🎙️ Epizoda 25: Jak vypadalo dětství před Instagramem a dětskými koutky v IKEA? V 19. století se obraz dítěte radikálně proměnil – z malého dospělého na andělské zjevení, které bylo třeba zvěčnit. Tato epizoda podcastu Ucho fotografie vás vezme do dob, kdy děti pózovaly jako malé Madonky, lezly ze zelí, a zároveň se stávaly hlavními postavami rané fotografie.

📷 Dozvíte se:
– Proč viktoriánští rodiče usilovali, aby jejich děti vypadaly jako mrtví andílci
– Jak se měnilo společenské vnímání dětství a nevinnosti
– Kdo byl Charles Dodgson alias Lewis Carroll a proč fotil malé holčičky i slavné umělce
– Co chybí v jeho denících a proč jeho vztah s Alicí Liddellovou zůstává dodnes záhadou
– A hlavně: proč se do říše divů vstupovalo přes objektiv fotoaparátu

Zůstáváme na hraně mezi nevinností, estetikou a kontroverzí.

Klíčová slova: Lewis Carroll, fotografie 19. století, dětská fotografie, viktoriánská éra, Alenka v říši divů, Charles Dodgson, portrétní fotografie, prerafaelité, historie fotografie.

🎙️ Epizoda 24: V dnešním letním speciálu podcastu Ucho fotografie se ponoříme do historie pohlednice – papírového extroverta a sociálního sítka 19. století. Zjistíte:
📮 Kdo poslal první obrazovou pohlednici (ano, sám sobě – a ano, s vtipem)
📬 Jak Rakušan Emanuel Herrmann v roce 1869 zavedl Correspondenzkarte, první oficiální pohlednici bez obálky
🪖 Proč se během prusko-francouzské války začalo místo dopisů posílat „Franz žije“
🎨 Kdy se z jednoduché kartičky stal vizuální suvenýr a reklamní médiumA také se seznámíte s ikonou pohlednicové absurdity – Trudou Markusovou, manželkou Rudolfa Poppera, která na přelomu století létala balónem nad Šumperkem, padala z kola ve Vídni i Lvově a rozesílala pozdravy z budoucnosti i kolonády.
👉 Epizoda vás provede zlatým věkem fotomontáží firmy Lederer & Popper, která z pražského ateliéru zásobila celou monarchii – někdy i jedním a tím samým modelem, jen s jinou parukou.
⁠

🎙️ Epizoda 23: V dnešní epizodě podcastu Ucho fotografie si posvítíme na temné pozadí žánru, který vypadal nevinně – ale rozhodně nevinný nebyl. Vstupte do světa etnografické fotografie, kde se věda potkává s vizuálním kýčem, a koloniální nadřazenost se schovává za pečlivě komponované záběry.

📸 Podíváme se na vznik etnografie jako vědeckého oboru v 19. století – doby, kdy se o kulturách jiných kontinentů rozhodovalo nejlépe z gauče v Londýně, ideálně na základě fotek od misionářů nebo vojáků. Zaměříme se i na vysokou cirkulaci etnografických pohlednic, které sloužily víc jako exotické suvenýry než jako nástroje poznání.

👑 Hlavní hvězdou epizody je ovšem Edward S. Curtis – muž s posedlostí zachránit „mizící rasy“ původních obyvatel Severní Ameriky… tím, že je naaranžuje, nafotí a vloží do luxusního svazku knihy.

⚔️ Řešíme i kritické otázky postkoloniální vizuální kultury: Co dělá inscenovaná fotografie s autenticitou? Jaké stereotypy Curtis pomohl vytvořit? A proč některé obrázky působí víc jako Walt Disney pro dospělé antropology než jako dokument?

✨ Na závěr se dotkneme i současné kritiky etnografické fotografie a postkoloniální optiky v umění.

🔑 etnografická fotografie, Edward S. Curtis, kolonialismus, vizuální stereotypy, postkoloniální kritika, fotografie 19. století, inscenace, vizuální manipulace

🎙️ Epizoda 22: Dávno předtím, než Amerika začala lákat startupisty, bývala česká kotlina Silicon Valley tiskařských technologií. Podíváme se na vynálezy, které změnily dějiny fotografie – a vznikly (jak jinak) u nás doma.

Zatímco Marie Terezie se rozhodla tisknout peníze, aby měla na válku, čeští géniové jako Jakub Husník a Karel Klíč ladili světlotisk a hlubotisk do dokonalosti. Dozvíte se, proč se bankovky měly bránit padělatelům nahotinkami, co měl společného asfalt s fotografií a jak se tisk z hloubky stal novým vrcholem tiskařské estetiky.

📸 Vynálezy jako heliogravura, světlotisk, trojbarevný tisk nebo rotační hlubotisk proměnily nejen tisk pohlednic a cenin, ale i vizuální kulturu celé Evropy. A otevřely dveře k masovému tisku fotografií v novinách – což úplně změnilo, jak svět vidíme.

🎙️ Epizoda 21: V této epizodě se podíváme 👀 na královnu Viktorii z trochu jiné perspektivy – skrze čočku fotoaparátu! 🎞️ Podíáme se na viktoriánskou posedlostí obrazem, truchlením ve fotografii 🖤 i tím, jak se z panovnice stala první vizuální influencerka impéria.

Dozvíte se:
👑 proč Viktorie sbírala fotky služek, kuchařů i nahých Highlanderů,
📚 jak katalogizovala portréty svých dětí v luxusních albech,
💀 proč věřila, že fotka uchovává duši zesnulých,
🌍 jak se díky fotografii stala známou tváří v Indii, Kalkatě i na pohlednicích z Nového Zélandu.

A taky, co měl společného John Brown s rámečky na nočním stolku a proč měla královna v albu víc mrtvých než živých 📷🪦.

🎙️ Epizoda 20: ✨ Tentokrát se podíváme na to, jak britské aristokratky 19. století předběhly Picassa, dadaismus i Instagram. V době, kdy měly „dámy z vyšší společnosti“ sedět rovně a mlčet, vzaly do ruky nůžky, lepidlo a fotografii – a začaly tvořit vizuálně vtipné, subverzivní a často zcela absurdní fotokoláže.

🐒 Nalepily hlavy příbuzných na těla opic, slepic, růžových poupátek nebo kentaura.
🎩 Parodovaly společenské role, ironizovaly portrétní konvence a v soukromých albech vytvářely svět, kde se realita míchá s fantazií.
👑 Poznáte příběhy Kate Gough, Lady Filmer a dalších kolážistek z tzv. Upper Ten Thousand, které místo uměleckých manifestů lepily karikatury princů a flirtovaly vizitkami.

Dozvíte se také, jak koláže reagovaly na dobové vědecké teorie (ano, Charles Darwin v opičím těle!) i proč byl kroket nejrafinovanější předehrou viktoriánské éry.

🔎 Klíčová slova: viktoriánské koláže, aristokratky, ženský humor, salonní fotografie, carte de visite, vizuální kultura 19. století, Lady Filmer, Kate Gough, ženské dějiny umění, fotomontáž, meme v historii

🎙️ Epizoda 19:✨ Oscar Gustave Rejlander a Henry Peach Robinson 📸– dva muži, kteří fotku povýšili na inscenované drama hodné královského salónu…

🖼️ V této epizodě se podíváme do doby, kdy fotografie snila o tom být malbou, a fotografové skládali negativy s vážností operního libreta. Dozvíte se:
🔹 proč měla každá polonahá žena v obraze morální poselství
🔹 jak vznikla fotografie složená z 30 negativů
🔹 co dělal princ Albert, když mu Viktorie zrovna nevládla v ložnici
🔹 jak Rejlander i Robinson inscenovali smrt, hřích, ctnost… a taky trochu kýč
🔹 proč viktoriánští diváci plakali i ječeli zároveň

🎭 Od moralizujících fotografií přes prerafaelitský cosplay až po první photoshop s nůžkami a lepidlem – tahle epizoda ukazuje, že fotografie nemusela zachytit pravdu, stačilo, když se tvářila, že má smysl.

🎙️ Epizoda 18: Vydáme se do pařížského ústavu Salpêtrière 🏥. Místo léčby tam ale ženy často čekala diagnostika „hysterie“ –⁠ což mohlo znamenat cokoliv od smutku po menstruaci ve špatnou chvíli. 🙃

Ředitel  Jean-Martin Charcot miloval fotografii, protože z ní se mohli lidé poučit o vzhledu historie. Dokonce měl oblíbenou modelku Louise Augustine Gleizes, která se stala hvězdou lékařských seancí ✨. Druhou hvězdou byla Blanche Wittman, jež přežila hysterii, ale ne radiologii –⁠ a skončila bez rukou u rentgenů. 📸💀

Jak raná fotografie formovala obraz šílenství? Proč vypadaly fotky nemocných žen jako romantické obrazy? A co s námi dělá pohled na bolest, který je až esteticky krásný?

Připravte se na mix vědy, moci, patriarchátu a focení v době, kdy vám foťák mohl zničit víc než duši. 🧠💣

🎙️ Epizoda 17: Jak vypadaly první válečné fotografie? Kdo je tvořil, proč, a co (ne)směl zachytit?

📷 Seznámíte se s Rogerem Fentonem, britským fotografem Krymské války, který vyfotil 350 snímků bez jediné mrtvoly. Jeho mise? Uklidnit britskou veřejnost a přesvědčit ji, že válka je noblesní opereta – ne katastrofa.

⚰️ Protikladem je Mathew Brady, vizionář americké občanské války, který (přes šedý zákal) vytvořil síť terénních fotografů a přinesl do galerií první šokující snímky mrtvých vojáků. Jeho výstava The Dead of Antietam navždy změnila vnímání války ve vizuální kultuře.

🩺 A mezi nimi stojí Florence Nightingale, zdravotní sestra-reformátorka, která místo snímků přinášela reálnou záchranu životů. V době, kdy kolodium sloužilo nejen jako fixační roztok pro fotografii, ale i jako dezinfekce.

💥 Epizoda nabízí pohled na:
– Krymskou válku (1853–1856) a PR strategii britské armády
– Americkou občanskou válku (1861–1865) a brutalitu zachycenou objektivem
– rozdíl mezi obrazem a realitou ve válečné fotografii
– vznik válečného fotodokumentu, manipulaci a morální dopady obrazu

📍 Klíčová jména a pojmy:
Roger Fenton, Florence Nightingale, Mathew Brady, Alexander Gardner, Gardner’s Photographic Sketch Book of the War, The Dead of Antietam, Krymská válka, Americká občanská válka, kolodium, válečná fotografie, PR ve válce, historie fotografie

🎙️ Epizoda 16: Tahle epizoda Ucha fotografie vás vezme na do časů, kdy začala provokovat. Dozvíte se, kdo byl František Fridrich a proč jeho stereoskopické akty spustily skandál v Praze už v roce 1856. Seznámíte se s pařížskou „ligou foto-erotiků“ – Félixem Moulinem, Auguste Bellocem, Braquehaisem, Gouinem, Villeneuvem a jejich kolekcí „akademických studií“, které spíš než do ateliérů mířily pod pult.

Z Paříže se přesuneme do viktoriánské Anglie, kde vládne morálka – ale taky Henry Hayler, první pornoproducent s archivem čítajícím 130 000 erotických snímků. Podíváme se, jak se erotické fotografie šířily poštou jako „francouzské pohlednice“ a jak Comstockův zákon v USA vedl ke kriminalizaci vizuální rozkoše.

🎨 Dozvíte se:

• Proč se akty musely fotit se sádrovým sloupem.

• Jak se z pornografie stal „studijní materiál pro malíře“.

• Proč byly některé fotografie „gynekologicky precizní“.

• Co dělal Gustave Courbet s obrazem „Zrození světa“.

• A proč se v koupelně jednoho tureckého diplomata schovával největší vizuální šok 19. století.

📷 Klíčová jména a témata:
František Fridrich, Félix Moulin, Henry Hayler, Auguste Belloc, Gustave Courbet, Zrození světa, stereofotografie, erotická fotografie, Comstockův zákon, francouzské pohlednice, viktoriánská morálka, akt ve fotografii, 19. století, pornografie, akademická malba, vizuální kultura, cenzura