🎙️ Epizoda 15: V dnešní epizodě Ucha fotografie se podíváme na české průkopnice, které ve 19. století přehodily zažité normy a začaly místo vaření večeří vést fotografické ateliéry 📸💪. Od Terezie Dela Bunzlové, která si jako první v Čechách zapsala fotografickou živnost, až po Karolínu Tietz-Gallatovou, která svým kreativním přístupem a jemným humorem nejen ve fotografii ale i ve svých dílech komentovala tehdejší společenské poměry 🎨✨. Prozkoumáme také příběhy Bohumily Bloudilové, která si založila vlastní ateliér v Kolíně, a Johaně Fiedlerové, která přivedla fotografii na novou úroveň 📷🔝. Tyto ženy nejen že překonaly společenské překážky, ale vytvořily silný podnikatelský základ, na němž dnes stojí i celá česká fotografická tradice 👩‍💼💡.

🎙️ Epizoda 14: V této epizodě Ucha fotografie se přeneseme do časů, kdy české ateliéry voněly éterem, rukama se šířil dusičnan stříbrný a portrét bez papundeklové skály nebyl považován za seriózní. Seznamte se s Jindřichem Eckertem – pánem vizitek, umělých lanových parků a portrétním králem Malé Strany – a Františkem Fridrichem, který vystavoval akty za plentou, sbíral pohledy z Ameriky a nakonec dobyl celou Evropu. Dva slavní fotografové, dvě neotřelé cesty, a na konci... dvě dcery s foťákem v ruce.

🎙️ Epizoda 13: V této epizodě podcastu Ucho fotografie propadneme první virální horečce v dějinách fotografie – vizitkománii. Podíváme se, jak podnikavec Disdéri proměnil portrét ve fastfoodovou sérii na kartonku a jak se Nadar, pařížský bohém v balónu, zoufale snažil zachránit čest fotografie (a někdy i vlastní život).

🎙️ Proč Disdéri radši fotil 8 póz najednou a jak se mu do ateliéru nacpal samotný císař Napoleon III.? 📸 Jak Nadar osvětloval Paříž rudými plynovými nápisy, fotografoval katakomby a přitom odmítal mazat vrásky svým slavným zákazníkům? 💥 A co mají společného vizitky, první epidemie selfies a rozmazané slunce v impresionistickém obraze?

🎙️ Epizoda 12: V této epizodě podcastu Ucho fotografie se vydáme do viktoriánské Anglie, kde se i bez akademického uznání a mužského plnovousu zrodily skutečné průkopnice umělecké fotografie. Seznamte se s aristokratickou Lady Clementinou Hawarden, která proměnila obývák v ateliér, a s nekompromisní Julií Margaret Cameron, která místo čajového dýchánku servírovala kyanid a mystiku.

🎙️ Jaké to bylo být fotografkou v době, kdy ženy nesměly na akdemickou půdu?
📸 Co spojuje portréty teenagerů, prerafaelitismus a temnou komoru v kurníku?
💥 A proč viktoriánští pánové Lewis Carroll a Henry Peach Robinson omdlévali z neostrosti?

🎙️ Epizoda 11: Duchové na fotce, nebo jen špinavá deska? 👻 Ponoříme se do mlžného světa spiritistické fotografie. Obyčejné chyby na skleněné desce se staly totiž výnosný byznys.

Seznamte se s:
🧑‍🎩 Williamem Mumlerem – mužem, který "omylem" vyfotil ducha a rozjel duchovní startup.
👻 Florence Cook & Katie King – médium a její převtělená kamarádka z onoho světa.
🔬 Sir William Crookes – vědec, který místo chemických rovnic vážil duchy.
🎩 Édouard Isidore Buguet – kouzelník s dvojitou expozicí, který nakonec padl do pasti.

📷 Jak fotografie pomáhala mluvit s mrtvými?
🥚 Co má ektoplazma společného s vaječným bílkem?

Připravte se na paranormálně zábavnou epizodu! 🎙️✨

🎙️ Epizoda 9: 🌀 Dnešní epizoda vás přenese do viktoriánského salonu, kde plynové lampy vrhají stíny a hosté si předávají podivné přístroje: stereoskopy.

👓 Seznámíte se s Charlesem Wheatstonem, který jako první pochopil kouzlo binokulárního vidění. Uslyšíte o tom, jak oslovil Willama Henryho Foxe Talbota, aby mu k zrcadlovému přístroji dodal fotografie, a jak David Brewster vynalezl elegantnější verzi – lentikulární stereoskop.
👑 Dojde i na královnu Viktorii, která si ho na Velké výstavě v roce 1851 rovnou koupila! A pak přišli další velikáni: Jean Antoine Claudet, Louis Jules Duboscq a Oliver Wendell Holmes, který zpřístupnil stereoskopii doslova každému.

🔥 Třešničkou na dortu jsou Diableries – ďábelské 3D výjevy plné kostlivců, satir a svítících očí. Nastražte uši a oči, svět 19. století nebyl plochý. A stereoskopie vám to ukáže v plné hloubce.

🎙️ Epizoda 9: Dnes se podíváme na koloidový proces – techniku, která přinesla neuvěřitelné detaily, rychlejší expozici a obrovský pokrok… ale také donutila fotografy tahat 100 kilo vybavení a zakládat mobilní laboratoře uprostřed ničeho.

👨‍🔬 Frederick Scott Archer, sochař a inovátor, v roce 1851 přišel s nápadem, který nahradil daguerrotypii i kalotypii. Jeho mokrá kolodiová deska spojila ostrost obrazu s možností tisknout více kopií. Problém? Museli jste všechno stihnout, než deska zaschla – což znamenalo tahat s sebou pojizdnou temnou komoru a doufat, že vám během procesu nic nevybuchne.

🔬 Skleněná deska se potahovala kolodiem – směsí nitrocelulózy, éteru a alkoholu – a pak se ponořila do dusičnanu stříbrného, čímž se stala světlocitlivou. Ale jen na pár minut! Proto se kolodiový proces nazýval „mokrá deska“ – doslova jste měli čas jen na rychlou expozici a okamžité vyvolání.

📜 Fotografové s tímhle vybavením dokázali zachytit detaily ostré jako břitva a poprvé v historii se dostali do terénu – od bitevních polí po divokou přírodu.

🔥 Tohle byla éra, kdy fotografové byli vědci, siláci i dobrodruzi. Koloidový proces změnil historii, ale také přinesl hořlavé chemikálie, explozivní nehody a nesmírnou fyzickou dřinu. Proč ho tedy fotografové milovali? Protože poprvé mohli zachytit život v pohybu a přenášet fotografie do masové výroby.

📌 Chcete slyšet víc o době, kdy fotografování bylo umění i extrémní sport? Pusťte si novou epizodu Ucha fotografie! 🎧✨

🎙️ Epizoda 8: Co byla Mission Héliographique a jak si vedla kalotypie ve Francii? V polovině 19. století měla Francie dva velké problémy:

1. Napoleon III. chtěl modernizovat Paříž, ale všude mu překážely staré památky.
2. Pařížští úředníci se nechtěli zvednout ze židlí, aby se na ty památky podívali.

Řešení? Mission Héliographique! Vláda vyslala pět fotografů, aby zdokumentovali historické stavby dřív, než se rozhodne, jestli je zachová nebo zbourá. Vydáme se do roku 1851, kdy se pětice fotografů – Édouard Baldus, Hippolyte Bayard, Gustave Le Gray, Henri Le Secq a Auguste Mestral – vláčela po Francii, aby dokumentovala historické památky dřív, než je vláda buď zachrání, nebo zbourá. Zjistíme, jak si Gustave Le Gray přinesl cit pro krajinu z barbizonské školy, kde se učil po boku Jeana-Baptista Camilla Corota, a jak se snažil udělat z fotografie umění, aniž by musel platit licenční poplatky. A co Charles Nègre? Toho do mise nevzali, ale nakonec měl možná větší úspěch než všichni dohromady. Jak to celé dopadlo? Jako mnohé vládní projekty – fotky skončily v šuplíku. 🎙✨

🎙️ Epizoda 7: Jak se daguerrotypie dostala do českých zemí a proč jednou z prvních fotek u nás byla… pošta? ✉️📷 V této epizodě se dozvíte:
✔️ Jak se malíři v 19. století děsili nástupu fotografie.
✔️ Proč Karel Havlíček Borovský napsal, že světlo se samo pustilo do malování.
✔️ Jak Metternich dostal daguerrotypii jako VIP dárek a odložil ji na letní sídlo Kynžvart.
✔️ Kdo v českých zemích jako první fotil – a proč to byli vlastenci a policie. Pro fotografii se totiž nadchla i Magdalena Dobromila Rettigová nebo vydavatel novin Česká včela.
✔️ Jak Vilém Horn vystavěl fotografické impérium – a proč ho nakonec prostě zavřel.

🎙️ Epizoda 6: Viktoriánská posedlost smrtí dala světu něco, co by dnes dostalo ban na Instagramu – posmrtné portréty. ✨ Když už se váš příbuzný nehýbal, bylo to ideální načasování na jeho první a poslední fotografii! Oči se domalovaly, tvář se přibarvila a pokud se chtělo, aby vypadal "jako živý", šikovný fotograf si poradil i s opěrkami. A někdy… to dopadlo fakt děsivě.

🔫 Jesse James: Největší hvězda márnice
Legendární pistolník a lupič byl za života psancem – ale po smrti se stal doslova suvenýrem. Jeho posmrtná fotka šla na dračku, lidé si ji kupovali stejně samozřejmě jako pohlednici z výletu.

📷 Bismarck: Když fotit mrtvé znamenalo vězení
Dva němečtí novináři, Willy Wilcke a Max Christian Priester, chtěli exkluzivní záběr umírajícího Otto von Bismarcka. Takže co udělali? Vloupali se mu do ložnice, přeskupili polštář, oslepili hořčíkovým bleskem i nebožtíka – a pak tu fotku chtěli střelit za 30 000 marek. Co následovalo? Skandál, zatýkání a životní lekce: Ne každý paparazzi z toho vyjde jako vítěz.