V magazínu Vltavín se projedeme koňkou, nebo chcete-li koněspřežnou dráhou. A vezmeme to hezky proti proudu času, tedy od nejnovějších událostí až po ty nejstarší.

V novém vydání Vltavínu se projdeme po Českých Budějovicích a budeme hledat místa, na nichž jsou ještě dnes vidět pozůstatky následků náletu spojeneckých vojsk z března 1945. Nálet poškodil jak České Budějovice, ale i České Velenice.

V každé době se muselo buď české království, nebo i sama jednotlivá města čas od času bránit ať už proti nepříteli zpoza hranic, nebo proti někomu, kdo škodil uvnitř království.

Ve Vltavínu zavzpomínáme na to, co a jak se natáčelo v českobudějovickém rozhlasovém studiu a na osobnosti, které tady tvořily. S někdejším redaktorem Pavlem Kroneislem připomeneme například redaktora Miroslava Vaverku.

Autor magazínu Vltavín Zdeněk Zajíček se s jihočeským historikem Janem Šimánkem vydává na další společnou cestu. Po Doudlebech, Trocnově a Střížově navštíví Komařice. Ty jsou pověstné nejen Ušatou paní, ale i masopustem.

Telegraf, telefon a rádio, tak zní přesný název expozice v první z výstavních místností muzea v obci Rožmitál na Šumavě. To ale není jediná náplň budovy. Ještě tu mají zmapovanou historii dobrovolného hasičského sboru, obecní historii od roku 1259 po současnost, expozici školy z prvorepublikového období a pohádkovou expozici.

Do období, kterému říkáme pravěk, se vydáme v magazínu Vltavín. Asi bychom byli překvapeni vyspělostí některých tehdejších kultur, takže otázky pro pravěkého člověka bychom určitě měli. Problémem ale je, že ho osobně nejspíš nikdy nepotkáme, a tak musí odpovědi hledat sami archeologové.

27. ledna jsme si připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Datum bylo vybráno záměrně, protože právě 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

Už potřetí se s historikem Janem Šimánkem vydáme po historických stopách Jana Žižky, tedy do míst, která s ním měla na jihu Čech něco společného.

Ve Vltavínu se s historikem Janem Šimánkem podruhé vydáme do Trocnova, a to nejenom v souvislosti s Janem Žižkou. Historie je totiž někdy plná paradoxů, což doloží i fakt, že ani vydání tolerančního patentu za Josefa II. nepřineslo na jihu Čech větší zájem o jiné než katolické vyznání.