Všímá si dobrého přijetí místních a téměř harmonického průběhu celé akce.
I my se v rozhovoru pozastavíme nad tím, zda má ještě až příliš poklidná blokáda vůbec nějaký význam a jestli se účast na přímých akcích v boji za klimatickou spravedlnost může stát rutinou.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:


https://denikreferendum.cz/clanek/28254-az-prilis-poklidna-blokada-tezby-plynu-na-severu-nizozemi


V pátém díle Josef Patočka si ve své reportáži o protestním táboře i blokádě z německého Porýní roku 2018 klade za cíl přinést jiný obraz hnutí, než jen dobrodružné historky o kličkování mezi policisty nebo přespávání na kolejích. V textu rozebírá inspirativní momenty sebeorganizace, péče a dobrovolné péče. I v rozhovoru jsme se zaměřili na chod a vnitřní uspořádání hnutí Limity jsme my!
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:
https://denikreferendum.cz/clanek/28554-kdyz-priroda-brani-sama-sebe-poznamky-z-blokady-koleji-mezi-dolem-a-elektrarnou


Ve čtvrtém díle se opět vrátíme k přímé akci Ende Gelände konající se v Německu, konkrétně v nejhlubším uhelném dole Evropy, v Hambachu na podzim v roce 2017.  V textu Radka Kubaly je věnována pozornost také policejním sborům a jejich zásahu při akci. Pustíme se do polemiky s tím, co je legální, co je legitimní a jaké mohou být správní i trestní následky přímé akce.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:


https://denikreferendum.cz/clanek/26449-z-dosud-nejvetsi-akce-ende-gelande-blokady-nejhlubsiho-dolu-v-evrope


Ve třetím díle si díky textu Barbory Bakošové můžete připomenout první český klimakemp v roce 2017. Reportáž mapuje pětidenní soustředění aktivistů a aktivistek vrcholící sestupem na dno dolu Bílina. V rozhovoru přineseme další vzpomínky na první takovou akci u nás a přiblížíme další okolnosti, za kterých vzniklo hnutí Limity jsme my!.
Reportáž pochází z internetového serveru denikreferendum.cz a dostupná je zde:


https://denikreferendum.cz/clanek/25537-ceske-ende-gelande


V druhém díle si můžete poslechnout text Vandy Hořčíkové. Opět mapuje situaci v Německu na akci Ende Gelände v roce 2016, ale také přerod autorky ze sympatizující podporovatelky k přímé účastnici akce obsazení uhelného dolu. V tomto díle jsme si pro vás připravili slovníček pojmů bez kterých se při blokádě neobejdete a vysvětlíme kdo je to levicový extrémista.
Reportáž pochází ze serveru a2alarm.cz a je dostupná zde: 


https://a2larm.cz/2016/05/denicek-z-ende-gelande/

V prvním díle představíme text Kristiny Klosové, který přibližuje události německé Ende Gelände v roce 2015. Pobavíme se o tom, jak a proč o klimatickém aktivismu psát a co to může hnutí přinést.
Reportáž pochází ze serveru ceskápozice.lidovky.cz a je dostupná zde:


https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jak-obsadit-dul-aneb-vzpoura-proti-oteplovani.A150903_003719_pozice-tema_kasa

11. díl Trhliny jsme se rozhodli věnovat naší kamarádce, souputnici a spoluzakladatelce hnutí a také skvělé - nejen environmentální novinářce Kristině Klosové. Tento díl bude fungovat jako náhled na její práci a texty, které zůstávají podnětné a živé, třebaže k nim nové již nepřibývají. Kristina Klosová se narodila v roce 1994 a inspirována otcem, Čestmírem Klosem, ekologickým novinářem a matkou Ewou, členkou polské Solidarity a překladatelkou, se s velkým zájmem a péčí během krátkého života věnovala jak studované sociologii a environmentalistice na FSS Masarykovy univerzity v Brně, tak i novinářskému pohledu a reflexi aktivistických a autonomních snah napříč Evropou. Před rokem a deseti dny, 29. června, si ale vzala život, pod tíhou bipolární afektivní poruchy. 

Plný text jejích reportáží, článků a rozhovorů najdete zde:

https://acab.link/s/klos

Hostem dnešní Trhliny je izraelsko-americký režisér Yuval Orr, autor dokumentární série o nepodmíněném základním příjmu "Earn A Living" (v českém překladu “Na živobytí si vydělej”). Tu můžete volně shlédnout na internetu zatím v angličtině, francouzštině, němčině a holandštině 

na odkazu: earn-a-living.com/ a Yuval na ní spolupracoval se svou kolegyní francouzskou filmovou producentkou Margaux Missika. Jeho práce byla nominovaná na několik mezinárodních filmových cen a jeho dokumenty se představily na filmových festivalech všude po světě, můžeme uvést například Jerusalem Film Festival, DOK.Leipzig, DocAviv a taky festival Jeden svět.

Povídáme si spolu o různých příbězích zavedení základního příjmu, které ve svém dokumentu zobrazuje. Od života v izraelském kibucu, který jako svépomocná komunita vlastní datlové plantáže, z jejichž příjmů následně financuje život svých obyvatel. Nebo japonské epizodě věnované diskuzi o smrti z přepracování či keňských vesnic, které dostávají základní příjem jako formu rozvojové pomoci. A také stojí za zmínku kmen východních Čerokíů. Ti si díky rozhodnutí federální vlády mohli ve své rezervaci otevřít vlastní kasino a z výnosů si už od 80. let společně rozdělují nepodmíněný příjem. Série se ale vydává také do Francie nebo Nizozemí a dále se zamýšlí i nad tím, jaké dopady by měla případně postupující automatizace práce nebo nad tím, zda se nepodmíněný příjem dá financovat z autonomních kryptoměn.

Může být nepodmíněný příjem nástrojem přerozdělování bohatství ve společnosti? A jak souvisí s problematikou daňových rájů? A v jakém z příběhů by chtěl žít sám Yuval? To všechno se dozvíte v Trhlině!