Vysílač

Město potenciálu, město sociálních problémů a segregace, město mladé kultury. To všechno může být sto tisícové krajské Ústí nad Labem. Vydej se nejen do ústeckého ghetta s Petrou Mikolášovou a jejím dalším terénním dílem.O svém městě mluví místostarosta Karel Karika, proromský aktivista Miroslav Brož a kurátorky Veřejného sálu Hraničář, místní platformy pro současné umění a kulturu, Martina Johnová a Hana Kokšalová.MÍSTADům Jaroslava Foglara - Školní náměstí 1, Ústí nad LabemDnes ve vyloučené...

Témata sexismu, nerovností a obtěžování se v Česku znovu dostaly do popředí. Ve Vysílači jsme se genderovým nerovnostem už jednou věnovali, tentokrát se ale zaměříme na tuzemskou scénu a vlastní zkušenosti českých a slovenských hudebnic. Jaký dopad mají na hudebnice zvnitřněné předsudky vůči ženám i emocím? Jak hostky pracují s vlastním vzhledem, vizualitou a proč je to pro ně někdy problém? A co může přinést angažovaná hudba? O ženské zkušenosti v hudebním průmyslu se bavíme s Kata...

Jako každý rok, i letos se v Česku maturuje. Jaké má tato zkouška části, k čemu je užitečná, ale hlavně, jak jinak by mohl konec studia na střední škole vypadat? O tom jsme si povídali s členkou předsednictva České středoškolské unie Emílií Šulcovou a datovým analytikem, který se zaměřuje na ověřování výsledků ve vzdělávání, Jiřím Münichem. Tento díl je o tom, co všechno v českém školství nefunguje, kam se ztrácí motivace ke studiu, a jak by vypadala více i méně snová alternativní realita k s...

Placenou sexuální práci v Česku denně podle průzkumů organizace Rozkoš bez rizika provozuje mezi 10 až 13 tisíci lidí. “Nejstarší řemeslo” se navíc kromě silné stigmatizace potýká i s nejasnou pozicí v českém legislativním rámci. Nachází se v jakémsi právním vakuu, kdy není povoleno, ani zakázáno. Stojí sexuální pracovníci o legalizaci?O faktech a mýtech tabuizované sexuální práce se Petra Mikolášová baví s Hanou Malinovou, ředitelkou organizace Rozkoš bez rizika, a Kateřinou Šteklovou, manaž...

Hodinová návštěva vězení pro vaše uši. Tentokrát jsme se ptali garantky vězeňských programů a sociální pracovnice s dlouholetou zkušeností, jaké to je ocitnout se v českém vězení a s čím člověk bojuje, když znovu získá svobodu. Propuštění totiž nemusí být vždy pravým vysvobozením, ale naopak jde o první krok v boji se systémovými nedostatky českého státu, společenským stigmatem a osobními démony. Ročně u nás vězení opustí přes 10 000 lidí, z toho se za mříže vrátí asi 70 % z nich.Co stojí na ...

Bytová nouze, ztráta střechy nad hlavou, bezdomovectví. Ať už použijeme kterýkoliv název, všechny popisují životní situaci, ze které není snadná cesta ven. O tom, kudy tahle cesta vede, jsme si povídali s pražským radním pro bydlení Adamem Zábranským a s vedoucí terénního programu prevence bezdomovectví Armády spásy Josefínou Schneiderovou.Jak vypadá práce sociálního pracovníka a kdo jsou lidi žijící na ulicích Prahy, ale především, o jaká systémová řešení se pokouší současný magistrát, jestl...

Food Not Bombs, iniciativa seskupující lidi, kteří se ve svém volném čase schází, vaří a jídlo na ulicích rozdávají všem, kdo o něj má zájem, vznikla před 40 lety v Americe. Dnes se s lidmi, kteří se k uskupení a jejím anarchistickým a antimilitaristickým ideálům hlásí, setkáme i u nás, a to nejenom v Praze. Jak taková pomoc funguje? Jedná se o aktivismus? A jaký je rozdíl mezi charitou a solidaritou?Jedním dnem se členy Food Not Bombs a prvním terénním díle Vysílače vás provede Petra Mikoláš...

Potkáváme se v obchodech, na ulicích, v práci. Kolik toho ale víme o Ukrajincích, kteří v Česku žijí? Proč tak často odchází za prací zrovna k nám? A jak tu slaví ukrajinské svátky?Ukrajinci u nás představují největší skupinu cizinců. Podle Českého statistického úřadu jich tu žije 165 tisíc. Tradice pracovní migrace do Česka přitom sahá až do První republiky. Jak se od té doby vyvinula? A jaká jsou její úskalí? O tom, ale také o životě na dnešní Ukrajině jsme se bavili s Bohdanem Rajčincem a ...

V České republice, stejně jako téměř všude na světě, se péči o domácnost a rodinu věnují ženy a muži ve velmi odlišné míře. Platí to napříč generacemi i společenským statusem, týká se to tak nějak každého z nás. O tom, proč to tak je a jaké to má důsledky, jsme si povídali se socioložkou Lenkou Simerskou a právničkou Šárkou Homfray. V problematice tzv. neplacené práce se propojuje systém, společenské tlaky i to, co si každý neseme z dětství z domova. Na první pohled zcela samozřejmé a př...

Co je švarcsystém? Proč do něj lidé vstupují? A co by kulturní sektor potřeboval, aby jeho pracovníci dosáhli na základní jistoty? Kromě pokulhávající podpory a okrajovosti kultury koronavirová krize ukázala na množství lidí pracujících v tzv. švarcsystému. Tedy na ty, kteří jsou závislí na jedné práci, ale nedosáhnou na běžné zaměstnanecké jistoty, jako je stálý plat nebo nemocenská, protože podmínkou jejich práce je mít vlastní živnostenský list.O tom, proč lidé ve švarcsystému pracují...