Poslechněte si reportáž z muzea sklářství v Lenoře a další vyprávění kumštýřů narozených na jihu Čech. V tomto vydání Vltavínu to budou bratři Marian a Karel Rodenovi a Pavel Žalman Lohonka. Na závěr se vydáme opět na jeden kopec s kostelem, a to až do rakouského Linze.

Ve Vltavínu se vydáme pátrat po historii poutních areálů nedaleko měst a řekneme si, proč se především v době barokní začaly stavět. Začneme výšlapem na Křížovou horu u Českého Krumlova. Poté si poslechneme rozhovor s hercem Marianem Rodenem a nakonec se vypravíme k pramenům Malše, tedy na archivní výlet do Rakouska.

Rozplétání názvů táborského královského města Hradiště s hradem Kotnov, plné boty po zapadnutí do mokřadů u třeboňských seníků, výšlap na Boubín i krkolomný výstup redaktora na věž tvrze v Tiché u česko-rakouských hranic.

Ve Vltavínu si opět zavzpomínáme. Čeká na vás další vyprávění Pavla Kroneisla o tom, jak se vysílalo v českobudějovickém rozhlase v 70. a 80. letech, a poté uslyšíte patnáctiletého houslového virtuosa Pavla Šporcla.

Před 110 lety se Vyšší Brod a okolí dočkaly zásadní události, oficiálního spuštění elektrické železniční trati, takzvané Lipenky. Ta by ale asi nevznikla, kdyby se do věci tehdy nezapojil vyšebrodský cisterciácký klášter, který tou dobou už totiž měl vlastní elektrárnu.

„V Berlíně jsme museli dělat v továrně, pak nás přestěhovali i s celou fabrikou do solného dolu, kde jsme denně fárali,“ vzpomínala herečka Libuše Havelková na své nucené nasazení v říši za druhé světové války.

Vladimíra Váchu si možná nejvíce pamatujete z celostátního vysílání televize nebo rozhlasu, ale podstatnou část svého života profesně i osobně strávil na jihu Čech. Dlouhá léta pracoval v českobudějovickém rozhlasovém studiu.

Připomeneme dalšího jihočeského rodáka, tím bude Zdeněk Troška, poté se ponoříme do archívů, protože bude řeč o příběhu českobudějovické knihovny a následně o archiváři Václavu Březanovi, díky kterému máme v jižních Čechách jeden z vůbec největších dobových archívů, které existují.

Dnešní Vltavín opět pomůže redaktorovi Zdeňku Zajíčkovi otevřít Pavel Kroneisl. Někdejší redaktor a dodnes stálý externí spolupracovník Českého rozhlasu v Českých Budějovicích. Poté zazní mimo jiné třeba i zvučný hlas herce Eduarda Kohouta, který patřil k rodilým Jihočechům, stejně tak jako připomínka malíře Mikoláše Alše.

V Českých Budějovicích, těsně vedle železničního nádraží, v prostorách nákladového nádraží, zastavil legiovlak. Jeho zastávka byla naplánována do 21. listopadu.