„Chtěla jsem umřít… protože jsem chtěla, aby ta bolest konečně zmizela.“
Jo. I takhle vypadala část mojí cesty.
V dnešní epizodě mluvím úplně otevřeně o tom, co se dělo před diagnózou , během ní i po ní. Bez přikrášlování. Bez motivačních keců typu „stačí myslet pozitivně“. Protože když několik hodin brečíš bolestí na posteli a chce se Ti zvracet, tak je nějaká pozitivita fakt poslední věc, kterou chceš poslouchat.
Sdílím:
– jaké to bylo, když mi doktoři nevěřili
– proč jsem odmítla hormonální léčbu
– co mě psychicky zlomilo nejvíc
– proč jsem se bála, že už nikdy nebudu normálně žít
– jak jsem se roky snažila „spravit“ sama sebe
– i to, proč dnes považuju nemoc za jeden z největších darů svého života
Mluvím i o tom, jak moc se naše tělo podepisuje pod potlačené emoce, nevyřčené věci, přetížení, trauma a roli „té silné“, která všechno zvládne.
A taky o tom, co se změnilo, když jsem přestala bojovat s nemocí.
Tohle není návod na zázračné uzdravení. Je to syrový příběh ženy, která si prošla bolestí, strachem, beznadějí… a postupně našla cestu zpátky sama k sobě.
Pokud právě procházíte něčím těžkým, možná v tom najdete naději.
A nejste v tom sami. ❤️
Sleduj mě a uč se různé techniky:
Na mém IG @vedome_uzdraveni najdeš spoustu tipů na SOMATICKÉ TECHNIKY: https://www.instagram.com/vedome_uzdraveni?igsh=MWxjNDJlMXpuNWEzaA%3D%3D&utm_source=qr
Zde je odkaz i na IG @cyklus_zeny, kde se věnuji tématu endometriózy: https://www.instagram.com/cyklus_zeny?igsh=MTZsNTdsNmw4OTRrYQ%3D%3D&utm_source=qr
