Vltavínu se opět vydáme do hlubin českobudějovického rozhlasového archívu, neboť v jeho magnetofonových páskách nebo i cédéčkách, jsou ukryty velké poklady.

Ve Vltavínu se tentokrát přeneseme do poloviny září roku 1938, pár dní před vyhlášení mobilizace. Díky archívním záznamům nás čeká i unikátní rozhovor s malířem Janem Zrzavým z roku 1963 a připomeneme i obléhání Tábora v roce 1621.

Historie výroby skla na Šumavě má hluboké kořeny, první zmínky pocházejí už ze 14 století. Přesnější údaje o jednotlivých hutích a výrobcích se pak někdy dají objevit na zcela nečekaných místech.

Cestovalo se vždy, ale ne vždy to bylo jednoduché a bezpečné. V kopcích nedaleko Českých Budějovic, kde dnes vede jen silnička do obce Jivno, bývala kdysi větev hlavní silnice na Lišov a Třeboň. Zbylo po ní pár úvozů, které jsou připomínkou dávného způsobu cestování. Další díl magazínu o historických zajímavostech.

Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohem víc o historii města a okolí, než se na první pohled zdá.

Kolaborant nebo bezmocný člověk? I tak se můžeme ptát na poslední roky života jediného prezidenta naší republiky, který pocházel z jižních Čech, Emila Háchy. Narodil se v Trhových Svinech 12. července 1872. Objektivně zhodnotit jeho prezidentskou éru v období protektorátu je však stále velmi těžké.

Spisovatel Josef Gangl se narodil 25. srpna 1868 do rodiny hospodského v Benešově nad Černou. Začínal jako básník, časopis mu otiskl první verše už v jeho 16 letech. Po otcově smrti ale musel s matkou prodat rodinný hostinec a roku 1903 se odstěhoval do Vídně.

Na okraji vesnice Opalice u Kamenného Újezdu stojí přímo u silnice působivé torzo památného dubu. Velikost samotného torza napovídá, že strom musel být původně obrovský.

Legendu o založení kláštera Zlatá Koruna českým králem Přemyslem Otakarem II. zobrazuje nástěnná stropní malba. K vidění je ve vstupní hale opatství, tedy místa, kde pobýval nejvyšší představený kláštera.

Kostel svatého Jana Křtitele je součástí areálu kláštera v Jindřichově Hradci. Svou výzdobou patří k nejzajímavějším místům v Čechách. Spatříte zde totiž dosud neobjasněné výjevy zdeformovaných lidských těl a podivných monster.